Komíny již nejsou podle novelizované normy ČSN 73 4201 samozřejmou součástí domů bez potřeby jakékoli zvláštní pozornosti. Naopak, zohledněna je skutečnost, že mohou ohrozit naši bezpečnost, zdraví a životy. Co všechno se s novou normou od července 2025 mění? De facto končí jednovrstvé zděné komíny, zpřesnila se možná výška komínů nad střechou, končí také jakékoli dohady a vlastní výklady pravidel, řeší se přísně i odvod kondenzátu, zpřesňují se podmínky pro kontrolní a čisticí otvory, požadována je dokumentace a zbystřit by měli i majitelé společných komínů. Dosavadní výklad norem pro vyústění komínů nad střechami mohl být rozdílný. Vlastně k tomu naváděly obecné formulace hlavně co se týká výšky komína a vzdáleností. Novela normy jasně stanovuje konkrétní možné výšky komínů podle sklonů střech, stejně jako přesné vzdálenosti komínů od oken, vikýřů, sousedních budov a technických otvorů. Doplněna byla také pravidla pro zástavby ve stísněných podmínkách.Může tedy dojít k situaci, že komín, který dosud bez problémů vyhovoval legislativě, již vyhovovat nemusí. Obzvláště v případech, kdy došlo ke stavební úpravě střechy, případně výměně spotřebiče. Co se v praxi stane? Revizní technik musí takovou „závadu“ zapsat a majitel komína má povinnost problém v přiměřeném termínu vyřešit. Obzvláště pak závadu, která se týká bezpečného provozu komína. Není to vyloženě tak, že pokud komín neodpovídá nové normě, bude jeho provoz zakázán, případně budou hned následovat sankce. Případný problém je ale nutné řešit a revizní technik stanoví, dokdy. Jednovrstvé zděné komíny podle nové normy neodpovídají současným doporučeným postupům pro novou výstavbu. Současným standarde jsou komíny vícevrstvé s vložkou a tepelnou izolací. Na druhou stranu to ale neznamená, že by musely být jednovrstvé zděné komíny hned přestavěny. Pokud ale dochází k rekonstrukci, výměně kotle a jinému zásahu do spalinové cesty, bude revizní technik komín posuzovat podle aktuálně platných požadavků. Následně pak určí, potřebné úpravy, jestliže by komín nesplňoval bezpečnostní parametry. Platí také, že provoz komína, který má pouze doporučenou úpravu nebo závadu, která neohrožuje bezpečnost, nebude automaticky zakázán. Neznamená to ani neplatnost revize a případné odmítnutí pojistného plnění. Dříve bylo možné kouřovody řešit individuální dohodou, přičemž se vycházelo ze zkušeností kominíka, to už ale nestačí. Novela normy se dotýká i kouřovodů, čili propojení spotřebiče s komínem. Norma definuje přesné délky, sklony, možná zakřivení, počet změn směru, umístění čisticích a kontrolních otvorů a přístupnost kouřovodů. Za závadu může být například označen i kouřovod, který vede přes těžko přístupné místo, případně má příliš mnoho kolen. Opět ale platí, že každá závada nemusí znamenat zákaz provozu. Klíčové je označení závady jako nebezpečné. Jinak jde o doporučení, případně nutné úpravy v přiměřené lhůtě stanovené revizním technikem. Norma také doporučuje mít k dispozici technické údaje o komínu, tedy hlavně jeho konstrukčních vrstvách, materiálech, typu vložky, způsobu připojení spotřebiče a umístění kontrolních otvorů. To je však pro mnoho starších domů a jejich majitele problém, dokumentace se buďto nedochovala, nebo vůbec nikdy neexistovala. Jenomže revizní technik je oprávněn požadovat informace nezbytné pro bezpečné posouzení komína. V případě chybějící dokumentace pak může být revize označena za neúplnou. Na druhou stranu ale komín nebude automaticky označen za neschopný provozu, pokud je možné jeho technický stav bezpečně posoudit i bez dokumentace. V praxi se to bude řešit tak, že se dokumentace dodatečně nahradí odborným posudkem. Hlavně v případě spalování dřeva dochází ke vzniku kondenzátu a dehtu. Ty pak mohou poškozovat komín a dokonce způsobit požár. Norma tedy říká, že komín musí mít řešený odvod kondenzátu. Co to znamená? Musí mít vhodnou jímku na kondenzát, těsnicí prvky a materiály odolné proti jeho působení. Komíny bez takové úpravy mohou být při revizi označeny za rizikové a majitel odpovídá za případné následky. Riziku sankce se však vystavuje až v případě, že by ignoroval závadu ohrožující bezpečný provoz, případně ignoroval pokyn k jejímu odstranění od revizního technika. Norma nově stanovuje minimální velikost, povinné umístění a přístupnost kontrolních a čisticích otvorů. Právě nedostatečný přístup ke kontrolním dvířkám je velmi častý. Ta bývají ukryta v obkladu, za stěnou, v podhledu apod. A právě nová norma taková řešení nedoporučuje. Vychází z logiky, že nepřístupný komín není možné bezpečně čistit ani kontrolovat. V praxi pak může být takový komín označen za závadný. Povinnost komín odstavit (odstranit nebo neprovozovat) ale majiteli vznikne pouze v případě, že závada vyloženě znemožňuje bezpečný provoz komína. Jinak opět půjde o požadavek na úpravu, zákazy provozu revizními techniky by neměly být časté. Majitelé společných komínů, tedy komínů víceuživatelských, mají novelou normy stanovené zpřísněné podmínky. Obzvláště v případech kombinací spotřebičů, třeba atmosférických plynových kotlů s jinými typy spotřebičů. Novela tyto možné kombinace omezuje a stanovuje přísnější podmínky užívání takových komínů. V praxi to může vést k nezbytným úpravám, případně oddělení spalinových cest. Je nutné splnit bezpečnostní kritéria.Zdroj: ČSN 73 4201, tzb-info.cz, drevostavitel.cz, topin.cz, technickenormy.cz
