Zbavit se vlhkosti není možné a ani žádoucí, protože i přílišné sucho je pro dřevo stejně škodlivé jako pro lidský organismus. V domácnosti se proto doporučuje vlhkost udržovat v optimální míře. Suchý vzduch je nepřítelem pro naše sliznice, oči, rty i pokožku, a co se týče dřevěných prvků ve stavebnictví, má na svědomí jejich rozlepování a praskání. Vysoká vlhkost vzduchu je naopak příčinou degradace stavebních materiálů i vybavení interiéru, šíření plísní a hnilobných procesů. Také všechny tyto faktory mají nepříznivý vliv na lidské zdraví.Kdyby šlo jen o vyšší vzdušnou vlhkost, vlhkost zemní a vodní srážky, měli by to stavitelé a uživatelé nemovitostí snadné. Vystačili by si s kvalitní hydroizolací spodní stavby, střechy a dostatečným větráním interiéru. Tak jednoduché to ale bohužel není. Může totiž dojít k haváriím, kdy se ty nejničivější neprojeví hned, ale až ve chvíli, kdy už stihly napáchat nenávratné škody. K takovým patří třeba prasklé vodovodní potrubí nebo voda kondenzující na površích stavebních konstrukcí. Zároveň se tyto havárie řadí k nejčastěji hlášeným pojistnými událostem. Číselná hodnota vzdušné vlhkosti je proměnlivý údaj, který prozrazuje, jaké množství vodní páry je obsaženo v konkrétním objemu vzduchu. V interiérech se doporučuje její hodnoty udržovat v zimních měsících mezi 45 až 60 %, zatímco v létě od 40 do 55 %. Podle odborníků ale bývá v některých našich domovech relativní vlhkost vzduchu v zimě přibližně 20%, což značí příliš suchý vzduch. V jiných se v zimě tato hodnota pohybuje až okolo 80 %. Ani jeden z těchto extrémů není žádoucí. Mnozí z nás si to nejspíše neuvědomují, ale faktem zůstává, že my sami jsme často původci zvýšených hodnot vlhkosti v domácnosti. Stačí, že se věnujeme pravidelným činnostem jako vaření, praní, žehlení, sušení prádla, koupání, sprchování, topení nebo pěstování většího množství pokojových rostlin. Do vzduchu tak denně vypouštíme spoustu vody, aniž bychom si to uvědomovali. Jakmile doma cítíme zatuchlinu, jedná se o varovný signál, že je náš problém s vlhkostí a plísněmi v pokročilém stadiu. 1. Větráním, kdy je ideálním řešením rekuperace – řízené větrání se zpětným ziskem tepla. Pokud jí ale naše domácnost nedisponuje, tak v létě můžeme větrat klidně i po celý den, tedy když venku nepanují přílišná vedra. Tehdy je mnohem lepší interiér přes den zatemnit a větrat v noci. V zimě zase větráme krátce a intenzivně, klidně vícekrát za den. 2. Digestoří nad varnou plochou v kuchyni a účinným ventilátorem v koupelně. 3. Topením a klimatizací, které regulují vzdušnou vlhkost, pokud je přirozená ventilace nedostačující. Větrání je i tak žádoucí, například metodou tepelných šoků, kdy prostor uzavřeme, hodně vytopíme a poté rychle a intenzivně vyvětráme pořádným průvanem.4. Pomocí odvlhčovačů pohlcujících nadměrnou vzdušnou vlhkost a neutralizujících pach, nebo zvlhčovačů vzduchu zlepšujících stav přesušených prostorů.5. Zateplením stěn, které pomůže vyrovnat rozdíly teplot mezi pokoji a zamezí kondenzacím vodní páry na chladných místech a na tepelných mostech obvodových stavebních konstrukcí. Pomohou také další stavební opatření jako montáž dodatečných svislých izolací stěn proti pronikání vody z okolní zeminy, vybudování drenážních systémů pro odvedení vody od základů, ale i podřezání starého domu a dodatečná hydroizolace, případně injektáže. 6. Změnou našich návyků, k jakým patří snížení doby sprchování a sprchování teplou vodou, ne horkou. Při vaření začneme více používat pokličky a digestoř, v koupelně zapneme ventilátor před, ne až po osobní hygieně. V kuchyni nebudeme nechávat stát vodu ve dřezu, vylijeme vodu z hrnců a rychlovarné konvice, budeme zaklápět záchod, a pokud to jde, budeme prádlo sušit venku, nebo v sušičce. Platí, že vlhkost bychom měli kontrolovat hned od začátku výstavby, abychom předešli velkým škodám na majetku a nákladným opravám. Ne každou kumulující se vlhkost totiž můžeme objevit včas. Většina úniků vody je neviditelná a jejich následky mohou zůstat dlouho ukryté. Škody se pak objeví třeba až po několika letech, kdy se náklady na opravy vyšplhají až na úroveň stovek tisíc korun, nebo dokonce milionů. Řešením výše zmíněných problémů je prevence. Například česká technologie Senzomatic, která vznikla na ČVUT UCEEB, vás ihned upozorní na skryté úniky vody nebo zatékání na plochých střechách a přesně je lokalizuje.Jeho nespornou výhodou je také schopnost v případě havárie automaticky uzavřít přívod vody a ušetřit tak finance vynaložené na případné následné opravy. Jedná se o komplexní systém senzorů, který v režimu 24/7 dlouhodobě monitoruje riziková místa, čímž spolehlivě prodlužuje životnost dřevostaveb a dalších typů budov.
