Málokdo o těchto cibulích ví, že tulipány nechtějí být barevné. Urputně usilují o to vrátit se ke své původní genetické informaci, což je žlutá a červená barva květu. Tak pilní opylovači s chutí zařídí, že vaše tulipány brzy změní barvu květu. I zkušení holandští experti v cibulovinách kovaní garantují vyšlechtěnou barvu tulipánu pouze jednu vegetační sezónu. Bylo by proto marné na této komponentě lpět a stavět jarní barevnou kompozici. Ovšem druhé housle můžou tulipány klidně hrát. Barevnost z jara je možné podpořit jinými druhy, které jsou barevně stálé. I cibuloviny by měly ctít výšku trvalkových pater. Je vhodné na okraj záhonů dávat nízké druhy do střední části druhy středně vysoké a ty nejvyšší do zadních řad záhonů. Barevná škála cibulovin je sice chudší než barevné možnosti trvalek, které po nich nastupují, nicméně i tak je z čeho vybírat. Mezi nižší druhy patří sněženky, bledule, modřence, hyacinty, ladoňky a krokusy. Střední výšku obsáhnou narcisy, řebčíky tulipány a vysoké cibuloviny mohou zastoupit česneky a liliochvostce. Druhová pestrost cibulovin je mnohem širší. Ovšem pokud chcete vsadit na jistotu, tyto druhy nezklamou začátečníka ani teprve vycházející zahradnickou hvězdu. Po cibulovinách je řada na trvalkách, aby předvedly co umí. Zde je opravdu nesčetné množství barevných variant různých kultivar a druhů a kříženců. I zahradnímu architektovi z toho jde někdy hlava kolem, aby při návrhu vybral ty nejlepší z nejlepších právě pro Vás a Vaši zahradu. Postrádá smysl udělat soupis či výčet všech druhů trvalek, protože takový text by nikoho nebavilo číst. Nicméně vám představíme naše oblíbené druhy a vyzdvihneme jejich přednosti. Obecně je vždy platné, že kromě vkusu majitele zahrady je naprostou nezbytností ctít současně i přání rostlin. Mezi ně patří nároky na oslunění, typ půdy, ph půdy, vláhové nároky, mrazuvzdornost a schopnost konkurovat ostatním druhům. Senzací jara se stanou především dřeviny kvetoucí v předjaří a brzy z jara jako jsou kupříkladu magnolie, sakury, kdoulovce, javory dále nesmíme opomenout ovocné stromy. Jako jedny z prvních trvalek kvetou prvosenky, tařice, sasanky, jaterníky, violky a koniklec. Následuje celá letní pestrobarevná škála trvalek jako je denivka, řebříček, lupina, šalvěj, levandule, třapatka, kakost, čechrava, náprstník, iris, čistec, plamenka, Kleopatřina jehla, kopretiny, šanta, šuškarda, pivoňka a mnoho dalších trvalek. Důležitou součástí trvalkových záhonů jsou i rostliny ozdobné listem s méně nápadným kvetením nebo zcela bez květenství jako je kupříkladu kontryhel, dlužicha, bohyška, devětsil nebo bergenie. Kvetoucí keře se těší velké oblibě od šeříků přes pustoryl, zlatici, hortenzie, komule, kdoulovce, janovec, ořechokřídlec, azalky, kaliny nebo dříny. Když zaklepe podzim na dveře vaší zahrady, oceníte, máte-li v zahradě listnáče. S ochlazením se začnou barvit do palety žlutých oranžových a červených tónů. Habr listí barví do sytých odstínů žluté, zatímco javory se nebojí okořenit kompozici červeným tónem. Jedna z nejkrásnějších podzimních trvalek je astra. Vaši zahradu naposled v sezóně rozzáří a dodá jí fialový, růžový nebo bílý šarm. Byla by hanba nezmínit podzimní krokusy, třapatky, rozchodník, záplevák nebo svíčkovec. Žloutnoucí traviny všech sort jsou velmi moderní komponentou současné zahradní architektury. Podzim je jedno z nejkrásnějších období v zahradě. Co odborník to názor. My zastáváme přírodní přístup k zahradám. Na podzim je třeba listí vyhrabat z trávníků. Ovšem sejmutí trvalek a travin doporučujeme ponechat až na jaro. Tím vznikne fascinující zimní podívaná.V zimním období kvetou čemeřice a vilíny, které vytvářejí jedinečnou podívanou, zatímco zbytek zahrady odpočívá. Tyto momenty dotvářejí traviny, kterými na zimu prostoupí mráz. Za zmínku stojí i stálice na scéně v podobě jehličnanů a stálezelených. V momentě, kdy listnáče odhodí všechno své sezónní oblečení, teprve pak doopravdy oceníte jehličnany a jejich smysl pro stereotyp. Konec zimy ohlásí sněženky a můžeme se těšit na další společnou sezónu. Závěrem bychom chtěli doporučit každému uživateli, aby myslel především na to zda je v jeho zahradě dostatek bylin, keřů i dřevin na kterých se najde něco k snědku. Je to jeden z nejkrásnějších momentů v životě zahradníka když může zblajznout co vypěstoval. Nechte proto dostatek prostoru ovocným stromům, ořešákům, všemožným jedlým keřům maliníkům ostružiníkům borůvčí jahodníkům a bylinám jako je třeba máta, meduňka, libeček, tymián, šalvěj nechte prostor rebarboře i křenu. Pokud budete velkorysí a necháte prostor i lučnímu společenstvu nebo třeba slunečnicím naskytne se vám náramná podívaná, až vaši fóru doplní i fauna, která přišla posvačit. Pak teprve budete mít opravdovou zahradu.
