Vytápění klimatizací není sci-fi, ale běžně dostupná technologie. Vyhřívání vzduchu v tomto případě funguje na podobném, jen obráceném principu, jako jeho chlazení. Nic složitého. Takže chytře zvoleným modelem klimatizace můžete obšlápnout zimní chlad i letní horka. Samozřejmě to není zadarmo, protože za kvalitu se platí. A v tomhle případě hned dvakrát. Je snadné říct, že klimatizace vhodná k vytápění je cenově dostupné řešení. Ano. Ale nezapomeňte, že něco vás bude stát i provoz. A jeho náklady ovlivní „přidružené faktory“. Třeba to, jak velkou plochu hodláte vytápět, a jak dobře zaizolovaná vůči vnějšímu prostředí je. Takže to zase tak levné nakonec nebude. Řekněme ale, že se budete soustředit jen na ty nejefektivnější produktové řady (cokoliv s úsporností pod A++ opravdu není pro vás). Pak už to začíná být zajímavé, a z doplňkového zdroje tepla se klidně může stát i hlavní. Pokud se tedy neobáváte výpadku elektřiny, který by rychle vaše obydlí v zimě přeřadil do kategorie „neobyvatelné pro všechny, kromě Eskymáků“. Je to samozřejmě jen detail, ale pokud plánujete vytápět klimatizací chatu v horách, tak se z promile komplikací rázem stávají procenta. A zůstat dva tři dny v chatě, zaváté sněhem, kde se netopí? Ou. Tohle nebude dovolená snů. Ve městech, jako pohotové řešení (spíše než pro domy) pro byty a apartmány/lofty, je to už o poznání příhodnější. Lofty, zpravidla vertikálně členěné, tu nezmiňujeme náhodou. Roli tu hraje fyzika. Horký vzduch vstoupá vzhůru. Těžší (studený) se drží spíše při podlaze. To není žádná překvapivá informace. Ale překvapeni mohou být ti, kteří si pořídili k vytápění klimatizaci a zjišťují, „že u stropu mají hezky teplo“, ale dole u země vlastně vůbec. V loftech stavebně tlačených do výšek je to super, protože vám klimatizace postupně prohřeje výškový profil, zatímco ve spodní etáži vystačíte s lidským teplem a hřejivým provozem kuchyně. To samé platí pro sruby a chaty. Samozřejmě, že teplotní rozdíl se časem srovná. Ale není to tak pohotové a rychlé, jak prodejci klimatizací k vytápění rádi prezentují. Ano, po zapnutí se prakticky okamžitě začne z boxu klimatizace linout hřejivý vzduch, ale pokud kolem něj nebudete sedět jako u krbu, vytápění celé místnosti bude trvat. Teď ještě ta maličkost, která souvisí s tím, že klimatizace funguje na principu tepelného výměníku (vzduch/vzduch). Čím větší je mezi vzdušnými masami uvnitř a vně teplotní extrém, tím výměník funguje lépe. Paráda. Ale zrovna tak můžete z této marketingově pozitivní zprávy odvodit následující: čím jsou extrémy nižší (teplota interiéru se přibližuje exteriéru), tím klesá efektivita topného výkonu. Takže přihřívat nekomfortních 15°C uvnitř z čerstvě-jarních deseti stupňů vás na energii přijde dráž, než kdyby za okny byla tuhá Sibiř. Čistě jarní nebo sychravě podzimní provoz vás tak trochu nečekaně nevyjde (ve srovnání s konvenčními metodami vytápění) levněji. Na druhé straně, je třeba vyvažovat různé úrovně nákladů – a pro průběžné temperování obyvatelných ale aktuálně neobývaných prostor je klimatizace velmi slibné řešení. Co je třeba vzít v úvahu? Jak už to tak bývá, drobné detaily. Můžete tomu říkat „příjemný proud hřejivého vzdoušku“. Něco, co vás potěší, když jste se vrátili promrzlí z venkovní túry. Ale upřímně, kdo chce být konstantě ovíván proudem jakéhokoliv vzduchu. Horký vzduch je „průvan“ jako každý jiný, takže se můžete poměrně snadno dobrat nachlazení a rýmy. Ano, rýmu můžete chytit i na rozpálené poušti. Je tu také hluk. V závislosti na kvalitě a ceně zvoleného zařízení větší nebo menší. Ale je tu pořád. Konstantní a nekonečný šum či ševelení můžete sice ignorovat, ale vaší psychice a pohodě zrovna neprospívá. Hlučnost samozřejmě ovlivníte nákupem, a samozřejmě, pravidelným čištěním klimatizační jednotky. Servisní kontroly tu musíte provádět častěji, bez údržby zařízení a čištění filtrů nebude fungovat tak, jak byste rádi. S tím přímo souvisí kvalita vzduchu. Někteří výrobci rádi zmiňují ve svých propagačních materiálech, že zapojení klimatizace pro vyhřívání snižuje podíl bakterií v ovzduší a zvyšuje čistotu vzduchu. Tak pravda to je, ale platí jen potud, nakolik jsou čisté filtry. Zrovna tak vám může klimatizace přispívat k cirkulaci vzduchu plného bakterií. Slyšeli jste třeba někdy o bakterii Legionella? Ta klimatizační jednotky miluje! Při nevhodném nebo nedostatečném zateplení místností se díky nestejnému teplotnímu profilu mohou po delším vytápění klimatizací objevit první problémy s vlhkostí a plísněmi. U podlahy a v neprohřátých koutech. Proti plísním je samozřejmě nejlepším a osvědčeným receptem pravidelné větrání. Jenže tady se dostáváme trochu do konfliktu mezi požadavkem na teplo (vždyť jsme si zaplatili příjemné klima!), a potřebou dodatečného větrání. Nevyhrajeme. Musíme větrat dál, krátce rychle, intenzivně. Ona nám to klimatizace zase relativně rychle vyhřeje. Nenechte se zlákat „jednoduchostí“. Ano, klimatizace funguje na zmáčknutí tlačítka. Netřeba přikládat do kotle nebo krbu. Ale časově si to zase vynahradíte při kontrole a údržbě. Není úplně od věci zvážit, co vlastně od výhřevné klimatizace čekáme. Jen prosté teplo v místnosti, nebo tu budeme i sušit prádlo? Jen aby se z interiéru nestal tropický vlhký skleník. Že vám někdo garantuje levnější elektřinu? Nu, pokud je to podmíněné vyšším odběrem, tak to zase tak levnější není. Připomíná to spíš klasickou hlášku: „Nechci slevu zadarmo“. Chytrá klimatizace poskytuje řešení dvou problémů v jednom (vytápění/chlazení), je přitom instantní řešení (instalace není náročná) a sama o sobě není ani tak drahá. Pro temperování místností je super, jako přitápění je fajn, jako hlavní zdroj tepla… to už tak slavné není. Je lepší do bytu, než do domu. Rozhodně se na ni nespoléhejte tam, kde může být dodávka elektřiny problém. Možná hlučnost, průvan? Ne každému vadí stejně. Velké finále se nekoná, konečná volba vždy bude na vás.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
