Možná je to proto, že montovat skříně do ložnice nebo poličky do kuchyně se na první jeví jako chlapská práce, a instalace dodatečného polstrování už je jen takové hračičkování, činnost doplňková a profíka nehodná. Jenže právě tady se láme rozdíl mezi průměrem a špičkou. Opomíjené podložky totiž ovlivňují, jak dobře ustojí smontovaný nábytek každodenní používání. Jako názorný příklad postačí obyčejná židle, která v místě zatížení podlahy, tedy tam, kde se dotýká země, svými nožkami pravidelně odírá a poškozuje podklad. Stačí k tomu jen pravidelné sezení, šoupání, posunování a strkání. Škrábance na dřevěné/laminátové plovoučce, proleženiny v koberci nebo promáčklé lino pak zabolí. Je to chyba vznikající nedotaženou prací. Židle za pár stovek běžným užíváním ničí podlahovou krytinu za tisíce. A tristní na tom je fakt, že k prevenci takového stavu stačila „zbytečnost“ v ceně jednotek korun. Kluzné podložky pod nožky, které by poškození v kontaktní zóně snížily na minimum. Židle a stoly jsou nejmarkantnější příklad, protože je máme pořád na očích. K výrazným otlakům ale přirozeně dochází všude tam, kde stojí váha na nezpevněném povrchu. Typicky pak lednička, knihovna, skříň, tedy kusy nábytku, se kterými se moc nehýbe. Instalace podložek ochrání povrch pod nimi a zabrání do jisté míry znehodnocení podkladu. U ledničky se pak vyplatí instalovat celý podkladový rám. Zabráníte tím vzniku velmi špinavého místa v kuchyni, a nic se vám pod ní nezakutálí. Vlastně, rámový sokl by si zasloužila i levná a nezakázková kuchyňská linka. A podložky nejrůznějšího tvaru, materiálu a tloušťky naleznou uplatnění vlastně všude, protože jimi za pár haléřů můžete ochránit od nehezkých proleženin koberec za tisíce. Na podložky rádi zapomínáme také u spotřebičů a estetických prvků. Krásný stůl v kanceláři si zaslouží udržet svůj hladký a nepoškozený povrch, takže i na něm položená lampička nebo ozdobný stojan na pera by mohl podložku snést. A kam ještě? Třeba na vnitřní straně dvířek skříněk v kuchyni, tedy alespoň tam, kde není uzavření garantováno magnetickou spojkou. Každé zavření takových dvířek přeci nemusí končit ránou a drnčícím nádobím, ne? Navíc tohle „tiché a tlumené“ uzavírání šetří panty a snižuje potřebu toho je dotáhnout. Dvířka, která se nevytloukají a nevychylují, se jeví jako maličkost. Ale po pár letech používání už uvidíte rozdíl, byť jsou podložky očím celou dobu skryté. Zvláštní pozornost se vyplatí věnovat také polstrování rámů na stěně zavěšených zrcadel a obrazů, hodin. S podložkou nedochází k otěru omítky a nevytváří se tolik ony nápadné světlé fleky na zdích. Naprostou nezbytností je pak „polstrování“ dveří, respektive jejich klik. V místech, kde by se při rázném otevření (například průvanem) mohly dotknout stěny. Tlumící polštářek nebo zarážka může mít velikost centimetrů a přehlédnete jej. Že tam ale je a funguje, poznáte, až by měla přijít rána. Zdánlivou zbytečností tlumivé podložky chráníte dveře, omítku, kliku. Vyplatí se to. Z hlediska zvýšení životnosti nábytku je zajímavým nápadem „podkládání“. Pro přehlednost to omezíme jen na přeplněné knihovny, jejichž police se mohou vahou nákladu literatury prověšovat. Hezké to pak není. Klidně ale můžete doprostřed takové police vložit podpůrnou desku, kterou možný prověs vypodložíte. Že by to nevypadalo hezky? Tak můžete pro tuto desku pořídit hřbet knihy. Bude vypadat jen jako další kousek beletrie, a přitom ochrání masiv celé knihovny.Podkládáním si ušetříte spoustu práce a peněz třeba u viklající se mísy toalety. Pod hranu vzniklé mezery můžete zasunout třeba kovovou minci. Není to zrovna cesta, jak spořit, ale ušetříte tím. Obroušené nohy nábytku můžete podobně vyrovnávat klínovými a šroubovacími podložkami. A pokud máte doma kočku nebo psa, možná doceníte „ponožky“ upletené na nožky židlí a stolů. Které je ochrání před podrápáním nebo okousáním. Zvláštní pozornost si v případě polstrovacích úprav zaslouží pěnová izolace potrubí, která je až neskutečně multifunkční. Kam s ní? Můžete s ní vypodložit pračku po stranách. Utlumíte tím otřesy tancující pračky, a zároveň vykryjete prostor, ve kterém by mohl sídlit ponožkožrout. Prostě vám prádlo nebude padat za ni. Pokud v bytě/domě větráte na průvan, můžete jí olemovat hrany dveří, které zůstanou vždy trochu otevřené a nebudou přitom vytloukat futra. S pěnovou izolací potrubí můžete obložit hrany nábytku (pokud třeba stojíte o to chránit dítě učící se chodit touto cestou), anebo jí můžete obložit okraje koberce, aby se netřepil. Podkládání, polstrování a tlumení je prostě krok navíc, který dělá rozdíl mezi běžnou a kvalitní prací.
