Na co zvířata dostanou obrazně řečeno chuť, to vlastně potřebují. A upřímně, když váš pejsek odběhne na chvíli do křoví a s ním se zpět vrátí i neuvěřitelný zápach z tlamy, co to většinou je? Ano, lidské… A dost řídké. Ale dost nechutností. Které ovoce a zelenina mohou psům prospět? Když jsme doma doléčovali půlroční štěně z parvovirózy, kterou bohužel onemocnělo i přes předchozí očkování, bylo nám doporučeno krmit vařenou mrkev s rýží a vařeným libovým hovězím masem. Tedy dietní strava. Přidávat jsme měli i vařené ovesné vločky, čili vlastně obilí. K pití nám byla doporučena voda či čaj slazené hroznovým cukrem anebo medem, ale právě i odvar z rýže, mrkve a ovesných vloček. To je léčba, jenže psi tu a tam neopovrhnou ovocem a zeleninou, i když jsou zrovna ve skvělé kondici. Obecně platí, že vyvážená strava pro psa by neměla obsahovat pouze maso a jiné živočišné produkty. Zelenina a ovoce psům poskytují cenné látky včetně vitamínů a vlákniny, které jsou prospěšné pro trávicí systém. Ne vše je ale pro pejsky vhodné. Některé plodiny běžně konzumované lidmi obsahují látky, které jsou pro psy vyloženě škodlivé. Veškeré složky psího krmiva musí být bezpečné a musí mít nutriční hodnotu odpovídající potřebám zvířat. Kromě výše zmíněné mrkve je pro psy prý vhodná i petržel a řepa. Někdo tvrdí, že i vařené brambory, ale ty nemají pro psy prakticky žádnou nutriční hodnotu, jen se stávají škrobnatou výplní zatěžující trávicí systém. Problematická prý není ani sladká paprika, brokolice, růžičková kapusta, dýně a okurky. Je zde však ještě jeden problém, některá zelenina může být podávána syrová, jinou je nutné uvařit. Například sladké brambory a luštěniny musíme zásadně uvařit a je vůbec otázka, zda třeba luštěniny a brukvovitou zeleninu psům raději nedávat! Stejně jako brambory. Mrkev, petržel a celer však stačí jen nastrouhat. A pokud vašemu pejskovi třeba mrkev chutná, bude ji rád chroustat v celku, dokonce pomůže zlepšit zdraví psích zubů. O to, zda krmit zrovna zeleninu syrovou či vařenou, se vedou vleklé spory. Někteří odborníci tvrdí, že vařená je pro psy snáze stravitelná. A skutečně je vařená zelenina vhodnější obzvláště pro starší či nemocná zvířata. Třeba s nemocnými játry, případně střevními chorobami. Stejně tak pro štěňata je vařená zelenina vhodnější, mají citlivější trávicí systém. Syrovou zeleninu přidat můžeme, ale je dobré ji pokrájet na drobné kousky. Vůbec nejlepší je prý pro psy zelená zelenina. Tedy listové saláty, listová petržel, okurka, zelí či sladká zelená paprika. Některé zdroje uvádějí i špenát a mangold, jiné je však popírají. Obecně bychom se měli držet zásady, že ta zelenina, kterou nesmí konzumovat syrovou lidé, by neměla být podávána syrová ani pejskům. Pro člověka jsou například fazole včetně křehkých zelených lusků za syrova vyloženě jedovaté, stejně tak zelené, ještě nedozrálé brambory. Fazole musíme tepelně upravit a brambory taky, navíc je musíme nechat dozrát, aby obsahovaly co nejméně jedovatých alkaloidů. Lidé také nekonzumují za syrova špenát, mangold a brokolici, ale třeba i lilek a kyselé výhony (listové řapíky) rebarbory. Vůbec schopnost vstřebávat zeleninu a mít na ni chuť je u psů velmi individuální. A vždy by mělo jít jen o doplněk, menší podíl stravy, nikdy ne o