Odborná studie zpracovaná týmem členů České rady pro šetrné budovy (CZGBC) vznikla na příkladu zámku Blatná. A podle jejích závěrů údajně mohou takové historické budovy snížit spotřebu energií o desítky procent i bez zásadních stavebních zásahů, které vlastně ani nejsou vzhledem k památkové ochraně možné. Jak si členové rady představují, že by se to mělo dělat?Pomocí moderních technických řešení, cílených dílčích úprav a způsobem využívání. Za studií vlastně stojí projekt zvýšení udržitelnosti zámku Blatná. Ještě v roce 2023 se nechal současný majitel Stephanos Germenis-Hildprandt slyšet na idnes.cz, že zámek se nedá vytopit a raději proto bydlí na staré poště, byť rodina nechala restituovaný klenot renovovat za nemalé peníze. Projekt zvýšení udržitelnosti zámku měl vlastně hlavní cíl vyřešit analýzu současného stavu, na jejímž základu pak měl být navrhnut a vyprojektován koncept vytápění a solární elektrárny pro snížení environmentálních dopadů provozování zámku. Na projektu se podíleli zástupci společností ENVIROS Advisory, TZUS a AFI Europe. „Záměrem projektu bylo doporučit možné opatření, které by odpovídalo standardům budov v 21. století z pohledu energetické udržitelnosti, a ve výsledku tím zlepšit ekonomickou bilanci provozu,“ uvedla Lenka Vrbová za společnosti TZUS. A Miloslav Svoboda, energetický specialista společnost AFI Europe dodal: „Renovace energeticky nejnáročnějších budov, mezi něž historické objekty obvykle patří, považuje za prioritní jak evropská směrnice EPBD IV, tak národní plán ZEBra.“ Hledání možností, jak snížit energetickou náročnost podobných budov, je tedy v souladu s aktuálními snahami na evropské i národní úrovni. Konkrétně byl v případě zámku Blatná posouzen technický stav budov a zohledněno jejich plánované celoroční využití. Včetně úvah o vytvoření ubytovacích kapacit. Zasahovat do obálky historických budov je z hlediska památkové ochrany citlivé téma, vlastně až neproveditelné (díky Bohu). Ukázalo se však, že je možné provést jiné úpravy, pokud k nim Národní památkový ústav vydá souhlasné stanovisko. Jedním z řešení může být třeba repasování okenních výplní a zateplení stropů pod nevytápěnými prostory. V obou případech jde o opatření, která dovedou snížit tepelné ztráty, přitom jsou technicky i památkově proveditelná. Studie také ukázala, že největší potenciál představuje změna systému vytápění. „Tým posoudil několik variant a doporučil tepelné čerpadlo typu země-voda, které je v tomto případě technicky vhodné, a které zajistí stabilní výkon. Modelové výpočty ukazují snížení spotřeby energie přibližně o šedesát procent oproti současnému stavu,“ upřesnil Michal Scheinherr, konzultant společnosti ENVIROS Advisory. Součástí hodnocení a návrhu byla také na objektu již instalovaná fotovoltaická elektrárna. Při kombinaci s bateriovým úložištěm by údajně mohla pokrýt až devadesát procent vlastní spotřeby elektřiny, čímž se významně sníží závislost na distribuční síti. Doporučené řešení má přinést úspory i snížit uhlíkovou stopu. Navíc však může dojít k výrazné rozšíření možností využívání objektu. Stabilní a účinný zdroj tepla by měl umožnit provozování části zámku celoročně. A právě to má otevřít prostor pro ubytování, kulturní programy a další komerční aktivity. Platí přitom, že je pro majitele historických objektů jejich celoroční využitelnost klíčová, protože jednoduše zlepšuje ekonomickou návratnost investic a podporuje dlouhodobou udržitelnost provozu. Bez stabilního a účinného energetického řešení však není možné plánovat a rozvíjet nové funkce, které vyžadují celoroční provoz. Studie odborníků také potvrdila, že energetická analýza je prvním nezbytným krokem k jakékoli renovaci spojené s úvahami o změně způsobu využívání památkových objektů. Výsledky je podle nich možné aplikovat i na další typy nemovitostí ve veřejném i soukromém sektoru. „CZGBC dlouhodobě podporuje procesy, které vedou k energetické efektivitě, snížení provozních nákladů a udržitelnému využívání budov. Naše studie ukazuje, že tento přístup je možný i u památkově chráněných historických objektů,“ uzavřel téma Tomáš Habel, hlavní garant pracovní skupiny Energie, která působí v rámci CZGBC.Jak dopadne chrám svatého Víta? A rozkopou zámeckou zahradu kvůli tepelným čerpadlům i v Krumlově?Zdroj: CZGBC, Insighters, Wikipedia
