Pro tamní zahradníky z toho plyne dost nelehká situace. Musí si teď totiž zvolit, jaké rostliny z vlastní zahrady „nechat jít“. Kterým dát přednost a jaké se snažit nenápadně udržet při životě. A vybírat, které rostliny zkusíte zachránit a které je kvůli tomu třeba obětovat, to nikdy není snadné rozhodování.V kontextu toho, že nám přesně něco takového hrozilo, a se štěstím nás to nejspíš minulo, se tedy můžeme podívat na to, jak takové komplikované zvažování a vybírání vypadá.Jak totiž zmiňují angličtí znalci a botanici, když přijde na úmorné sucho, nestává se, že by na všechny rostliny ze zahrady dopadlo stejně. Jak to? Vodu sice potřebují všechny, ale některé rostliny přežijí letní žár bez větší újmy, zatímco jiné se už nemusí nikdy zotavit.Cílem při zákazu venkovního zalévání hadicí je zvolit ty, co mají šanci to ustát a postarat se o ty, které bez vody skutečně nepřežijí. Kterým tedy dát při úsporném zalévání přednost? Absolutní prioritu budou mít nově vysazené dřeviny. Ty, které jste dali do země v posledních 12 – 18 měsících. Tyto rostliny ještě nemají dostatečně hluboké kořeny, aby si našly vodu v podloží. A nedostatek vody v prvním roce života pro ně může být smrtelným. Zalévejte důkladně a půdu přikryjte silnou vrstvou mulče (např. dřevní štěpkou), aby lépe udržovaly vlhkost. U mladých stromků lze kolem kmene nainstalovat zavlažovací vak, ale ten je třeba pravidelně doplňovat.Proč je to tak důležité? Strom je investicí do budoucích suchých let. Strom, který se úspěšně rozroste, vám poskytne stín. Ochlazení. Klimatizaci na přírodní bázi. Zahrada překrytá stromy přežije i extrémní horka. Ale aby k tomu mohlo dojít, musí takový strom nejprve vyrůst. Chce to čas. A právě ten platíte tím, že mladé vysazené stromky mají v zalévacím úsporném harmonogramu přednost před všemi ostatními rostlinami na vaší zahradě. Když je zachráníte, budou příště zachraňovat ony vás. Dvojkou v pořadí pak nepochybně budou rostliny v květináčích. Všechny bez rozdílu. Jejich životní prostor je omezený, nemají se kam schovat ani táhnout vodu z větších hloubek.V uzavřeném prostoru květináče mají tendenci se přehřívat. Jsou zkrátka v pasti. A je na vás, abyste jim z té pasti trochu pomohli. Alespoň tím, že je přesunete někam, kde je stín. Samozřejmě při zalévání využívejte misky a podmisky, aby voda z květináčů zbytečně neutíkala. Jdeme dál, teď už ne s takovým důrazem na pořadí důležitosti. Myslet se zálivkou je třeba na hortenzie. Ty totiž při suchu rychle zavírají své průduchy (póry na listech) a drží je pevně zavřené, dokud se neobnoví stálá vlhkost v půdě. Často také v reakci na sucho shazují listy. Znamená to týdny bez dalšího růstu i po krátkém suchu. Hortenzie možná nejsou tou nejakutnější rostlinou z vaší zahrady, když přijde na velké sucho. Ale rozhodně jsou rostlinami, na nichž jsou účinky sucha nejvíc vidět.Chcete-li udržet vzhled hortenzií suchem netknutý, potřebují pravidelnou zálivku. Můžete si přitom trochu pomoci. Zkrátit jim výhony, abyste omezili odpar, a tím zachránit celou rostlinu. Byť tedy cena, kterou za to zaplatíte, bude, že letos se neobalí květy. Ale pokud si máte vybrat mezi přežitím rostliny, anebo její krásou, není asi co řešit. Ne nepodobně jako hortenzie jsou na tom dospělé „okrasné“ stromy, které si libují ve vlhku. Ne, nemyslíme vrby, které dokáží být opravdu výrazně odolné. Jde spíš o japonské dlanitolisté javory (Acer palmatum). Mají totiž mělké kořeny a velké listy – to lze přeložit jako „špatně se