Bordury okolo záhonů a nebo zahradních cest a pěšin zdůrazňují a přitom zároveň sjednocují výsadbu. Obzvláště olemované cesty, cestičky a pěšiny pak vypadají nádherně. Lemování nám zjemní jejich strohost (obvykle jsou budovány z jednoho materiálu a nejsou tedy pestré) a zároveň zvýrazní, vyznačí cestu. Přitom ji též propojí s okolní zelení. V minimalističtějších kompozicích pak zvýrazní geometrické uspořádání prostoru. Bordury jsou v zahradách a parcích architekty velmi oblíbené. Důležité je volit druhy, které nejsou invazivní, je pak již jen na nás, zda zvolíme druhy rostoucí kompaktně, jsou zdobné listem a nebo květem, jsou nízké a nebo naopak vyšší. Báječně vypadají celoročně bordury z neopadavých dřevin, nejlépe z těch, které se výborně tvarují (např. jalovec a buxus, případně i tis). Zvolit lze též neopadavé trvalky, například polštářově rostoucí, půdokryvné skalničky. Ovšem bordura může být i jen sezónní, kdy volíme letničky, případně jarní cibuloviny. Záleží pak již jen na nás, kolik chceme každoročně do bordur investovat. Rostlinné druhy do bordur je též třeba volit podle rostlin, se kterými budou sousedit, které budou doplňovat. Nebo naopak volíme rostliny do okrasného záhonu podle zvolené bordury. Ovšem například křehčí rostliny menšího vzrůstu je lepší používat mimo hlavní cesty, resp. zcela mimo cesty, lemujeme jimi proto jiné plochy a prvky v zahradě. Snadno by na ně mohl někdo šlápnout, obzvláště pak za tmy. Mezi takové druhy patří například voskovky, afrikány a macešky. Na místo, kde hrozí poškození rostlin, volíme odolné, vytrvalé a snadno regenerující druhy. Nejširší výběr rostlin vhodných pro bordury najdeme mezi půdokryvnými druhy, odolnými keříky, které se snadno tvarují a travinami. Zde platí pravidlo, že pro jednoduché lemy je ideální buxus. Tento nesmrtelný keř lze přitom na druhou stranu tvarovat až do neuvěřitelných uměleckých děl. Pokud však chceme naopak udělat dojem a dosáhnout co největšího efektu, můžeme vytvořit borduru pestrou z kombinace rostlin. Záleží jen na vkusu a záměru. Báječně vypadají v této roli například šalvěje (a to i šalvěj lékařská zdobná listy, nejen okrasné, kvetoucí šalvěje), starčeky, levandule, hvozdíky apod. Při výběru též bereme ohled na to, jakou péči chceme lemu věnovat a kolik vůbec máme času. V takovém případě je zcela zásadní výběr skromných, neinvazivních druhů kompaktního vzrůstu, nejlépe půdokryvných, okolo kterých nebudeme muset stále plít plevele.Platí též zásadní pravidlo, že rostliny volené do lemu by neměly převyšovat ostatní druhy v okrasném záhonu. Tedy pokud lemují právě okrasný záhon. A pro sousedící rostliny platí, že nesmí do lemu prorůstat či se nad ním sklánět, stínit mu a utlačovat jej jakýmkoli způsobem. U smíšených okrasných záhonů má bordura za cíl především sjednocení, proto nehledáme v takovém případě pestrost a sáhneme nejvýše po dvou rostlinných druzích. To naopak okolo cest si můžeme pestrost dovolit, pokud nejde o místa frekventovaná, s rizikem poškození rostlin v lemu. Ovšem vždy je třeba si dát dobrý pozor na barevnou vyváženost, tedy především co se týká barev a velikostí květů. Vždy je navíc dobré, když stejnou či podobnou barvu květů zopakujeme i v záhonu za lemem. Jak jsme již zmínili, při výběru druhů musíme brát ohled na stanoviště a to zejména s ohledem na sluníčko. Na plné slunce se hodí afrikány (aksamitníky), levandule, dřišťál (nízké druhy), buxusy, mateřídouška, hvozdíky, šalvěje, čistce, tařicovky, trávničky, šanty, laskavce (pozor, dorůstají dosti velké výšky a mohou polehávat), drátovec, starčeky, okrasné trávy, vřesy, krásenky, cypřišek a nestařec. Ze zakrslých keřů též můžeme sáhnout po tavolníku japonském a vajgélii. Do polostínu volíme buxus (zimostráz), dlužichy, begónie, bergénie, udatny, libavky a kontryhele. Do stínu je ideální hosta (bohyška) a také například plicník lékařský či pomněnkovec. Geniálním řešením bordur jsou též netřesky a jiné sukulenty, ovšem je třeba si nějakou dobu počkat, než se rozrostou a zapojí.
