S výměnou kotle mohou souviset i stavební zásahy v budově. Úprava kotelny, vyvložkování komína či konstrukce nového komína, odstranění rozvodů původního topného systému a instalace nového. Ale potřeba nového topného systému včetně kotle může být na druhou stranu stavebními zásahy vyvolána –zateplením domu a výměnou oken a dveří a nebo komplexní rekonstrukcí budovy včetně interiérů. Kdy uvažujeme nejčastěji o změně vytápění a co je nejvhodnější zvolit?1. Dosluhuje kotel na tuhá palivaStarý a neúčinný kotel na uhlí s vysokými emisemi je třeba vyměnit za nový v každém případě. Samozřejmě je otázkou, kdy na to máme dostatek financí. Nový kotel na uhlí nelze doporučit kvůli vysokým emisím, přestože jsou prodávané kotle vyšších emisních tříd. Vhodnější je změna paliva a s tím související pořízení kotle na dřevo, pelety či jinou biomasu, nebo přechod na plynové vytápění. Samostatnou kapitolou jsou pak tepelná čerpadla. Ovšem ideální je změnit způsob vytápění spolu se zateplením budovy, pokud na to samozřejmě finančně dosáhneme. Pomoci s tím mohou případně dotace. Po zateplení domu je možné pořídit například levnější kotel na dřevo o nižším výkonu a také nižší spotřebě paliva, který může být doplněn akumulační nádrží. Kotle na pelety a nebo kotle plynové však přinesou i vyšší uživatelský komfort a automatický provoz. Pokud je třeba sáhnout při výměně kotle i po výměně celé otopné soustavy, můžeme sáhnout po nízkoteplotních radiátorech nebo podlahovém vytápění, kdy může topnou vodu ohřívat kondenzační plynový kotel a nebo tepelné čerpadlo. Při pořízení tepelného čerpadla navíc získáme nízký tarif elektřiny pro domácnost. Na druhou stranu je ale kvůli nízkoteplotní otopné soustavě skutečně nezbytné zateplit dům. Pokud tedy chcete pouze vyměnit kotel a neinvestovat do ničeho jiného, doporučujeme pořídit dřevozplynující kotel odpovídajícího výkonu a emisní třídy. A proč emisní třídy? 2. Emise, emisní třída a zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzdušíDo dražšího kotle s nízkými emisemi škodlivin do ovzduší bude muset v příštích osmi letech investovat až půl milionu českých domácností. V opačném případě budou muset přejít na plyn, tepelná čerpadla, solárně termické kolektory či krbová kamna s teplovodní vložkou. Novela zákona o ochraně ovzduší je platná od 1.9.2012, vztahuje se na zařízení s výkonem od 10 do 300 kW a teplovodním okruhem, což je většina dnes používaných kotlů na tuhá paliva v českých domácnostech a kotelnách bytových domů a ve zkratce přináší tyto změny:Od 1.1. 2014 – byl ukončen prodej kotlů na tuhá paliva splňujících podmínky 1. a 2. emisní třídy podle ČSN EN 303-5Od 1.1. 2017 – nastane povinnost předložit na základě požadavku obecního úřadu revizi domácího kotle na tuhá paliva, tu bude proto nutné zajistit již v roce 2016, nejlépe před topnou sezónouOd 1.1. 2018 – bude ukončen prodej kotlů na tuhá paliva 3. emisní třídy podle ČSN EN 303-5Od září 2022 – domácnosti budou mít povinnost prokázat, že jejich kotel splňuje podmínky minimálně 3. emisní třídy podle ČSN EN 303-5, jinak jim hrozí pokuta ve výši až 50.000 korun, kotle nižších emisních tříd proto už nebude možné provozovat Cílem nového zákona o ochraně ovzduší je snížení emisí do ovzduší právě domácnostmi a též eliminace lokálních znečišťovatelů. Jelikož vysoké pokuty budou hrozit i těm, kteří budou vytápět plasty, pneumatikami a dalším odpadem.Pokud nepředložíte od 1.1. 2017 na žádost místně příslušného obecního úřadu revizní zprávu (cena za její pořízení se odhaduje okolo 1.500,- Kč), hrozí vám pokuta ve výši až 20.000 korun. Novou revizní zprávu přitom bude nutné pořídit jednou za 2 roky. A od září roku 2022 hrozí pokuta ve výši až 50.000 korun, pokud revize ukáže, že kotel nesplňuje parametry alespoň třetí emisní třídy. Čili výměna starého kotle je vynucena legislativou. Cena nového kotle, který podmínky splňuje, může jít do mnoha desítek tisíc korun, proto kotel vyměnilo od roku 2012 odhadem pouze 10 až 15% domácností. Těšit nás na druhou stranu může to, že stát zvažuje a též řeší dotační tituly na pořízení nových kotlů. Aktuálně jsou to takzvané „kotlíkové dotace,“ které začaly být poskytovány nejprve v regionem s největším postižením emisemi. 3. Státem podporované zdroje energiíV tomto případě jde vždy o sázku v loterii, alespoň jak dosud ukázal vývoj. Nejprve bylo podporováno vytápění elektřinou (aby lidé přestali topit uhlím) a kde se dnes cena za toto vytápění pohybuje, vidíme sami. V nezatepleném domě bez nízkoteplotního otopného systému je to dnes nesmysl. To samé se stalo s plynofikací země a spotřebou zemního plynu při vytápění. Pokud dům nezateplíme a nenainstalujeme nízkoteplotní otopnou soustavu, vytápění plynem se nám též pořádně prodraží. Vzrostla též cena palivového dřeva, ovšem snížila se též jeho dostupnost, zato pelety jsou dnes již dostupné prakticky všude a vytápění peletami se zásobníkem a automatickým podavačem je téměř bezpracné. Je prostě třeba pořádně počítat a srovnávat výhody a nevýhody včetně pracnosti, údržby, dostupnosti zdroje atd. 4. Ekologické myšlení a snaha uspořit na spotřebě energiíPokud si to můžeme finančně dovolit, je samozřejmě tento přístup zcela ideální. Je pak jen na nás, který z obnovitelných zdrojů využijeme a jak. A samozřejmě záleží i na typu budovy a stavu jejího zateplení. Pokud uvažujete o novostavbě, můžeme jen doporučit rodinný dům v pasivním standardu, ovšem bude třeba naučit se v něm žít. Velkých úspor též dosáhneme, pokud zdroj tepla propojíme v běžném domě (zatepleném i nezatepleném) a v domě nízkoenergetickém s akumulační nádrží. Vytápět pak nebude třeba tak často. Jako doplňkový zdroj teplé vody je též vhodné využít solárně termické kolektory v kombinaci s akumulační nádrží. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
