Proč kompostovat v kompostérechKompostéry urychlí proces kompostování (viz výše), umožňují regulaci teploty, vlhkosti, přístupu vzduchu a světla, uspoří místo na zahradě a ukryjí nevzhlednou kompostovanou hmotu lidským očím (úplně stačí, že je kompost ve fázi rozkládání organických zbytků cítit), snadno se obsluhují a i zmíněný nepříjemný zápach kompostu značně eliminují. Vytvářením kompostu navíc uspoříme na svozu domovních odpadů (kompostem projde až 30% kuchyňských odpadů), ovšem zužitkujeme i odpad ze zahrady. Vyrobeným kompostem navíc získáme vynikající zdroj živin a organických látek. V jednom uzavřeném kompostéru vybaveném víkem vytvoříme kompost až 3x za rok.Jak urychlit kompostování ještě vícNabízené jsou takzvané urychlovače kompostování. Jelikož se na rozkládání organického odpadu ze zahrady i domácnosti podílí mnoho běžných půdních mikroorganismů a drobných živočichů, trvá mnohdy až 3 roky, než "otevřený" kompost dostatečně vyzraje. Ovšem právě urychlovač kompostování obsahuje velké množství důležitých humifikačních organismů ve speciálním živném substrátu z glycidů a proteinů. Humifikační organismy zrychlí rozklad organických zbytků i v případě obtížně rozložitelných látek. A co víc, urychlovač se nehodí jen do kompostérů, ale právě i do otevřených kompostů. Ideální je například pro plošné kompostování spadaného listí. Jak kompostovatKompostéry umisťujeme do polostínu a na rovnou plochu, ovšem nikoli na dlažbu či jiný zpevněný podklad, ale přímo na půdu zahrady či na trávník. Přitom vybereme takové místo, kde nás bude kompostér co nejméně rušit, my k němu však máme snadný přístup. Kompostovaný materiál je vždy vhodné rozdrtit a až poté vložit do kompostéru. Do spodní části kompostu je vhodný hrubý a vzdušný materiál (větší části větviček, sláma, seno, posekaná tráva, …), zajistíme tak vzdušnost. Je též vhodné dodržet složení materiálu podle poměru C (uhlík) : N dusík) 20 až 30:1 a udržovat vlhkost materiálu 45 – 50% (zmáčknutím v ruce by neměla vytékat ani kapka vody). Materiál čerstvý, šťavnatý a zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je zase bohatý na uhlík. Proto přidáváme 2 – 3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu. Jestliže kompost zapáchá jako „zkažené vejce,“ převažují v něm materiály s nadměrným obsahem uhlíku, přidáme proto posekanou trávu a listí. Vysoký obsah dusíku je zase signalizován zápachem po amoniaku, proto přimícháme dřevěné třísky, kůru, piliny.Ke směsi surovin vždy přidáváme hlínu či hotový kompost a také vápno, materiál prokládáme po vrstvách. Přidat můžeme i kompostové bakterie (viz výše urychlovač), ale i houbové kultury, červy, žížaly a močovinu. Přidáním vody vždy zvlhčíme suché vrstvy kompostu. Materiály, které do kompostéru vkládáme, je vždy vhodné co nejvíce promíchávat. Po naplnění uzavřeme kompostér víkem. V létě pak pootevřeme či zcela otevřeme ventil ve víku kompostéru. Na zimu kompostér naopak zcela uzavřeme. Kompostování je přírodní aerobní proces, při kterém dochází za přístupu vzduchu k rozkladu organických odpadů díky působení živých organismů na rozkládanou biomasu, jež obsahuje živiny a humus.Kompost je vhodné jednou až čtyřikrát za celý proces promíchat a pravidelně zvlhčovat. Kompost mícháme 1x až 2x za 2 – 3 měsíce. Před mícháním kompostér vyprázdníme a poté znovu naplníme. Nezapomeňte, že obsah kompostéru se rozkladem hmoty zredukuje až o polovinu. Za ideálních podmínek