Violky zahradní jsou jednoleté (případně ozimé) až dvouleté bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Nejenže nádherně kvetou, ale jejich květy jsou i jedlé a báječně dozdobí třeba zeleninové saláty a například květy příbuzné fialky chutnají po ředkvičkách. Violky dorůstají výšky nejčastěji do 15 až 30 cm, čili jde o drobnější byliny. Listy mají jednoduché, nejčastěji řapíkaté, čepele listů jsou vejčité až podlouhlé, na okrajích vroubkovaně pilovité. Na bázi listů najdeme palisty dlouhé 3 až 5 cm. Palisty jsou hrubě zubaté, případně hlouběji dělené, peřenodílné či peřenosečné. Na květní stopce jsou 2 listence umístěné v horní polovině stopky. Květy mají violky většinou silně vonné, některým odrůdám však květy nevoní vůbec. Koruny květů jsou nejčastěji 4 až 6 cm vysoké. Violek je vyšlechtěno takové množství kultivarů, že se v nich vyzná jen opravdu zkušený odborník. Koruny mohou mít květy tak rozličně různobarevné, až přechází zrak. Někdy jsou i sametové. V ČR kvetou violky nejčastěji od března do září, čili velmi dlouho. Jejich plodem je tobolka. Violka zahradní je vlastně umělý kříženec, který byl vyšlechtěn pro okrasu. Křížena byla zřejmě z violky žluté (Viola lutea), violky trojbarevné (Viola tricolor), violky rohaté (Viola cornuta), violky altaica a možná i dalších. Záznamy nezůstaly dochovány a první hybrid vznikl již na začátku 19. století ve Velké Británii. U nás šlechtěné hybridy ze zahrádek často zplaňují, najdeme je proto na okrajích chodníků, ale i kompostech, v bahnitých půdách apod. Nikdy ale nejde o původní přírodní druh violky zahradní, jelikož ten neexistuje. Na světě najdeme údajně více jak 450 druhů macešek. Často tvoří květinové dekorativní záhony v městských parcích a zámeckých zahradách, jsou velmi oblíbenou živou pietní výzdobou, ovšem nádherné jsou i v našich zahrádkách, na balkónech a okenních parapetech. Macešky jsou přitom velmi variabilní a snášenlivé, proto se hodí i do skupinových výsadeb s jinými druhy rostlin.Macešky můžeme pěstovat jako letničky, rostliny dvouleté, trvalky a skalničky. Macešky mohou mít různě velké květy (od 4 do 8 cm). O barevnosti květů nemluvě, ta je prostě úžasná. Před výsevem je třeba smísit malá semínka macešek s jemným pískem, přičemž směs důkladně promneme. Naruší se tak ochranná vrstva semen a ta pak lépe klíčí. Poté až semena vysejeme na záhon a nebo do mobilní nádoby. Výsev musí být proveden do polostínu.Semena macešek je ideální vysévat v půlce července, jelikož ke svému klíčení a růstu vyžadují macešky teplotu alespoň 15 oC. Půda musí být kyprá a humózní, výživná. A pozor – 1 gram semen obsahuje až 750 semínek, ze kterých nám vyroste cca 200 až 250 rostlin. Zálivka musí být pravidelná, zprvu ale samozřejmě jen rosíme, abychom semínka nevyplavili. Klíčení a růstu rostlin se dočkáme do cca 10 dnů. V srpnu pak rostliny rozesazujeme s odstupem cca 7 cm. Provádíme to v době, kdy mají již alespoň 2 pravé lístky. Na konečné stanoviště pak rostliny přesazujeme v září v rozestupech 15 až 20 cm. Pravidelnou zálivku macešky vyžadují dokonce i v zimě, pokud právě nemrzne. Na zimu ale záhon s rostlinami zakryjeme chvojím, ty v nádobách uschováme v chladnější místnosti a nebo i s nádobou zakopeme do země. Na jaře pak rostliny vyžadují přihnojení hnojivy s menším obsahem dusíku. V červenci vysetá semínka vytvoří kvetoucí rostliny až v následujícím březnu až dubnu. Za horka kvetení macešek ustane a začne znova za vlhčího a chladnějšího počasí.Letničky ale naopak vyséváme od února do dubna v teplejším prostředí, na záhony se přesazují v květnu po ledových mužích. Kvetou pak přes léto a po odkvětu uhynou. Pokud se však nechcete zabývat výsevem a pěstováním sazenic, lze si nakoupit již předpěstované sazenice. Kvalitní sazenička musí mít 6 až 9 pravých lístků. Pokud chceme podpořit kvetení macešek, je třeba uštipovat již odkvetlé květy. Pomůže také kromě hojné zálivky pravidelné přihnojování.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com, pixabay.com
