Vůbec se již nemůžeme orientovat podle toho, jak nám tato slova znějí. Například zákrsek není vůbec stromek, který bude v budoucnu „trpaslíkem“, naopak vám z něj vyroste pořádný jedinec. V každém případě je však třeba se mezi těmito pojmy orientovat, abyste si náhodou nekoupili něco, co v budoucnu nebude odpovídat vašim původním představám. A že ovocné stromky rostou dlouho. Vinu totiž při nesprávném výběru nese vždy ten, kdo nakupuje. Chudáci stromky nemohou vůbec za nic. Klíčem k poznání je fakt, jaký budoucí tvar stromku hledáme. A právě označení tvaru nesouvisí s tím, jak velký strom nám vyroste. Tvar stromu nám totiž říká jediné, jak vysoko je založena jeho koruna. Bujnost vzrůstu (do šířky a výšky) není těmito termíny vůbec charakterizována. Navíc v tomto případě záleží na mnoha faktorech - způsobu pěstování a řezu, umístění a tedy stanovišti, vzdálenosti od jiných dřevin a prvků v zahradě, úrodnosti půdy a hnojení apod. Jaké základní tvary se tedy dnes v zahradách pěstují? Špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen! ŠpičákŠpičák je tvarem stromku, který má při nákupu jen jeden dlouhý jednoletý výhon bez založené korunky. Pokud se zakládají například ovocné stěny (vřeteno, palmeta a špalír), je právě špičák ideálním startovacím tvarem. A to především v případě jabloní, ale i u jiných druhů. Špičáky jsou vzhledem ke své velikosti a stáří nejlevnější, přitom správně zapěstovat korunku není vůbec složité. Stačí totiž jednou střihnout a pod místem řezu se vytvoří obrost. A právě z něj v dalším roce vyberete terminál a tři kosterní větve. A založení korunky je na světě.ZákrsekZákrsky jsou již větší a starší a mají založenu korunku, proto jsou oproti špičáku i dražší. Jde totiž o to, že zákrsky mají korunu vzdálenou od paty kmene (od země) 60 až 90 cm. Rychle u nich nastupuje plodnost (u jabloní obvykle již třetím rokem), snadno se udržují a ošetřují a snadná je i sklizeň ovoce, nemusíme lézt po žebříku. Do koruny dosáhneme ze země a u starších jedinců třeba ze schůdků. Za delšího sucha je však třeba zákrskům dopřát hojnou zálivku, jelikož mají menší kořenový systém. Nedostatkem vláhy proto trpí ze všech tvarů ovocných stromků nejvíce. Čtvrtkmen Jako čtvrtkmen jsou označovány stromy, které mají korunu založenou ve výšce 100 až 120 cm. První plody u nich můžeme očekávat čtvrtým až pátým rokem a doba plné plodnosti trvá cca 20 let. Čtvrtkmeny jsou vhodnější do menších zahrad a do svahů, na nichž je riziko eroze a prostor mezi stromy musí být zatravněn.PolokmenKorunka je založena ve výšce 120 až 160 cm, což je již dosti vysoko. Ovšem tyto stromky jsou méně náročné, daří se jim obvykle i v sušších oblastech a na chudších půdách a dobře snáší výsadbu podkultur. Počítejte však s tím, že na pravidelné vyšší výnosy si počkáte mnoho let. Ovšem ovoce pak budou sklízet ještě další dvě až tři lidské generace. Polokmeny jsou tedy již dosti věkovité.VysokokmenVysokokmeny jsou ovocné stromy s korunou založenou ve výšce 180 až 220 cm, nejčastěji jsou to takzvané „staré odrůdy“, které jsou velice odolné, nebývají poškozovány mrazem a snadněji se přizpůsobí zhoršeným podmínkám. Pro ovocné stromy prostě platí, že co mají nad zemí, je i pod zemí. Většinou ani nepotřebují chemické ošetření a jsou proto ideální do takzvaných biozahrad. Výška kmene však znesnadňuje sklizeň a zahájení plození také trvá dlouho. Pak však plodí velice dlouho. Na začátku jsou sice malé, ovšem je třeba počítat s jejich růstem do výška a především šířkou koruny. I zde pak hraje roli tvar stromu. Navíc platí, že neexistuje žádná univerzální vzdálenost. Ohled je vždy třeba brát na konkrétní místní podmínky. Ovšem minimální rozestupy při výsadbě určit lze. V případě jabloní vysazujeme vysokokmeny ve vzdálenosti alespoň 7 až 8 metrů, polokmeny 6 až 7 metrů, čtvrtkmeny 4 až 5 metrů, zákrsky 3 až 4 metry, vřeteno 1,5 až 2,2 metru a sloupovité stromky 0,7 metru.V případě hrušní vysazujeme vysokokmen a polokmen ve vzdálenosti minimálně 6 až 7 metrů, čtvrtkmen 4 až 5 metrů, zákrsek 3 až 4 metry a vřeteno 2 až 2,5 metru.V případě švestek vysazujeme vysokokmen a polokmen ve vzdálenosti alespoň 6 až 7 metrů, čtvrtkmen a zákrsek 5 až 6 metrů.V případě višní a třešní vysazujeme polokmen ve vzdálenosti minimálně 5 až 6 metrů, vysoký zákrsek 3,5 až 4 metry a palmetu 4 až 5 metrů.
