Ibišek (Hibiscus) je rodem vyšších dvouděložných rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Do tohoto rodu patří dřeviny i byliny s nápadnými květy, které jsou rozšířené v tropech a subtropech celého světa. Ibišky v našich podmínkách většinou pěstujeme jako pokojové rostliny, ovšem právě ibišek syrský v zahradách bez problémů přežívá naše zimy. A za ideálních podmínek tvoří až menší stromky.Existují dokonce ibišky jedlé, které se pěstují jako potravina. Patří mezi ně kromě právě zmíněného ibišku syrského také ibišek súdánský (karkade, Hibiscus sabdariffa) a ibiškovec jedlý (okra, Abelmoschus esculentus). V textilním průmyslu a truhlářství je pak využíván ibišek konopný. Ve světě je známo více jak 200 druhů ibišků, ve volné přírodě je přitom ibišek zastoupen i u nás, byť se tento rod specializuje na tropy a subtropy, konkrétně ibiškem trojdílným (Hibiscus trionum). Ten totiž vzácně a zřejmě přechodně zasahuje především jako polní plevel na jižní Moravu. Dalšími mezi pěstiteli známými zástupci jsou ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos, syn. H. Palustris), ibišek čínský (Hibiscus rosa-sinensis), ibišek dřípený (Hibiscus schizopetalus), ibišek lípovitý (Hibiscus tiliaceus) a ibišek trojdílný (Hibiscus trionum). Jako pokojová rostlina je přitom u nás nejčastěji pěstován ibišek čínský. Vyšlechtěno bylo velké množství různě barevně kvetoucích odrůd včetně plnokvětých. Pro suché byty je však vhodnější ibišek dřípený, který dobře snáší suchý vzduch. Pro své kvetení navíc nevyžaduje chladné období vegetačního klidu. Výše zmíněný ibiškovec jedlý (Abelmoschus esculentus) býval též řazen mezi ibišky, ale již není. Ibišek syrský má v létě úžasnou vlastnost dlouhého kvetení, každý den se na těchto keřích otevírají nové květy. Abychom však dosáhli co nejbohatšího květu, je potřebný jarní řez. A co víc, vhodně načasovaným a provedeným řezem nejenže dosáhneme bohatšího kvetení, ale též větší velikosti květů.Pro květy ibišků je obecně známo, že raší velice dlouho. Kolikrát si již myslíme, že nám náš milovaný ibišek v předjaří či na jaře přemrzl a náhle je to tu. A to v období od června až do září v závislosti na počasí. Jednotlivé květy sice kvetou velmi krátce (obvykle jen 1 až 2 dny), ovšem ibišek syrský nasazuje květy stále nové a nové. Se šlechtěním mrazuvzdorných ibišků to vůbec nebylo snadné. Zprvu již sice odolávaly mrazům, ale květy měly barevně nevýrazné a malé. Zato současná nabídka odrůd již doslova bere dech. Vlastně lze hovořit o jedněch z nejkrásnějších v létě kvetoucích rostlinách. Původní druh měl menší fialové květy, dnešní ibišky syrské však jsou i velkokvěté, s květy velkými až 15 centimetrů. Odstíny přitom mají bílé až sytě červené. Kdo se chce ibiškům více věnovat právě ve své zahradě, zpočátku se nepřestane divit. Kromě nezbytného jarního řezu jsou pak keře ibišku syrského poměrně nenáročné. Daří se jim na slunném stanovišti a v půdě dobře propustné a výživné. Pokud ibišek vysadíme do polostínu či stínu, pokvete méně. Ovšem mladé rostliny je třeba přistínit, neměli bychom je vystavovat přímému slunci. Obvykle je pro mladé ibišky také vhodná vyšší vlhkost vzduchu a pravidelná, hojná zálivka. Pro mladé keře je též důležité alespoň první tři roky od výsadby připravovat zimní kryt z kompostu a chvojí. Kompostem chráníme kořeny před mrazy a chvojím obrost před prudkým zimním sluncem. První dva až tři roky nám naše ibišky porostou poměrně pomalu, v dalších letech pak můžeme očekávat roční přírůstky okolo 30 centimetrů. Proto nám bude po více letech dobře sloužit i živý plot z ibišků. A pokud nápaditě zkombinujeme barvy květů, máme vyhráno. Ideálním obdobím pro řez ibišku syrského je březen až duben. A jelikož ibišek kvete zásadně na nových přírůstcích, radikálním řezem jen podpoříme jejich růst. Starší keře též mívají zahuštěné větve, které je také třeba prostříhat. Světlo se musí dostat i dovnitř do keře. Loňské větve zkracujeme až o dvě třetiny, nové letorosty o cca jednu třetinu. Hlubokým řezem též tvarujeme a zahušťujeme korunu. Sice pak trvá déle, než náš ibišek obrazí, ale pokvete opravdu bohatě.Opravdu radikální řez provádíme u starých ibišků s dlouhými větvemi, které již příliš nerostou ani nekvetou. Tento řez je však lepší provádět až v létě a v daném roce se smíříme s potřebou jeho obnovy a nikoli kvetení. Jinak platí, že právě řez ibišky snáší velice ochotně.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
