Nebudeme proto raději soutěžit, který z obou uvedených rostlinných druhů je na světě nejohroženější a zda vůbec ještě neexistuje nějaký jiný, ještě ohroženější. Vždyť vlastně všechny ještě ani neznáme. A možné právě umírá poslední jedinec druhu, který již nikdy ani nepoznáme.Soudě podle počtu fotografií obou rostlinných druhů v databázi Shutterstock by měl být nejohroženějším píchoš Woodův (Encephalartos woodii), fotky jsou jen 2. Podle některých zdrojů by to však měla být právě wolemie vznešená (Wollemia nobilis) a jiné zdroje zase nedají dopustit na nejohroženějšího pýchoše, v jehož případě na světě existuje jediný původní samčí jedinec. Navíc s nimi soupeří ještě další vzácný druh cykasu Encephalartos hirsutus a jiné rostlinné druhy. Třeba vzácná láčkovka Nepenthes attenboroughii, která byla objevena trprve v roce 2007, a která byla dosud spatřena pouze v počtu několika kusů na jediném místě na světě, konkrétně na vrcholu filipínské hory Mount Victoria. Wolemie vznešená (Wollemia nobilis) byla objevena teprve v roce 1994, její původ je přitom datován do období před 200 miliony let. Bývá proto označována za živoucí fosilii, v tom však není v rostlinné říši sama a některé takto staré druhy dokonce ani nejsou ohrožené a vzácné. Jde o druh starobylé jehličnaté dřeviny z čeledi blahočetovitých (Araucariaceae), dokonce jde o jediný žijící (tedy ve smyslu známý) druh rodu wolemie (Wollemia). Wolemie byla objevena mezi pískovcovými skalami jen 150 km od australského Sydney a přesněji byla určena až podle zkamenělin datovaných do období před 200 miliony let. Ve volné přírodě bylo napočítáno méně jak 200 rostlin a místo jejich výskytu je proto přísně chráněno dokonce zákazem vstupu! Na druhou stranu však vládní program pro záchranu tohoto vzácného stromu umožnil získat práva na rozmnožování wolemie vznešené soukromé firmě. Ta dokonce získala právo po rozmnožení základního potřebného množství stromů pro botanické zahrady a potřeby záchranného programu prodávat mladé stromky volně na trhu. Navíc se zjistilo, že je možné tento strom velice snadno množit řízkováním. Wolemii vznešenou proto dnes vlastní dokonce i všechny větší botanické zahrady v ČR. Například je součástí pravěké sekce botanické zahrady v Liberci. A dokonce si ji u nás již můžeme i legálně zakoupit. Na rozdíl od jiných podobně vzácných druhů, které jsou lidmi v přírodě doslova loupeny a tedy decimovány, se ukázala oficiální komercializace vzácného druhu úspěšným příkladem propojení obchodu (komerce) se zájmy ochránců přírody a přírodovědců. Za australských požárů na přelomu roku 2019 a 2020 bylo ohněm zasaženo 90 % plochy národního parku Wollemi. Lokalita wolemií vznešených ale byla uchráněna díky preventivnímu zásahu hasičů. Došlo pouze k ožehnutí několika stromů. Natolik si Australané svého pokladu cení, že upřednostnili jeho záchranu i před nemovitým majetkem. Cykas píchoš Woodův (Encephalartos woodii) je mnohými zdroji uváděn jako ještě vzácnější než wolemie vznešená (Australané nyní zajisté nesouhlasí), jelikož byl v přírodě dosud objevem jen jediný exemplář, a to to dokonce samčí. Čili jiné množení než řízkování samčích klonů je u tohoto druhu vyloučené. Jde o druh cykasu z čeledi zamiovité (Zamiaceae), tedy příbuzného například i naší známé stínomilné pokojovky jménem zamiokulkas. Vzhledem k nálezu jediného samčího jedince lze dokonce říci, že tento druh v přírodě již vymřel. A je po soutěžení! I proto patří k nejdražším rostlinám na světě, pokud je vůbec možné několika centimetrové odnože získat. Každá taková odnož stojí desítky tisíc dolarů. Své jméno tento píchoš získal po Johnu Medley Woodovi, kurátorovi botanické zahrady v Durbanu a řediteli Natal Government Herbarium. Ten totiž právě objevil jediný existující strom a přesadil jej do durbanské botanické zahrady. Dlužno říci, že dnes by se mu již takový počin nepodařil!Wood popsal jediný nalezený strom jako variantu druhu Encephalartos altensteinii (Encephalartos altensteinii var. Bispinna), v roce 1908 však byl strom popsán jako samostatný druh anglickým zahradníkem Henry Sanderem. Píchoš Woodův pochází z Jižní Afriky, konkrétně z lesa Ngoya Forest. Z jeho odnoží pocházejí všechny současné rostliny ve světových sbírkách, tedy samčí klony. Rostlina je množena odebíráním odnoží od původního stromu v Durbanu, ale i křížením s příbuznými druhy (např. E. woodii x natalensis) a jejich zpětným křížením s E. Woodii. Každé zpětné křížení s čistým samcem E. woodii křížence o více přiblíží původní rostlině. Ve volné přírodě tedy píchoš Woodův vyhynul a jediný samčí jedinec byl africké přírodě vlastně ukraden jako koloniální vlastnictví. Rostlina je zapsána na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy.Zdroj: wikipedia.org, magazinzahrada.cz, epochaplus.cz
