Tam, kde jedni vidí nedostatky, objeví druzí příležitost. Architekti z E32 Studios si na rekonstrukcích, v tomto případě doslova pak zmodernění modernistické architektury barcelonských bytů a apartmánů, postavili živnost. Pracují na tom už deset let, a rozhodně si na nedostatek zakázek nemohou stěžovat. Město jich je plné. Na druhé straně se musí nechat, že tyto „byty s minulostí“ disponují nevšedními kvalitami. Například jsou dost prostorné, což je dnes v centru vzácností. Dokládá to i 166 metrů čtverečních, jež po náležitých úpravách získal jeden z architekty rekonstruovaných bytů. Nachází se ve čtvrti Eixample, v budově, kterou v roce 1907 navrhl Arnau Calvet Peyronill a jež byla s velkou pompou dokončena o dvě léta později. Elegance, geometrie i bohatá dekorace se tu skutečně hezky sešla pod jednou střechou. Jenže tyto působivé rysy už poněkud zastaraly, stejně jako plán celého bytu, který počítal s velkou vstupní halou, z níž se rozbíhá na jednu stranu část se dvěma koupelnami, třemi obývacími pokoji, ložnicí a dvěma balkony – aby na druhé straně nabídla další 2 koupelny, 4 pokoje, další obývací pokoj, koupelnu, kuchyň s jídelnou a balkón. Zkrátka a dobře, byl to krásný byt pro minulé století, ale nikoliv pro současnost. Úkolem architektů nebyla jen tolik potřebná modernizace vybavení a úprava stávajícího plánu místností, ale také snaha o zreformování původních rysů, s obdivem k tradici a krásám katalánské moderny. Tak si to ostatně žádali i obyvatelé, kteří nepopírají, že takhle ztvárněná minulost bydlení má své poetické kouzlo. Bylo jen zapotřebí ho oživit, aby na něm neztrácel ani dnes. Zajímavým rysem bytu pak byla přítomnost mnoha druhů barevné mozaiky. Ty činily byt avantgardní, a na jejich záchranu se architekti soustředili též. V průběhu návrhu byl byt schematicky rozdělen na část denní a noční, respektive společenskou a intimní, které tu dohromady po úpravách vytváří fluidní celek. Vstupní hala se stala místem, které tyto části dělí. Práce tu byly jak velmi citlivé – restaurování stropních vlysů a oživení mozaiky – tak i poměrně radikální, jako například odrušení části stěn. Ponechány byly ve svých fragmentech, tak aby nebyla kompromitována jejich podpůrná funkce, ale aby došlo k navýšení užitné plochy místností. A samozřejmě, došlo na provzdušnění, prosvětlení a celkovou modernizaci. K nepoznání se změnily koupelny (už jsou jen dvě), dosud nepoznanou novotou teď září i designově pojatá kuchyně. Osvětlení pak vyčarovalo ve „starém“ bytě novou atmosféru, která nestírá krásy předchozího designu. Architekti s E32 Studios soudí, že – a to už těch bytových rekonstrukcích v modernistických domech z minulého století udělali hezkou řádku – potřebuje nějaký osobitý, výrazný rys. Něco charakteristického, co jej učiní výjimečným a nenapodobitelným. A právě touhle třešničkou na dortu se tu stala knihovna. Ne obyčejná, ale speciálně navržená policová jednotka, vyplňující jednu stěnu v obývacím pokoji. Způsob, jakým byla sestavena z nepravidelných geometrických boxů, jak je nasvícena a její nejvyšší patra zpřístupněna pomocí kolejnicového pojezdového žebříku, ji činí unikátní. Stejně jako celý, vkusně a stylově modernizovaný modernistický byt. Materiály: E32 StudiosFoto-kredit: Alvaro Valdecantos