její hlavní složku. Někdo přidává kromě kvalitní kupované stravy jen vitaminové doplňky a také nemusí dělat chybu. Třeba kvalitní psí granule určitě obsahují podíl rostlinné složky, vždy by však mělo být na prvním místě maso. Musíme mít na mysli, že pes je všežravý masožravec, proto musí být na prvním místě jeho stravy kvalitní maso (až 70 %), až poté obiloviny, jiné rostlinné složky a různé další živočišné produkty (třeba kostní moučka). Určitě psovi nedávejte sůl, jakékoli koření, cibuli, česnek, pórek, rajčata a brukvovitou zeleninu. Seriózní zdroje nedoporučují ani brambory. Ty nechte prasatům. Vhodná též není sušená zelenina. Když zelenina, pak vařená či syrová. Určitě psům nikdy nedávejte zeleninu z lidských pokrmů, pokud byla solena a kořeněna, případně doslazována. Nic z toho psi nepotřebují, naopak by jim taková krmě škodila. Vyhněte se také cizokrajným ovocným plodům a ředkvím. A když jsme se zmínili o cizokrajném ovoci, jaké ovoce psům dopřát? Výjimkou mezi cizokrajnými plody je prý šťavnatý ananas, prý psům dokonce i dost chutná, ale nezkoušel jsem to. Jestli jsem ale něco zkoušel a jestli něco opravdu vede, to jsou sladké, šťavnaté melouny. Pro psy doslova neodolatelné. Také jakékoli druhy ořechů, které jsou velmi tučné, psi vyhledávají sami od sebe. Máte v zahradě keře lísky či ořešák královský? Nedivte se, že v době zrání ořechů, kdy ořechy padají na zem, pes tráví pod těmito keři a stromy spoustu času. Motivace je ohromná. Vhodné jsou prý i borůvky, jahody, brusinky a černý rybíz. Vztyčený ukazováček mají odborníci nad malinami, které obsahují pro psy nebezpečný xylitol. Tato bílá krystalická látka může působit dráždivě a může prý být dost nebezpečná. Obecně v případě ovoce, zeleniny a vůbec různých rostlin, jejich částí a plodů platí, že co si pes sezónně vezme sám od sebe a udělá to opakovaně, to mu prostě chutná a obohacuje jídelníček. Čili nelepší je psům tu a tam něco nabídnout a když si toho ani nevšimnou, už to nedělat. Snažit se rafinovaně přidávat do krmiva různé vařené a čerstvé dobroty v domnění, že to pejskovi určitě prospěje, je nesmysl. Je to podobné, jako by vám někdo aranžoval nechutný rybí tuk do broskve. Ostatně pejsek vám nakonec rád vysvětlí sám, co mu voní, chutná a co je pro něj tedy dobré. Že ho pravidelně vidíte u konkrétních druhů bylinek? Prostě je potřebuje. Navíc stačí když si na procházce odběhne do křoví a vrátí se s neuvěřitelně odporným odérem linoucím se z tlamy. Věřte mi, obličej si od něj v tu chvíli olíznout nenecháte. A ruku také ne. Proti gustu žádný dišputát. Je to přece jen pes. Kdo nechává psy pobíhat po zahradě, kde mají volně přístupný kompost, určitě si vypozoroval, že s každou další várkou rostlinného odpadu z kuchyně následuje zvědavé očuchávání a tu a tam si pejsek něco vezme do tlamy a sežere. Právě to, co mu nějak zavoní. A chutná. A když na kompost přidáte třeba čerstvý koňský hnůj, kousne si i do něj. Víc vlastně není třeba dělat, než psa nechat, aby se rozhodoval sám. I ono okusování vzrostlejšího trávníku je pro psy prospěšné.Zdroj: welovedogs.cz, fera24.cz, vsepropejska.cz, vse-o-krmivech.cz, onlinepsiskola.cz, chlupaci.cz, krmimkvalitne.cz, radaveterinare.cz, lekarna.cz, pejskar.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
