Pokud je vypracován kvalitní projekt zahrady, zahrnuje kromě různých typů projektů a vizualizací, osazovacího plánu apod. také podrobnou průvodní a technickou zprávu. A právě všechny součásti projektové dokumentace slouží k následné realizaci konkrétní zahrady. A tu můžeme zadat odborné zahradnické firmě, případně část či dokonce celek vytvoříme svépomocí. Na postupu a rychlosti realizace se pak nejvíce odrážejí naše finanční možnosti. Na rozdíl od staveb domů však nemáme od úřadu příslušné povolení, které končí nezbytnou kolaudací po uplynutí určité, předem stanovené doby. Na realizace zahrad se taková povolení nevztahují. Tedy až na výjimky některých dílčích staveb v zahradách, oplocení apod. Ale k samotným termínům pro realizaci zahrady. Aktuální počasí a důležité agrotechnické termíny již dnes nehrají tak vážnou roli. Dřeviny lze vysazovat kontejnerované (lze vysazovat i v létě), nemusí být jen prostokořené, do stavebních hmot lze přidávat plastifikátory apod. Prostě dnes platí, že lze zahrady realizovat od jara prakticky až do prvních mrazíků a dokonce i tento fakt lze v mnoha ohledech obejít. Klasický výsev travní směsi lze nahradit travními koberci (opět lze pokládat i v létě), nastýlaná mulč napomáhá udržet vodu a zároveň chrání kořeny rostlin před mrazem. Výjimek je prostě mnoho a praktických pomůcek též. Nadále však platí, že ze zahradnického pohledu, který se odvíjí od zákonitostí přírody, je ideálním obdobím pro založení zahrady jaro, přičemž s přípravnými, terénními a stavebními pracemi lze začít již v předjaří a například konstrukci terasy lze provádět třeba již v zimě. Jarního období se tedy týkají především výsadby, kdy mají vytrvalé rostliny a dřeviny dostatek času, aby se připravily na svou první zimu. A to je vždy tak trochu loterie. Při realizaci zahrady v létě musíme počítat i přes vymoženosti doby s některými negativy. Například s vysokými teplotami, slunečním úpalem, rizikem nedostatku zálivkové vody souvisejícího s nízkým úhrnem srážek, ale také třeba s vyššími cenami kontejnerovaných rostlin oproti prostokořeným. Ideální podmínky pro realizace zahrad pak nabízí též podzim, především jeho první půlka, ovšem je zde jisté riziko, že se některé vysazované rostliny nedovedou na zimu dostatečně připravit. Na druhou stranu však nižší teploty s dostatkem srážek zajistí přirozenější průběh ujímání rostlin. Nejhorší je však využití druhé půlky a konce podzimu k výsadbám. Teploty již často padají pod bod mrazu, rostliny nestihnou bohatěji zakořenit a v zimě uhynou. Na jaře pak již jen počítáme ztráty. Proto je třeba vzít rozum do hrsti, nenechat se manipulovat například spěchem zahradnické firmy a trvat si na svém. Nestihne se na jaře veškerá výsadba? Nevadí. Počkáme na další jaro. Máte čas na travní koberce uprostřed léta? Ne! Konec srpna až půlka září, dříve vás tu vidět nechci a podobně. Jen takový přístup vede ke značným úsporám peněz.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
