S pokojovými rostlinami dokážete bojovat s nepříjemně dusným a suchým vzduchem přehřáté domácnosti snadno, ale je třeba dodržet pár zásad. Proto nejprve trocha nezbytné teorie. To, že vás při příchodu do prosluněné podkrovní místnosti srpnu jímají mdloby, není jen záležitostí umrtvující teploty. To, co nám tu rovněž připomíná saunu, je velmi nízká relativní vlhkost vzduchu, v řádu nízkých desítek procent. Rostlinami se budeme snažit zvrátit tohle nehostinné mikroklima právě tím, že s jejich pomocí zvýšíme vzdušnou vlhkost. Kouzlo, které si od rostlin při ochlazování vzduchu vypůjčujeme, je jejich transpirace. Má to samozřejmě jeden provozní háček. Vyšší vzdušná vlhkost přirozeně srazí o hezkých pár stupňů teplotu interiéru, ale je tu zapotřebí pravidelné cirkulace vzduchu. Jinak brzy vytvoříte klima tropického skleníku. Kde se sice lépe dýchá, ale teploty jsou neméně vražedné. Výdej vody povrchem listů rostliny provozují jen ve světlé části dne, v noci tedy musíte intenzivně větrat, abyste nepodpořili vznik plísní. Odvětrávání zabrání kondenzaci, vysrážení vodních kapiček, které by pak dělaly neplechu. Některé druhy dokáží vypumpovat do vzduchu v řádu desítek minut tolik litrů vody, kolik samy váží. Takové kytky mají zhusta objemný aparát velkých listů, a na ty se teď budeme soustředit. Jedničkou na našem seznamu klimatizujících rostlin bude kráska z asijských tropů, aglaonema. Její svěží listy, ve kterých se mísí bílá barva se zelenou, zadržují ve své biomase jen desetiprocentní podíl vody ze zálivky, zbytek plynule prodýchávají do svého okolí. Pro náš účel jsou tedy ideální. Na péči jsou přitom velmi nenáročné. Pozitivní přitom je, že je můžete klidně pěstovat i hydroponicky, v podlouhlých truhlících. Můžete tím vytvořit celou zeď vlhkost produkující zeleně. A ještě jeden bonus, který v létě přijde vhod. Jejich zalomené listy se, alespoň v tropech, používají jako úleva proti svědivému hmyzímu bodnutí. Jak to zabírá na komáří štípance? Můžete to vyzkoušet. O poznání náročnějším chovancem je chrysalidokarpus nažloutlý, jehož název si v Čechách zkracujeme na palma areka. V optimálních podmínkách je vynikající čističkou vzduchu, která ve světlé části dne vydýchává do svého okolí velké množství vody. Běžně totiž roste na březích mokřadů a říček, a snaží se odčerpávat vlhkost ze substrátu, aby si zajistila místo pro život a divoké rozrůstání. V našich podmínkách máme obvykle problém takové podmínky vytvořit, pokud tedy nedisponujeme oním přehřátým podkrovím. To dodá žádanou tropickou teplotu, a pravidelná zálivka vodu k pumpování. Arecca pak přeposílá vláhu do vzduchu v extrémním tempu, zužitkovává onu celkově velkou plochu listů, čehož si při ochlazování vzduchu žádáme. Fíkovník pryžodárný nás mile překvapí svými velkými lesklými kožovitými listy, kterými vylučuje přijatou vlhkost ve velkém. Sympatické na něm je, že se na něm často kapičky vody vysráží, a tak udržují vláhu v několika výškových profilech. Vodu si v létě žádá často. Jen prosím pozor, aby zálivka byla odstátá a ne příliš studená. Také špatně snáší časté stěhování, na své místo se dobře adaptuje, ale pak už chce klid. Jeho pořízení je dobrou investicí do budoucna. Směle se rozrůstat může i třicet let, a doroste velikosti keře. Podstatné je, že stejně efektivně, jako „přečerpává vodu z půdy do vzduchu“ také zbavuje vzduch v místnosti nečistot. Při boji proti horku a suchu sice nebudou stát kapradiny