Pokud samozřejmě současnému (a dlužno říci, že staronovému) náboženství minimalismu nepodléháte, nemusíte nutně sázet právě na minimalistický nábytek. Nabídka je o řády širší. Ovšem právě v minimalismu tkví ohromné kouzlo. Takové vybavení je praktické, vzdušné, variabilní, nezabírá mnoho místa. Proč je na čase vyměnit starý a již nefunkční nábytek za moderní?Minimalismus je prostě v módě, ale nikoli neprávem. Nejde o trend diktovaný leadery trhu, nýbrž o ryze praktickou záležitost a vkus. Za prvé, s nábytkem se to prostě nemá v interiérech přehánět a čím menší je byt, o to více to platí. V praxi to však bývá opačně, čím menší byt, tím více mobiliáře v něm potřebujeme a pak se v bytě doslova „ani nehneme“. Přitom právě výběr nábytku vytváří dojem z interiéru, byť samozřejmě nábytek doplňuje pevné vybavení místností (podlahy, stěny, okna, dveře). Ale právě nábytek tyto materiály a výrobky vyšvihnout, okořenit a hlavně funkčně propojit. Podlaha je přece také funkční součástí místností, stejně jako stěny, dveře a okna a například také svítidla. Navíc výběrem nábytku též definujeme styl vybavení interiéru. A ten volíme buďto čistý moderní (a klidně právě i minimalistický), případně rustikální, historický, moderní pestrý a bohatě zdobený, možností je prostě spousta. A styly lze nakonec a míchat, musíme si však dát dobrý pozor, abychom spíše nevytvořili chaos a místnosti nepřeplácali. Dokonce jde i o takové detaily, jako je výběr vypínačů a zásuvek, byť působí oproti stěnám, podlahám a nábytku titěrně, ovšem právě v detailech je síla.A jelikož právě obývací pokoje jsou dnes ústředními místnostmi našich bytů, propojenými často s kuchyněmi a jídelními kouty, jde v jejich případě opravdu o zásadní volbu. Nábytek by přitom neměl splývat se stěnami a podlahami, měl by vyniknout, vyplout z celku, neměl by se v místnosti ztratit. Zlepšíme tak kromě jiného i orientaci v prostoru. Samostatnou kapitolou je výběr nábytkových stěn, nejčastěji stěn obývacích (tedy určených do obývacích pokojů). Obývací stěny jsou klasikou, ve které jsme vystavovali bohatství různých sklenic, šálků, karaf, turisticky získaných předmětů, prostě byly jakousi výkladní skříní obýváků, kde se na všem stále usazoval prach, byť byly artefakty ukryty za sklem. Pokud vám pak zemře předek a máte všechny podklady shromáždit, aby bylo možné zlikvidovat často již zatuchlé nábytkové kousky, tedy vlastně obludy, potřebujete mnoho beden a mnoho papíru a bublinkové fólie, abyste všechny za život tohoto člověka nashromážděné poklady uskladnili. A ta tíha, když to nesete do sklepa a nebo na půdu. To by již bylo lepší postavit si před domem stánek s velkou cedulí kus za 10,- Kč. A měli byste po problému. Tyto stěny jsou dnes již minulosti a jejich monolit byl roztříštěn do různých skříněk, poliček, stojanů na televizi či CD nosiče, prostě jde obvykle o více dílů nábytku, které nejsou sestavené dohromady, jak tomu bývalo dříve zvykem. Ano, taková obývací stěna sestávala i třeba z dvaceti skříněk, ovšem všechny byly smontované k sobě a tvořily tak monolitní celek. Dnes jsou jednotlivé drobnější kusy nábytku jakoby náhodně rozeseté po podlaze a stěnách, přičemž má každý díl svůj jasný účel. Víceméně je však stále základem „určitá forma obytné stěny“. Velmi oblíbené jsou například ploché desky (dýhované či laminované), které jsou opatřené kotvením, na něž můžeme libovolně zavěšovat vybrané nábytkové kousky. Navíc je můžete časem přeházet a změnit tak vzhled celku, který vás již nudí. V žádném případě do obýváku nepatří například šatní skříně včetně skříní vestavěných. Od toho je ložnice či šatna, případně prostornější předsíň. Středobodem obýváků nadále zůstávají sedací soupravy, čili sedačka a křesla (obvykle 2) a konferenční stolky (samozřejmě v každém obýváku 1). A právě podoba sedacích sestav, materiály a rozměry jsou natolik variabilní, že si lze vybrat opravdu jen těžko. Sedací souprava může být rozkládací dokonce včetně křesel, pak získáme až 4 lůžka pro případné hosty. V takovém případě je ale třeba též mít po ruce prostor pro uložení lůžkovin, obvykle tak ale slouží samotné rozkládací sedací prvky. Rozložíte, vyjedou vám lůžkoviny, povlečete a je hotovo. Při výběru obývacího nábytku je sice dobré ctít určitý minimalismus, ovšem je lepší vyhnout se až puritánské čistotě a lesku. Mohlo by se stát, že se zde nebudete cítit dobře, že se budete bát odložit hrnek s kávu, talíř s jídlem. To je prostě špatně. Obývací pokoj by měl být především útulný a praktický. A nakonec celek dotvoří bytové doplňky, různé kusové koberečky, textilní dekorace, záclony a závěsy, příjemné polštářky apod. Pokud se vám pak v obýváku začnou postupně hromadit předměty rádoby uměleckého či historického charakteru, je dobré časem je roztřídit a některé uskladnit. Uvidíte, jak se vám uleví, nebudete muset utírat tolik prachu. Snáze se udržují poloprázdné regály než přeplněné. Trendem jsou dnes jednoduché až strohé tvary a čisté linie, barvy pak nejvýše 2 až 3.
