Jelikož je vody málo, je třeba přemýšlet, jak ji v krajině zachovat. A právě zachytávání vody dešťové je důležitým klíčem k řešení. Přitom můžeme začít již na našich zahradách. Aktuálním tématem je přitom povinnost pro všechny novostavby tuto vodu zadržovat, což je třeba řešit již ve stavebním povolení. A právě s tím nám má pomoci dotační program Dešťovka, který bude náklady na vybudování zádržného systému alespoň částečně kompenzovat. Ovšem získat lze i dotaci pro takové řešení u domů starších.Dotační program Dešťovka se snaží motivovat vlastníky budov k zadržování dešťové vody. Podmínky programu jsou přitom nastavovány tak, aby nebyly financovány systémy předimenzované. Jelikož však u nás nenajdeme dům, na který by nedopadala dešťová voda, může si teoreticky o dotaci požádat každý vlastník domu.Pro větší přehlednost a jasné vymezení účelů byl pak tento dotační program rozdělen na takzvanou „Dešťovku“ malou a velkou. Tento program se týká většiny běžných lidí. Malá dešťovka je vyhrazena pro rodinné a bytové domy, pokud chcete vodu pouze svádět okapem do nádrže pro zalévání. A pokud má tato nádrž objem alespoň 2 m3 a bude zajištěna proti odpařování či promrzání, stát přispěje až 27 tisíci korunami. Pokud se pak rozhodnete zároveň s dešťovkou využívat i vyčištěnou vodu odpadní, stát vám přidá až 105 tisíc korun. Z dotace lze tedy získat i polovinu nákladů na celou investici. Navíc lze získat až 800 korun na každý metr čtvereční zelené střechy z dotačního programu Nová zelená úsporám.Na žádost o dotaci na shromažďování dešťové vody vlastně není nikdy pozdě. V Malé dešťovce lze totiž žádat v kterékoli fázi realizace projektu domu. Čili ještě před zahájením, v průběhu výstavby, ale i rok po dokončení stavby. SFŽP reaguje na žádost do tří týdnů. V odpovědi přitom upozorní žadatele na případné chyby, které je ještě třeba opravit. Po odstranění chyb již schválení dotace nic nebrání. Vy jste však poté povinni ukončit svůj projekt zadržování dešťovky do roka a tento fakt na SFŽP doložit. Po podepsání smlouvy je již dotace vyplacena. Dotační program Velká dešťovka je pak určen obcím, krajům a státním organizacím. Jako občané v něm tedy žádat nemůžete, co však můžete, to je pošťouchnutí svého starosty a zastupitelů. Například v obci lze položit nádrž třeba pod dlažbou na náměstí a z ní pak lze zavlažovat blízkou zeleň a nebo zásobovat jezírko v parku. Taková úprava navíc zlepší mikroklima v obci, ta proto bude lépe odolávat letním vedrům. Právě na místních samosprávách bude ležet velký díl odpovědnosti za to, jak bude s dešťovou vodou v ČR nakládáno. A platí, že řešit srážkové vody je třeba co nejdříve, nejlépe již při tvorbě územněplánovací dokumentace. Je prostě třeba zadržovat srážkové vody i v zastavěném nebo zastavitelném území. A právě k tomu směřuje novela vodního zákona, ve které by se měl objevit paragraf, který dá místním samosprávám do rukou legislativní nástroj ke zohlednění zadržování dešťovky již při procesu územního plánování. Bude pak možné a navíc i žádoucí například vymezit vhodné plochy k zadržování dešťovky.Podle ministerstva životního prostředí se zájem ze strany obcí o projekty zadržování dešťové vody poslední dobou zvedá. Za uplynulý rok úředníci evidují 108 žádostí v celkovém objemu cca půl miliardy korun. Obce již zjišťují, že právě dešťová voda je přírodní alternativou pitné vody, která nabízí ohromné rezervy.
