'Pokud jste se rozhodli pro bydlení z pálených cihel nebo moderních cihlových bloků a chcete, abyste se skutečně nemuseli děsit peněz za vytápění, zvláště když tušíte, kolik tepla „uteče“ stěnami, vyplatí se důkladně prostudovat nabídku trhu i všechny další dostupné informace a během výstavby dbát na dodržování doporučených stavebních technologií,' říká ing. Antonín Horský ze společnosti Wienerberger, výrobce materiálu POROTHERM. Jedním ze základních požadavků při výběru stavebního materiálu je tepelný odpor. Jeho hodnota vyjadřuje tepelně izolační vlastnosti materiálu; z dalších údajů lze například získat informace i o tepelném odporu celé konstrukce složené z více vrstev, tedy např. zdiva včetně vnější a vnitřní omítky. Důležité informace o vlastnostech materiálu podává také součinitel prostupu tepla konstrukce U, kterým se vyjadřuje celková výměna tepla mezi prostory oddělenými od sebe stavební konstrukcí a používá se k výpočtům tepelných ztrát provozovaných budov. Ačkoli jsou všechny cihly pálené ze stejného materiálu – cihlářské hlíny, existují i mezi nimi „supermani“ v hodnotách tepelného odporu. Jedničkou v dané kategorii je POROTHERM Si (Super-Izolant), který je zatím na trhu ve dvou formátech – POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si – a to včetně doplňků. Oba prvky nového typu zdiva splňují požadavky na tepelně izolační vlastnosti vnějších stěn a pokud jsou doplněny správně provedenými omítkami, jejich tepelně izolační schopnosti se zvyšují až na hodnoty, které tyto požadavky překračují. V případě POROTHERMU 40 Si vykazuje neomítnutá stěna z těchto bloků vyzděná na tepelně izolační maltu POROTHERM TM tepelný odpor v přepočtu na ustálenou (praktickou) vlhkost zdiva ve výši R = 3,57 m2·K·W-1. Při systémovém použití omítek POROTHERM TO a UNIVERSAL (vnější lehká omítka TO v tloušťce 30 mm, omítka UNIVERSAL v tloušťce 10 mm jako vnitřní a 5 mm jako vnější krycí) se docílí tepelného odporu R = 3,82 m2·K·W-1, což odpovídá hodnotě součinitele prostupu tepla U = 0,25 W·m-2·K-1. Tato výsledná hodnota součinitele prostupu tepla odpovídá doporučené hodnotě pro „těžké konstrukce“ vnějších stěn z nově platné normy ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Pokud stavebník zvolí POROTHERM 44 Si, může počítat za totožných podmínek s naměřeným tepelným odporem v přepočtu na ustálenou (praktickou) vlhkost zdiva ve výši R = 3,92 m2·K·W-1. Za systémového použití omítek POROTHERM TO a UNIVERSAL se docílí tepelného odporu R = 4,17 m2·K·W-1. Uvedený údaj pak odpovídá hodnotě součinitele prostupu tepla U = 0,23 W·m-2·K-1. Ideální a zároveň stavebně jednoduché řešení prostor pod okenními parapety, nadpraží (konstrukce nad horní hranou okna) a ostění (zdivo po stranách okna) nabízí využití doplňkových formátů cihelných bloků POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si (Super-izolant). Právě tato místa totiž patří mezi kritická při výstavbě formou takzvané jednovrstvé konstrukce (bez dalšího dodatečného zateplení). Celý problém má přitom pouze jednu základní příčinu. Protože se teplo se chová jako voda, nejvíce uniká tou nejsnazší cestou. V okolí otvorů dochází k největším únikům právě v ostění, kde prostupu tepla vzdoruje materiál stěny pouze na tloušťku okenního či dveřního rámu a ne celá tloušťka zdiva, jak tomu je u plné stěny jednovrstvé konstrukce. Při extrémně nízkých venkovních teplotách může dojít uvnitř místnosti právě na těchto místech k poklesu povrchové teploty pod rosný bod, což se projeví srážením vzdušné vlhkosti. Při dlouhodobějším působení pak může dojít k následnému vzniku plísní. Poloviční a koncové bloky vycházející z formátu POROTHERM Si mají po celé své výšce vybránu speciální kapsu, která se při použití polovičního bloku v rohu stěny vyplňuje maltou. Pokud se ale tyto bloky využijí okolo otvorů pro okna nebo dveře, mohou poskytnout převratné výhody. V ostění se poloviční a koncové bloky vyzdívají střídavě po vrstvách nad sebe tak, aby vytvořily svislou (širokou a mělkou) drážku. V parapetu se kladou vedle sebe řeznými plochami na sraz tak, aby kapsy byly shora, směrem k rámu okna, a plynule na sebe navazovaly. Zdění ostění a parapetu je nutné provádět s maximální možnou přesností. Jen tak je zaručen optimální výsledek. Do drážky, která vznikne napojením kapes pod sebou nebo za sebe, se vlepí pruh speciálního izolantu – extrudovaného polystyrenu XPS o tloušťce 30 mm a teprve mezi takto zaizolované drážky se osadí okno. Díky speciálnímu tvaru cihelného bloku, jeho tepelně izolačním vlastnostem a kvalitnímu izolantu by již nemělo docházet k rosení zdiva, a tedy ani k tvorbě plísní. Důležitým faktorem, který má vliv na únik tepla stěnami, je i tloušťka spár. Ta vždy vyplývá z použitého formátu cihel nebo bloků. Spáry proto nesmějí být tenké ani tlusté. V průměru má tloušťka ložné spáry být 12 mm (nejméně 8 mm, nejvíce 15 mm). Tlustší nebo nerovnoměrně tlusté ložné spáry jednak snižují pevnost zdiva (v důsledku rozdílných deformačních sil různě tlustých ložných spár může docházet ke zvýšenému pnutí a tím ke vzniku prasklin v omítce) a také jsou v případě použití obyčejné (vápenocementové) malty pro zdění tepelnými mosty, přes které dochází k částečnému úniku tepla. Stejný důraz jako na tloušťku spár je nutné klást i na výběr malty pro zdění. Při její vhodné volbě lze velmi výrazně zvýšit tepelný odpor zdiva. Pokud například při použití zdiva POROTHERM určeného pro vnější stěny budeme zdít na speciální lehkou maltou místo na maltu obyčejnou, můžeme zvýšit tepelný odpor tohoto zdiva až o 22 %. Lehké malty se prodávají již hotové v podobě suché směsi a jejich využití je výhodné zejména u cihelných bloků se spojením ve styčných spárách na pero a drážku (P+D), kde je malá spotřeba malty. www.wienerberger.cz
