Kompostování je rozhodně užitečné. Získáte jím kvalitní pěstební materiál, humus, tedy hmotu, kterou když zapravíte do země, zlepší půdní profil i výživnost půdy. Vlastně jde o přirozené organické hnojivo rostlinného původu. Ke svému rozkladu ale potřebuje čas. A také musíte vědět, co do kompostu patří a co určitě ne. Někdo připravuje kompost tak dokonale, že mu zraje (rozkládá se rostlinná hmota) hodně rychle, jiným to trvá o dost déle. Obecně ale platí, že i když čekáte 1 až 3 roky, vytvoříte kvalitní kompost stejně jako lidé, kteří dovedou kompost připravit za jednu sezónu. Kompost vyžaduje složku zelenou a hnědou. Co to znamená? Takzvaný zelený odpad je bohatý hlavně na dusík a hnědý především na uhlík. Zelený odpad je měkký a vlhký, patří do něj například posekaná tráva, plevele a zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý odpad je suchý a tvrdý, patří do něj hlavně větve, suché listí, papír (pozor, ne každý lze použít a nesmí ho být mnoho), sláma a suché seno. Při zakládání kompostu je třeba začít s cca 15 cm silnou vrstvou hnědého odpadu, díky které se do kompostu bude zdola dostávat vzduch. A ve výsledném kompostu bude dostatek uhlíku. Na tuto vrstvu přidáme vrstvu listí a pak střídavě přidáváme zbytky ovoce a zeleniny, posekanou trávu a jinou zelenou hmotu. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se musí střídat, ale v poměru jednoho dílu zeleného odpadu na 2 až 3 díly hnědého. Posekanou trávu a jiný přebytek zeleného odpadu si proto nechávejte na straně a přidávejte průběžně. Hrubé části je pak lepší předem rozdrtit, urychlí se tak proces kompostování, čili rozklad organické hmoty. Do kompostu přidávejte ze zeleného odpadu: zbytky ovoce, zeleniny a bylinek, čerstvou trávu, čerstvé listí, hnůj, močůvku, kávový lógr, čajové zbytky, nekvetoucí plevele a plevele šířící se pod zemí bez zásobních orgánů (oddenků, cibulí, hlíz a kořenů) apod.Do kompostu přidávejte z hnědého odpadu: suché listí, slámu, papír bez potisku, skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, lepenku bez potisku, piliny, třísky, kůru, rozdrcené větvičky, drcené ořechové skořápky, dřevní popel a popel ze spáleného rostlinného zahradního odpaduCo do kompostu zásadně nepřidávat: kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plevele bez jakéhokoli třídění, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, potištěný papír (především časopisy), kočičí, psí a lidské výkaly, pleny, kámen Kompost je třeba udržovat stále dostatečně vlhký, proto ho občas zaléváme. Nejméně jednou měsíčně je dobré kompost proházet, aby se urychlil proces tlení díky dostatečnému přísunu vzduchu, ale i smíchání hmot. Určitě musíme dbát na co nejpestřejší složení kompostu. Pokud je proces tlení (tedy vlastně zrání kompostu) kvalitní a dostatečně rychlý, jsme schopni si kvalitní humus vonící po lesní půdě připravit již za 8 až 10 týdnů. Přes zimu se proces pozastavuje, kompost se proto přikrývá. Ale zase jde jenom o rychlost. Pokud na svůj kompost nespěcháte, necháte hmotu ležet i bez prohazování klidně i dva roky a výsledek bude také skvělý. Ověřte si své vědomosti o kompostech a kompostování v našem následujícím kvízu.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
