Stromy od sebe rozeznáváme podle různých poznávacích znaků. Některé mají tak výrazné listoví, že se splést prostě nedají, například jírovec maďal čili koňský kaštan. Jiné mají natolik originální tvar koruny, že působí doslova jako přízraky, třeba statné lípy v zasněžené krajině. Mnohé nás překvapí svými květy a proto si je snáze zapamatujeme, jiné pro změnu plody. Kdo by nepoznal třeba kaštany, žaludy a bukvice. Stromy přitom mají různé využití, od palivového dřeva až přes stavební a truhlářské řezivo a suroviny pro výrobu speciálních předmětů. Jedny mají dřevo tvrdé, jiné měkké, jedny smolnaté a sukovité, jiné nikoli. Prostě stromy. Bez stromů by byla o dost chudší literatura včetně poezie, ale i malířství, hudba, fotografie, tvorba filmová a divadelní. Stromy jsou vědním oborem, kdy vědci často přichází na tak neuvěřitelné věci, až nás mrazí. Ale není divu, však zde rostlinstvo bylo dávno před lidmi. Údajně prý houby přesvědčily pomocí mykorhizy vodní rostliny, aby se vydaly na pouť směrem na souš. Jestli je to pravda, nebo jen vědecká teorie, těžko říct, ale představa je to rozhodně fantastická. Nejprve byly na souši díky houbám rostliny a pak až přišlo všechno ostatní. A původně vodní rostlinstvo se vyvinulo až do podoby suchozemských dřevin. Stromů a keřů. Některé stromy přežijí doslova vše, dokonce i požáry, jiné jsou dřevinami pionýrskými, které vyrůstají jako první na nehostinných místech, včetně spálenišť a rumišť. Jiné jsou choulostivější, ale pokud patří do naší přírody, své místo si v ní rozhodně získaly. A zaslouží si v ní zůstat i nadále. Pojďme se v našem kvízu pokochat opadavými listnáči... Těmi, které v přírodě potkáváme běžně.Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
