Plody jeřábů (Sorbus) se vybarvují nejčastěji do oranžové až červené barvy, tedy dozrávají, jakmile se začne blížit podzim. Málokdo však již dnes ví, že lze tyto plody nejen použít čerstvé či sušené do různých aranží, ale též využít v kuchyni. A zdaleka nejde jen o jeřáby. Ovšem právě v případě jeřábů rozlišujeme jeřáb jedlý, resp. sladkoplodý a jeřáb ptačí. Již jejich česká jména naznačují, které plody mohou konzumovat lidé a které jsou určené jen pro ptáky. Ovšem ani plody jeřábu ptačího nejsou pro člověka jedovaté a plody jeřábu jedlého můžeme konzumovat až po tepelné úpravě, stejně jako je tomu například u plodů bezu černého. V čerstvých, tedy syrových plodech jeřábu jedlého je obsažena kyselina parasorbinová, která dráždí žaludeční stěnu a může způsobit nevolnost. Tato kyselina se však vařením či naložením do alkoholu zničí. Oproti jeřábu jedlému má jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) po celém obvodu pilovité listy a chuť plodů je silně trpká. Jeřáb jedlý má půlku každého lístku hladkou a na zbytku lístku ve směrem k jeho špičce najdeme pilovité zoubky. Plody jeřábu jedlého chutnají jemně nakysle.Nejchutnějším z jeřábů je pak jeřáb sladkoplodý moravský (Sorbus aucuparia subsp. Moravica), který je i nejbohatší na vitaminy. Lze jej konzumovat v podobě šťávy, marmelády, čaje ze sušených plodů, který pomáhá při revmatismu. Pomáhá však i při nachlazení. Tento druh jeřábu má vysoký obsah vitamínu C a A, působí též močopudně a pomáhá vyplavovat písek z močových cest. Čaj však nesmíme užívat častěji jak dvakrát denně. Čaj připravíme z cca jedné čajové lžičky sušených plodů na cca 250 ml vroucí vody. Shora nálev zakryjeme a necháme louhovat cca 20 minut. Dalším cenným jeřábem je jeřáb černý (Aronia melanocarpa), jinak též temnoplodec černý. Ten dozrává již ve druhé polovině léta, plody však sklízíme až po prvních mrazících, které zajistí chuť plodů méně svíravou a tříslovitou, přičemž neznehodnotí obsah vitaminů. Plody aronie dovedou oddalovat stárnutí, obsahují mnoho vitaminu C, bioflavonoidů, rutinu, manganu, jódu a železa. Jsou vynikajícími antioxidanty a je dokonce prokázána jejich schopnost bojovat s rakovinou tlustého střeva. Jeřáb (Sorbus) je rodem keřů a stromů z čeledi růžovité (Rosaceae). Tento rod zahrnuje 100 až 200 druhů, které jsou rozšířené v mírném pásu severní polokoule, především v Evropě a Asii. U nás pak najdeme 21 druhů jeřábů! Jeřáby mají listy střídavé, podlouhle eliptické, lichozpeřené, s 9 až 21 páry lístků. Květy jeřábů jsou pětičetné, bílé či bělavé, tvořící květenství laty. Plody jeřábů jsou bílé, žluté, růžové, oranžové až červené a nebo černé. Jde o kulaté malvice, kterým se lidově říká jeřabiny, a z nichž některé jsou jedlé.Mezi další známé planě rostoucí „ovoce“ patří plody šípkových keřů (šípky) a bezu černého (bezinky). Jmenovat však můžeme dále: maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, lesní jahody apod. 21 druhů jeřábů vyskytujících se v ČRjeřáb břek (Sorbus torminalis)jeřáb barrandienský (Sorbus barrandienica) (E)jeřáb český (Sorbus bohemica) (E)jeřáb dunajský (Sorbus danubialis)jeřáb džbánský (Sorbus gemella) (E)jeřáb hardeggský (Sorbus hardeggensis)jeřáb karpatský (Sorbus carpatica)jeřáb krasový (Sorbus eximia) (E)jeřáb labský (Sorbus albensis) (E)jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) (E)jeřáb milský (Sorbus milensis) (E)jeřáb muk (Sorbus aria)jeřáb olšolistý (Sorbus alnifrons) (E)jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)jeřáb prostřední (Sorbus intermedia)jeřáb rakouský (Sorbus austriaca)jeřáb řecký (Sorbus graeca)jeřáb soutěskový (Sorbus portae-bohemicae) (E)jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) (E)Druhy označené (E) jsou českými endemity, které vznikly křížením nebo apomixií, rostou však jen na několika málo lokalitách (často i na jediné) v počtu pouhých několika desítek exemplářů. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