můžeme po 8 – 10 týdnech vyjmout kompost a použít jej k mulčování. Po 16 až 20 týdnech je již kompost zralý, drobivý, temně hnědý a voní po lesní půdě. Naopak bychom neměli kompost nechávat ležet ladem příliš dlouho, kompost starší 12 měsíců má již rozloženo mnoho z důležitých látek a půdu zahrady již tolik neobohatí. Vedle jednoho zcela naplněného kompostéru je vhodný mít umístěn ještě jeden, do kterého budeme průběžně odkládat odpad. Ten později použijeme jako základ nového kompostu. Kompost se může zahřát až na teplotu 65 oC. V předposlední fázi kompostování dochází k rozkladu obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky, které obsahují humus. Teplota začne v tuto dobu klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve poslední fázi (5 – 12 měsíců od založení kompostu) již kompost získá právě homogenní strukturu a začíná vonět po lesní půdě. A pozor, kompostem půdu nikdy nepohnojíme, pouze obohatíme - lehce přihnojíme. Co se hodí ke kompostování: ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, novinový papír (bez barevného tisku), papírové ručníky, mléčné produkty, posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky, třísky, piliny, hobliny, kůra, trus hospodářských zvířat, popel ze dřeva, skořápky z ořechů, slupky z cibule, zbytky pažitky, v malém množství i obaly z recyklovaného papíru, vlasy, vlnitá lepenka (roztrháme ji na menší kousky a navlhčíme), peří, zbytky vlny, vaječné skořápky, ostříhané zbytky živého plotu.Co se nehodí ke kompostování: kosti, odřezky masa, tuky, chemicky ošetřené materiály, rostliny napadené chorobami, slupky z tropického ovoce, pecky, popel z uhlí, cigaret, časopisy, oddenková plevel, plasty, kovy, sklo, kameny.Poměr C: N v některých surovinách vhodných ke kompostování:Posekaná tráva 20:1 Listí 50:1 Jehličí 70:1Sláma 100:1Kůra 120:1Dřevo, větve 200:1Piliny až 500:1Papír, karton 350:1Odpad z kuchyně 20:1 Hnůj skotu 20:1 Koňský hnůj 25:1 Využití kompostuNa jaře po řádném vyčištění trávníku kompost v malé vrstvičce rozhodíme po celé zatravněné ploše. Kompost přidáváme k ovocným stromkům a keřům či rostlinám drobného ovoce (maliny, ostružiny, jahodník, rybíz, angrešt, …). Půdu tak nadlehčíme a kořeny budou lépe přijímat dešťovou vodu a živiny. Kompost využijeme i při jarním přesazování přenosných balkónových rostlin smísený s půdou v poměru 1:1. Získáme tak substrát, který běžně nakupujeme v pytlích. U menších nádob poměr půdy mírně zvýšíme. Kompostem pomůžeme i bylinkám na bylinkovém záhonku, přidáme jej k trvalkám, aby rostliny mohly čerpat cenné živiny celou sezónu a opakovaně kvetly. A pozor, na jaře již půdu neryjeme, aby se z ní nevytratila vláha. Pouze ji upravíme motykou, rozhrneme a kompost do ní zapravíme. Nakonec záhony pohrabeme hráběmi do roviny. Kompost pomůže i při zakládání pařeniště, ve skleníku, při pěstování vinné révy, zeleniny a brambor. Dodáváme jím do půdy humus, organické látky a půdní mikroorganismy. Dokonce lze kompost použít i k založení biozáhonů. Ty vytvoříme z malých zídek, kdy spodní vrstva je z hrubého materiálu (drcené větve o velikosti asi 5 cm, nať z rajčat, stvoly z kukuřice nebo slunečnice), poté rozprostřeme vrstvu hlíny promíchanou s kompostem. Rozkládající se organický materiál bude uvolňovat teplo minimálně tři roky a zároveň zajistí potřebné živiny. A my nemusíme hnojit.Zdroj: www.vokberoun.czZdroj použitých fotografií: www.vokberoun.cz, www.shutterstock.com