jim zásobuje vodou a přitom o ni rychle přichází“ - což je za sucha činí velmi zranitelnými. Zalévejte je a mulčujte, když to jen jde. Na sucho umí být citlivé i „domácí“ druhy dřevin. Buky a břízy. Dopřejte jim tekutou pozornost též. Na produkční zahradě je třeba počítat s tím, co sklidíte. A od toho by se měla odvíjet poptávka po zalévání v časech nedostatku vody. Takže u zeleniny dejte přednost plodinám, které se blíží sklizni. A pak těm, které by mohly – až znovu zaprší – samou radostí z návratu vláhy popraskat. Typicky třeba mrkev. Fazole a cukety potřebují vlhkou půdu pro plodnost, a dostupnost vody zase silně ovlivňuje výnos brambor. A některé druhy, jako třeba okurky, se za sucha přestávají vyplácet.A když se pátravým zrakem podíváme po těch rostlinách, které sucho na zahradě přežijí i bez zalévání? Bát se například nemusíte o zlatice (Forsythia sp.). Tahle kráska má dost riskantní strategii: roste a fotosyntetizuje i při nedostatku vláhy. S tím, že se dokáže zregenerovat i po extrémním suchu. Když udeří sucha, je tedy v klidu. Navíc ji pak můžete na vzpamatovanou srovnat silným řezem, a znovu obrazí. Podobně pak mnohem lépe, než byste čekali, snáší sucho komule Davidova, sápy, cistovníky. Mezi pozoruhodně odolné druhy se řadí i vavříny. Ono to zase tak velké překvapení není. Přeci jen, jejich pra-domovinou je sluncem prohřáté Středomoří. Nenáročné jsou i skalníky, dřišťály a kaliny. Zcela vypustit můžete starosti o polo-sukulenty. Nejrůznější rozchodníky a netřesky. Jsou xerotermní, v suchu si libují. Ty se na suchá léta přímo těší. Středomořské keříky jako levandule, rozmarýn, šalvěj a tymián jsou rovněž přizpůsobeny suchu. Mají šedé, chlupaté nebo voskovité listy, které jim pomáhají šetřit vodu. Suchá období jim dokonce přidávají na výrazné vůni. Jen pozor, ať se s jejich odolností nepřepočítáte. Podstatná je u nich hloubka půdy. Jako hlubokokořenné rostliny si vodu najdou, ale na mělké nebo utužené půdě, nebo rovnou na skalce, mohou strádat.Se suchem se nepotýkají ani okrasné trávy. Mají efektivní kořenový systém a mnohým druhům se daří právě v sušších podmínkách. A co tam máme dál? Aha, „měkké“ vytrvalé rostliny. Srdcovky, tužebníky, prvosenky, úpolíny, dlužichy. Snesou hodně, ale potřebují hodně vláhy. Delší sucho přežít nemusí. A právě u nich se už vyplatí přemýšlet o tom, jestli by měly mít na vaší zahradě místo. V Česku zatím to „velké sucho“ letos nenastalo, ale v dalších letech klidně nastat může. Vyplatí se pěstovat druhy, které jsou náchylné neustát ho?To už se ale dostáváme k druhům rostlin, které je při nedostatku vody lepší nechat jít. Nemusíte nad nimi lámat hůl, ale vodovodní kohout u nich utáhněte. Například? Typicky jde o letničky, okrasné netýkavky, begonie. Proč s nimi nemít soucit? Mají mělké kořeny a vysoké nároky na vodu. Jsou jen sezónní záležitostí. A snadno nahraditelné. Pokud vám na nich opravdu tolik záleží, můžete některé zachránit přesazením do nádob, a užít si je v méně na zálivku náročné výsadbě.A úplná zbytečnost, s níž žádný soucit mít nemusíte? To je jasné: trávníky. Trávníky jsou totiž velmi náročné na vodu a mohou být ponechány k usnutí. Nově vysetý trávník může potřebovat trochu vody, ale obecně přijměte zlatavý odstín suchého trávníku. Pokud na něm nevzniknou lysiny, opět se zazelená s deštěm. Vodu, když je opravdu sucho, si ale určitě nezaslouží. Nesmíte však trávník před suchem a za sucha sekat na milimetry...Zdroj: TheConversation.com, RHS.org.uk, sciencedirect.com
