Současný stavební trh je nastavený na rychlost a efektivitu. Developeři chtějí oslovit co nejvíce lidí, a tak byty vybavují univerzálními materiály a barvami, které neurazí, ale ani nenadchnou. Výsledek? Jeden byt jako druhý, prostory bez výrazu a osobnosti, osobitosti. Jenže ne každý chce žít v interiéru, který vypadá úplně stejně jako ten u sousedů. Tento projekt ukazuje, že i v běžném bytovém domě může vzniknout něco naprosto jedinečného. Nejde o luxusní rekonstrukci ani o zakázkové vybavení od drahých řemeslníků. Všechno, co tu vidíme, bylo možné koupit v běžných obchodech. Rozdíl spočívá v tom, jak se s těmito prvky pracuje – v jejich kombinaci, umístění a kontextu. Základ tvoří standardní byt v dělnické čtvrti. Nic výjimečného – obyčejné zdi, katalogová kuchyň, standardní dveře. Přesto z něj vznikl prostor plný nápadů. Místo snahy o drahé materiály architekti zvolili cestu fantazie. „Všechno bylo v obchodech, stačilo jen snít,“ říkají o přístupu, který stojí za výsledkem. Cílem nebylo vracet se k řemeslné výrobě, ale ukázat, že i průmyslově vyráběné produkty lze použít s osobitostí. Co je pro většinu lidí samozřejmým prvkem sériové výstavby, může být při jiném pohledu zajímavým detailem nebo výrazným motivem. Celý interiér působí na první pohled hravě, ale jeho barevnost má jasnou logiku. Kombinace pastelových odstínů modré, zelené a růžové vytváří harmonické, uklidňující prostředí, které působí lehce a optimisticky. Jemná paleta zároveň zajišťuje, že ani malé místnosti nepůsobí stísněně, naopak se opticky rozšiřují a dýchají. Barvy zde neslouží jen jako dekorace, ale také jako nástroj pro členění prostoru – naznačují přechody mezi jednotlivými funkcemi bytu a pomáhají ho vnímat jako celek. Materiály jsou vybírány s důrazem na přirozenou texturu a jednoduchost. Keramické obklady se objevují nejen v kuchyni, ale i v obytné části, kde vytvářejí charakteristický rytmus a příjemnou hru světla. Lesklý povrch dlaždic zachycuje sluneční paprsky a mění se podle denní doby, což prostoru dodává živost. V kontrastu k nim stojí matné povrchy nábytku z lakovaného dřeva, které vyvažují celkový vizuální dojem. Kuchyň je důkazem, že i sériový nábytek může působit útulně, originálně a s nápadem. Základem je běžná sestava z IKEA – jednoduchá, dostupná a bez zbytečných ozdob. Architekti ji však proměnili v něco zcela jiného. Dvířka v jemně modrošedém odstínu doplnili dřevěnými hranami a mosaznými úchytkami, které do prostoru vnášejí teplo a jemný nádech elegance. K tomu přidali ručně vybranou dřevěnou pracovní desku, jež kontrastuje s hladkým povrchem skříněk a zároveň zjemňuje celkovou atmosféru. Stěny kuchyně obkládají keramické dlaždice v syté růžové barvě s lesklým povrchem, které odrážejí světlo a dodávají prostoru hloubku i živost. Barva se přelévá do přilehlé jídelní části, kde plynule přechází do zelenomodrého obkladu s výrazným obloukem – motivu, který se v bytě opakuje jako hravý geometrický podpis. Tento prvek vytváří příjemné vizuální napětí a zároveň sjednocuje prostor kuchyně s obývacím koutem. Byt vypadá svěže, přirozeně a přitom velmi osobitě. Dokazuje, že kvalitní design nemusí být otázkou peněz, ale spíše přemýšlení a odvahy experimentovat. Stačí si všímat detailů, nebát se barev nebo materiálových kontrastů a hlavně – mít chuť tvořit. Tento přístup je inspirací pro všechny, kdo se nechtějí smířit s uniformitou dnešního bydlení. I z katalogových produktů lze vytvořit prostor, který odráží konkrétního člověka, jeho styl a způsob života.V době, kdy stavebnictví chrlí byty „pro všechny“, je podobný přístup sympatickou připomínkou, že skutečný domov vzniká z fantazie, ne z rozpočtu.Zdroj: OOIIO ArchitectureFoto: Javier de Paz