v první linii, ale dobře udrží frontu v druhém sledu. Jinými slovy, přinést je do suché pouště prohřátého bytu znamená je odsoudit k záhubě. Pokud jste už ale na zlepšení mikroklimatu začali pracovat, a pár jiných rostlin už vzduch ochlazuje, hodí se je doplnit kapradinami. Jsou to stabilní pohodáři, kteří fungují jako brčka ve skleničce s vodou. Když je možnost, cucnou si. V průběhu horké sezóny vykazují maximální růst, přes zimu jen vegetují. Ale za parného léta odvedou v bytě skutečně dobrou práci. Jen pozor, ne každá rostlina, která je takovým brčkem, funguje jako ochlazovač. Třeba bambusové stvoly patří mezi velké žíznivce, ale přijatou vodu vážou ve své biomase a nepodělí se o ní s vámi. Další typicky druhosledové rostliny, když přijde na zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru, silně rozšiřují kombinační potenciál. Jsou výrazné, mohou se dynamicky rozrůstat a stylově vyplňovat prostor. Samy o sobě by se vzdušnou vlhkostí mnoho nenadělaly, ale velká plocha jejich listů slouží jako kondenzační profil. Dá se říct, že pokud je vzdušná vlhkost na místě již přítomná, tyhle krásky ji tam pomohou udržet. Například strelície, které k vlastní škodě známe spíš jen jako řezané z květinářství. Jsou nádherné, byť se trochu důsledněji dožadují přihnojování. Fascinující je i monstera skvostná. Ano, velké listy nemá jen tak pro parádu. A co třeba další okrasná palma, livistona? I její doménou je práce se vzdušnou vlhkostí, pokud je zásoba vody dostatečná. Že jste naplnili podkroví vybranými rostlinami, ale pořád to ještě není ono? Nebojte. Transpiraci a vzdušnou vlhkost můžete podpořit tím, že exempláře z vybrané čtveřice budete často rosit. Snáší to dobře, tohle osvěžení mají rády. Ochlazující voda vysrážená na jejich listech pak napomáhá k otevření jejich průduchů, což znamená zase více vlhkosti. Odpar z listů se tím násobí. Jednotlivé přístupy lze vhodně kombinovat. Představte si třeba hydroponický květináč se šplhavnicí zlatou (potosem), které pravidelně rosíte listy. Rosení je vhodné pro většinu rostlin s tuhými listy, přiměřenou nápovědou je i přítomnost tzv. kapacích špiček na koncích listů. Těmi disponuje například toulcovka (lopatkovec). Zatímco všechny dosud uvedené rostliny přijatou vlhkost vydýchávají jako vzdušnou páru, jsou i takové, které si usnadňují práci a „tlačí“ ven svými listy celé kapičky s vodou. Vypadá to exkluzivně, jako malé perličky. A důležité to pro nás určitě je i bez estetiky, protože tahle voda garantuje průběžný odpar a dlouhodobější efekt chlazení vzduchu. Vylučováním kapiček vody (gutací) se zapsala například zantedeschia (kornoutice, kala) a také za trochu péče vděčná voskovka, přisedle rostoucí sukulent. V příhodných podmínkách dokáže vyloučenými kapičkami zvýšit vzdušnou vlhkost v místnosti až o 40 %. Jak výrazný chladicí efekt se dá od pokojových rostlin očekávat? Zkuste počítat: těsně nad plochou listů je teplota o 3°C nižší. Vydatně zalité a dýchající pak dokáží snížit teplotu až o 6°C. Záleží pochopitelně, jak velkou plochu v místnosti zabírají. Pokud jejich přítomnost doplníte mírným zástinem (který všechny uvedené tolerují nebo přímo vyhledávají), můžete „vytlouct“ potenciál ochlazení až o 10°C v jedné místnosti. Což je sice v panelákových pětatřicítkách pořád málo, ale z pouštních tropů to udělá alespoň příjemné temperátní klima. Dohromady nic, kromě trochy péče a pravidelné zálivky, vás to nic stát nebude.
