Co se týká dokončovacích, svépomocně prováděných prací v interiéru, plánování v našem případě značně převyšuje uskutečněné realizace. Důvodem je nejspíš fakt, že se člověk dokáže v případě potřeby uskrovnit, přizpůsobit a operativně si vystačit s málem. I když na vině je možná spíše než dokonalá adaptabilita nedostatek času, často i chuti, nemluvě o nutnosti si na plánované dodělávky průběžně našetřit. Podstatnou roli hraje také skutečnost, že v domě všechno potřebné vybavení v podstatě máme, a k dokončování zbytku bydlení nás nikdo a nic nenutí. Původní plányPůvodně jsme chtěli do léta kompletně dokončit všechny podkrovní pokoje (výmalba, pokládka podlah, objednání dveří), včetně koupelny (zatím máme jen hrubý návrh) a už dost potřebné šatny (zatím máme sotva hrubou představu). Avšak jediné, co se nám podařilo dotáhnout do konce, byl výběr, nákup a montáž světel do všech místností v přízemí – tedy kromě spížky, která nám zřejmě nějak vypadla ze seznamu – a také dokončení několika podlahových lišt a přechodových prahů. Dále jsme si chtěli navrhnout a nechat vyrobit stěnu do zádveří, pár kousků nábytku do obývacího pokoje, velkou knihovnu a stůl do pracovny. Skončili jsme však nákupem a smontováním jednoho malého regálu do spížky a druhého do technické místnosti. Však televize může stát i na zemi, stejně se na ni moc nedíváme, a jídelní stůl se ukázal jako ideální pracovní místo, navíc s krásným výhledem na zeleň stromů – jen sedačka lákající místo práce k relaxaci je zde nebezpečně blízko. Rovněž původně provizorní pojízdný věšák na oblečení se tváří, jakoby se v zádveří chtěl usadit natrvalo, a boty se nového botníku asi taky hned tak nedočkají. A tak zatím největším společným počinem bylo smontování šatní skříně, která (předpokládám) dočasně dlí na místě budoucí knihovny. Externí dodávky – jistotaJako nejefektivnější se nakonec ukázaly externí dodávky, u kterých si stačí vybrat a objednat požadované zařizovací prvky (což však samo o sobě není vždy úplně jednoduché), uhradit zálohovou fakturu a počkat si na dodávku a montáž. Kromě dříve zmiňované kuchyně a interiérových dveří v přízemí jsou nejnovějším přírůstkem v našem domě žaluzie a sítě proti hmyzu. Díky nim máme konečně dostatečné soukromí a především můžeme normálně větrat (používat v létě nucené větrání nám připadalo jako zbytečný luxus), aniž bychom se museli obávat nezvaných hmyzích návštěv. Rozhodování mezi klasickými hliníkovými a o dost dražšími bambusovými žaluziemi nebylo vůbec jednoduché, ale jsem ráda, že jsme se nakonec rozhodli pro bambusové (dlouho jsem po nich toužila). S blížící se montáží jsem však měla čím dál větší obavy, jestli zvolená barva bude vypadat dobře, ale konečný výsledek předčil naše očekávání. Přírodní bambusové žaluzie se ke dřevěným oknům skvěle hodí a krásně zútulní celý interiér. Jejich jedinou nevýhodou je menší propustnost světla, a tak je míváme na francouzských oknech v obývacím pokoji přes den vytažené, ale na kráse jim to rozhodně neubírá. Jako další by měly následovat dveře do podkroví, nejprve však bude nutné vymalovat a položit podlahy. Jak se zdá, nejtěžší bude vybrat a zkombinovat vhodnou barvu a typ podlahové krytiny, protože jsme zatím nenašli variantu, která by se nám vyloženě líbila a zároveň se hodila k jasanovému schodišti. Co nás čeká Číst předchozí řádky není zrovna povzbudivé, když si uvědomím, kolik jsme toho chtěli stihnout a kolik jsme toho zatím nestihli. A přestože každou volnou chvíli trávíme prací na zahradě a v okolí domu, pořád se zdá, že nedokončených věcí neubývá. Máme hotové zateplení základové desky a základy pro terasu a čeká nás další srovnávání terénu a pokládka dlažby před a okolo domu. Chtěli bychom také postavit alespoň část nového plotu a venkovní stání, protože původně plánovanou stavbu garáže budeme asi muset odložit na příští rok, a vybrat obkladové cihličky a konečně dokončit fasádu. Nejvíce se však těším na zakládání okrasné zahrady a vytvoření zelených ostrůvků před domem. Dokončování interiéru je tedy prozatím odsunuto na vedlejší kolej, i když je pravda, že alespoň to zrcadlo do koupelny už bychom si mohli pořídit. Jenže jedno velké máme na dveřích šatní skříně, a tak se koupě toho koupelnového stále odkládá. A tak je to se vším. V týdnu trávíme v domě jen pozdní večery, kdy už na nějaké dodělávky není chuť ani energie, ale o to víc toho snad přes léto zvládneme udělat venku. A tak doufám, že příští rok touto dobou už budeme sedět na terase a kochat se pohledem na krásnou zahradu.
