Aksamitník na to však není sám. Pokud nyní vynecháme fakt, že některé rostliny jiným konkrétním rostlinám vedle sebe škodí a jiné naopak prospívají, dalším ohromným přispěvatelem kvality půd je skupina rostlin s kořeny, na nichž se vyskytují ve speciálních kulovitých orgánech hlízkaté bakterie, které dovedou poutat vzdušný dusík. A dusík, to je zcela nepostradatelná živina pro růst a zdravý vývoj rostlin. Tyto rostliny díky bakteriím rodů Rhizobium, Bradyrhizobium a Sinorhizobium dusík shromažďují a zprostředkovávají i ostatním rostlinám. Mezi rostlinnými druhy vybavenými takovýmito schopnostmi dominuje čeleď bobovité čili motýlokvěté (Fabaceae). Motýlokvěté proto, že jejich květy opravdu připomínají tělíčka motýlů. A známe je naprosto notoricky, potkáváme se s nimi stále, počínaje nejvýznamnějšími pícninami (jetel, vojtěška) a luštěninami (fazol, hrách) a konče dřevinami (např. čimišník). Z dalších čeledí a druhů pak mají stejnou schopnost například hlošiny a rakytníky. U rakytníků mohou dokonce hlízky obsahující neuvěřitelné množství bakterií dosahovat velikosti menšího vejce! Především v zeleninových záhonech jsou rostliny poutající vzdušný dusík více než žádoucí. Alespoň pak jakožto meziplodiny. Navíc je můžeme využít jen jako zelené hnojení. Nepotřebujeme žádná uměle dodávaná dusíkatá hnojiva, rostliny to zajistí za nás. Afrikány čili aksamitníky (Tagetes) jsou známou okrasnou květinou pocházející z Guatemaly a Mexika, která má nízké nároky, a která kvete dlouho. Jedinou stinnou stránkou těchto květin je až nepříjemná vůně, tu však hravě zastíní schopnost léčit půdu a pomáhat rostlinám. Obzvláště cenné jsou jejich vlastnosti při ochraně hlíznatých rostlin, kořenové zeleniny, jahod a růží před kořenovými háďátky (Tylenchida). Vědci dokonce důkladně zkoumali, která ze stovek vyšlechtěných odrůd afrikánů má nejsilnější antibakteriální a fungicidní vlastnosti. Za nejúčinnějšího hubitele půdních háďátek, který svými účinky může směle soupeřit i s pesticidy, nakonec holandští vědci označili aksamitník rozkladitý (Tagates patula), odrůdu Single Gold, kterou si koupíte pod jménem Ground Control. Tento kultivar dorůstá výšky 70 až 90 cm a dovede redukovat infekci půdními háďátky až o 95 %. Prodáván je proto i pod názvem Nematodenkiller (zabiják hlístic). Dovedou to sice všechny kultivary afrikánů, ovšem právě kultivar Ground Control je opravdový zabiják. Je to jako srovnávat mistra světa v karate s držiteli hnědého pásu. Afrikány lze navíc po odkvětu využít i jako účinné zelené hnojení, které po zarytí zvýší obsah organické hmoty v půdě a zlepší její strukturu. Vyloženě skvělé je takové zelené hnojení třeba před výsadbou růží, jahod, ale i ovocných stromků a keřů. Pro ozdravení půdy se pak doporučuje alespoň jednou za 3 až 4 roky výsev afrikánů na zeleninové záhony. V praxi však obvykle není problém tu a tam nějaký afrikán vysadit, třeba na okraje záhonů. Afrikány totiž zároveň fungují jako přirozené zábrana vůči vnikání škůdců na zahrady. Afrikány tedy můžeme vysazovat i okolo plotu a okolo domu. Zápach afrikánů nesnáší třeba plži včetně plzáka španělského. Mladé sazeničky afrikánů sice napadne, ale vzrostlým dospělcům se vyhne obloukem. Ne nadarmo říkávala moje babička afrikánům „pochcanky“. Jejich vůně je prostě výrazná a i mnohým z lidí prostě mohou páchnout. Říká se také, že afrikány odpuzují mšice, komáry a další hmyz a škůdce. Rostliny odpuzující škůdce jsou náhradou chemických postřiků. A kromě výše popsaných aksamitníků jsou známé i další druhy, například levandule, lichořeřišnice, měsíček lékařský a vratič obecný.Levandule (Lavandula) je nádherně kvetoucí léčivá bylina, okrasná rostlina i koření v jednom. Patří do čeledi hluchavkovitých a odpuzuje nepříjemný hmyz, především komáry a mouchy. Stejně tak ale i různé škůdce v zahradě, především mšice, třásněnky a svilušky. Ve skříních pak sušená levandule odpudí mola šatního. Poslouží tedy nám, zahradě, i našim oděvům. Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) je oproti vytrvalé levanduli jednoletá okrasná rostlina pocházející z Jižní Ameriky. Je též silně dekorativní, jedlá i léčivá a dokonce antibakteriální. Pochutnáme si na květech i listech. Navíc však též odpuzuje různé druhy mšic, housenky, mravence a myši. Naopak je velmi oblíbená pro slimáky a plzáky, ale i některé druhy mšic, kdy rostlinu využijeme jako jejich lapač. Když vysadíte lichořeřišnici okolo salátu, slimáci spasou ji a salát zůstane pro vás. V sadech se pak lichořeřišnice vysazuje pod jabloně, které chrání před vlnatkou krvavou. Vítaná je i mezi bramborami, jelikož brání šíření plísně bramborové. Lichořeřišnice je také skvělým zeleným hnojivem. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je opět léčivá rostlina, má jedlé květy a je skvělá i pro kosmetiku. Zároveň však snižuje výskyt plevelů a chrání rajčata, okurky a jinou zeleninu před plísněmi. To vratič obecný (Tanacetum vulgare), kterému se jinak říká kopretina vratič, je jedovatý, i když také léčivý. Konzumovat jej však nesmíme. Skvěle odpuzuje lidské parazity (škrkavky, tasemnice, vši nebo štěnice) a účinný je i proti náletům komárů. Květy vratiče uvolňují kromě jiného kafr. Jako přirozená ochrana proti škůdcům se vratič vysazuje nejčastěji spolu s bramborami proti mandelince bramborové. Škůdce odpuzují i další druhy rostlin, především aromatické byliny a koření, například máta, eukalyptus, bazalka, mateřídouška, řebříček, heřmánek, šalvěj a saturejka. Odpuzovače vysazujeme na okrajích záhonů, podél cestiček a na místech, kde hrozí zvýšený výskyt škůdců. Zdroj: wikipedia.org, zahrada-centrum.cz, zahradkarskaporadna.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, sazenicka.cz
