Ovocné stromy a keře nejenže plodí a poskytují nám chutné ovoce, ale mají též funkci okrasnou a to nejen v době, kdy kvetou. Jsou zdobné svými listy, plody, vzrůstem a tvarem koruny. Prostě dávají 'pouze okrasným' dřevinám v mnohém takzvaně „na frak.“ Ovocné dřeviny prostokořenné a kontejnerovanéTradiční ovocné stromky a keříky se prodávají jako prostokořenné, čili byly pěstovány ve školkách, ze kterých byly vyrýpnuty a jejich kořeny ošetřeny. Prostokořenné (volnokořenné) dřeviny nemají kořenový bal, čili nejsou jejich kořeny obaleny zeminou. A právě výsadba prostokořenných rostlin má svá specifika. Od září můžeme provádět podzimní výsadbu dřevin kontejnerovaných, tedy pěstovaných v mobilních nádobách, ovocné dřeviny prostokořenné se smí prodávat a tedy vyjímat z půdy až od 1. října. Nejkvalitnější ovocné stromky a keře bývají skutečně ty prostokořenné. Původ kontejnerovaných je často v tom, že nebyly vyprodány na jaře jako prostokořenné. Výjimku představují ovocné dřeviny sloupovitého tvaru. Ty se většinou prodávají právě jako kontejnerované. Ovšem nic proti ovocným dřevinám kontejnerovaným, ujmou se stejně dobře a po letech dosáhneme stejného výsledku jakom u prostokořenné výsadby. Svým způsobem jde vlastně hodně o tradici, zvyk výsadby dřevin prostokořenných. Jak vybírat sazeniceOvocné dřeviny vybíráme jen ty, které byly pěstované na vhodné podnoži, přičemž by nám měl pěstitel (případně prodejce) říci, jak rychle stromky porostou. Rychlost růstu ovocných dřevin ovlivňuje právě volba podnože. Rostliny na bujných podnožích vybíráme do větších zahrad, zatímco do těch menších volíme pravý opak. Důležitý je také výběr odrůd podle lokality.Vybrané stromky nesmí mít jakkoli mechanicky poškozený kmínek a chorobami a škůdci napadené větve. Například napadení mšicemi můžeme poznat podle deformovaných větviček. U dobrého pěstitele a prodejce na ně však nenarazíme, jelikož takové větvičky zkrátí a nebo zcela odstraní.Kořeny prostokořenných rostlin by měly být prostorově rozprostřené a bujně rozvětvené, navíc je musíme před výsadbou ještě mírně sestříhnout. V každém případě pak budeme po výsadbě čekat roky, než nám stromky začnou plodit a dlouhé roky, než nám pořádně vyrostou. To ovocné keříky se „rozletí“ o to rychleji.Při nákupu prostokořenných dřevin je též třeba dát pozor, aby z podnože a kořenů štěpovaných rostlin nevyrůstaly žádné postranní výhony a aby nebyly postranní (vlásečnicové) kořínky přeschlé. Kdy vysazujeme prostokořenné dřevinyProstokořené dřeviny vysazujeme od října až do zámrazu, případně na jaře (od března do dubna až května). Pro choulostivější druhy a odrůdy a v horších klimatických podmínkách je k výsadbě vhodnější jaro. Určitě se raději vyhneme pokusům o přezimování z půdy již vyjmutých prostokořenných dřevin. Pokud je však nemůžeme vysadit ihned, založíme sazenice na stinné stanoviště a do vlhké zeminy, čímž je ochráníme před vysychátím kořenů a zároveň přehříváním. Jak vysazovat prostokořenné dřevinyProstokořenné dřeviny vysazujeme nejčastěji takzvaně „do hrobečku.' Na vysazovaných rostlinách nesmí být ochranná fólie, zato případnou jutu můžeme před zimou ponechat. Vykopeme tak hlubokou jámu, aby se do ní vešly všechny kořeny a samotná rostlina až po kořenový krček (místo, kde končí kořeny a začíná kmínek). Zaschlé konečky kořenů seřízneme a zakrátíme kořeny i korunku až na 1/3 původní délky (mezi kořeny a korunkou dodržíme vyrovnaný poměr). Je ale třeba informovat se, zda konkrétní dřevina řez vůbec snese. Korunku upravujeme tak, aby větve byly pokud možno rozprostřeny do prostoru. Křížící se výhony a větve poškozené a napadené chorobami odstraníme, slabé větvičky odstraníme celé, nebo je jen zkrátíme na pupen.Jámu nejprve pořádně prolijeme vodou, ještě předtím ale přidáme kompost (čili jáma musí být o dost hlubší, než je třeba. Vykopanou zeminu též vylepšíme promísením s kompostem, případně podle potřeby upravíme pH. Poté rostlinu vložíme do jámy a zahrneme zeminou až po kořenový krček. Rostlinu usadíme do takové výšky, aby místo roubování vyčnívalo několik centimetrů nad půdu. Roub prostě nesmíme zahrnout zeminou, zahníval by. Kořeny zeminou zasypáváme postupně a pečlivě a vrstvy zeminy hutníme, aby nevznikla žádná vzduchová kapsa. Nakonec kolem stromku vytvoříme zálivkovou mísu s vyvýšenými okraji. Zálivková voda se nerozteče do okolí a půjde ke kořenům.Štěpované rostliny je třeba vysadit hlouběji. Nakonec aplikujeme okolo kmínku nastýlku. Bude přirozeným zdrojem živin, které se budou postupně vyplavovat do půdy, omezí tvorbu plevelů a sníží výpar vody. Jelikož se nastýlka postupně rozkládá, je ji třeba pravidelně obnovovat. V létě nastýlka zvyšuje teplotu půdy a v zimě sníží promrzání. Použít lze rašelinu, kompost, listí, posečenou trávu, drcené dřevo a drcenou kůru, ale i slámu či seno. Stromek poté stabilizujeme dřevěným kůlem, ke kterému jej uvážeme textilním úvazem. Dráty nepoužíváme, protože by mohly vrůstat do kmínku. Nakonec čerstvě vysazený stromek pořádně zalijeme a v prvních letech zaléváme často a pečlivě. Jak vysazovat kontejnerované dřevinyKontejnerované dřeviny budeme muset vysadit do mnohem větší výsadbové jámy než prostokořenné. I kontejnerovaným rostlinám přilepšíme kompostem smíchaným se stávající zeminou např. v poměru 1:1. Při nízké kvalitě půdy rostliny nikdy nevysazujeme jen do kompostu, kořenům by se totiž nechtělo tuto hmotu opustit, načež by rostlina nebyla dostatečně vitální a ani stabilní. Smísení kompostu s původní zeminou je prostě důležité. Rostlinu vysadíme do takové hloubky, aby byla horní vrstva kořenového sytému překryta jen slabou vrstvou zeminy. Vzrostlé dřeviny je po výsadbě třeba kotvit. Použijeme k tomu dvojici či trojici kůlů a textilní úvazy. Po obsypání balu zeminou rostlinu pořádně zalijeme. Jaké ovocné dřeviny můžeme na podzim vysazovat?Na podzim vysazujeme jabloně, hrušně, ořešáky, ale i peckoviny včetně třešní, angrešty, rybízy a jiné. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org
