Zajímavé je, že pěstování právě magnólií není obvykle vůbec náročné. Záleží však na druhu a odrůdě. Magnólie, exotické krásky z východu (Japonsko a Čína, vyskytují se však i v Severní a Stření Americe), jsou vzrůstné a všechny bohatě kvetou, mezi nejodolnější pak patří u nás nejoblíbenější a nejvysazovanější šácholan (magnólie) Soulangeův (Magnolia soulangiana), který dorůstá výšky až šesti metrů a proto se hodí do větších zahrad a do parků. Magnólie hvězdnatá (Magnolia stellata) pro změnu dorůstá výšky maximálně 3 metry a tudíž je vhodná i do malých okrasných zahrádek. Kvete bělostně čistě, což determinuje její oblibu. Bělokvěté jsou též magnólie vrbolistá (Magnolia salicifolia) a magnólie japonská (Magnolia kobus). A pokud preferujete tmavší květy, například Magnolia liliiflora ‘Nigra’ a jí podobná Magnolia rustica ‘Rubra’ kvetou fialově. Pro Číňany jsou magnólie symbolem ženské krásy, čistoty a sladkosti. Vykvétají vždy na konci předjaří (resp. začátku jara) a nejčastěji na ještě bezlistých větvích (u opadavých druhů). Zajímavostí je, že české jméno šácholan se příliš nechytlo, magnolie a nebo magnólie nám zřejmě zní tak nějak lépe, lépe tyto rostliny a jejich „kněžskost“ charakterizuje. Byť však dřeviny subtropického a tropického pásma, některým druhům se nebývale skvěle daří i u nás. A že je rod Magnolia dosti široký, zahrnuje až okolo 200 druhů opadavých, ale i stálezelených keřů a stromů. Jméno tento rod získal po francouzském botanikovi Pierre Magnolovi. Magnólie jsou dokonce i cudné, i když zrovna jejich kvetení příliš cudně nevypadá. V květomluvě se totiž magnólie ptají: „Neviděl nikdo, když jsem tě líbal?“ Velké květy magnólií mohou mít barvu bílou, žlutou a růžovou až po tmavě nachovou a fialovou. Vždy v závislosti na druhu. Například velké a kalichům podobné květy šácholanu Soulangeova mají až osmnáct korunních plátků. Plody pak dosahují tvaru šišky, což je vlastně důvod vzniku českého jména šácholan. Ovšem toto jméno příliš nepočítalo s faktem, že z pohledu lidí jde u magnólií především o opojně krásné květy. Jen se z jejich kalichů napít čistého nektaru věčnosti. Pokud však květy magnólií namrznou, ihned (doslova přes noc) opadnou a je po nádheře. Na její opakování budeme muset čekat zase další rok. Vůbec brzké kvetení magnólií je v našich klimatických podmínkách rizikem. Když se však zadaří, jde doslova o hostinu, pastvu pro oči. A dokonce i opadávající korunní plátky, které takřka zakryjí plochy pod keři a stromy, vypadají nádherně. Můžete se ve své představivosti rázem stát šlechticem, který se prochází po květech házených vám pod nohy jásajícím davem. Magnólie preferují výživnou, dobře propustnou, vlhkou a mírně kyselou zeminu a slunná stanoviště, ovšem chráněná před chladnými severními větry. Vyloženě nesnáší vápno a tedy půdy vápenité. Před výsadbou sazenic je dobré smíchat půdu s přídavkem rašeliny a nebo kompostu. Nikdy přitom nevybíráme nejteplejší stanoviště v zahradě, kde by magnólie rašily na květ příliš brzy, načež by květy pravidelně spálil mráz. Přečtěte si více o pěstování a množení magnolií. Okolo sazenic je vhodné nasypat mulč, která sníží odpařování vody z půdy a chrání kořeny před mrazem. Obzvláště mladé sazenice jsou na nedostatek vody náchylné, stejně jako na namrzání kořenů. Navíc mají magnólie mělké kořeny. Z tohoto důvodu též nesmíme obdělávat půdu okolo rostlin. Ideální dobou pro výsadbu je březen a duben a nebo pak až podzim. A to až do prvních mrazíků. Volíme výhradně odrůdy s plnou mrazuvzdorností a vykvétající co nejpozději. Ony se nám pak odmění ještě jednou vlastností, totiž vysokou odolností vůči znečištěnému klima. Magnóliím se prostě daří i v průmyslových oblastech. Magnólie vyloženě nesnáší přesazování, proto je třeba dobře zvážit výběr stanoviště. Jinak již magnólie nepotřebují prakticky nic, ani pravidelný řez, který tyto dřeviny dokonce vyloženě špatně snáší. Navíc by narušil přirozenou strukturu koruny. Odstranit můžeme pouze větve, které nám překážejí, či jsou nebezpečné, načež je třeba ránu pořádně ošetřit. Řez provádíme čistě a citlivě. V žádném případě nezasahujeme hlouběji do keře, jelikož špatně obrůstá.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
