Proto vaším prvořadým úkolem bude řešit příčinu, nikoliv následek. A aby to bylo o něco složitější, onou příčinou může být ledacos. Do startu ale určitě nic nepokazíte, když uzavřete přívod všech potrubí, které onou inkriminovanou stěnou vedou. Mohou, ale nemusí být zdrojem vlhkosti. Pak začne práce, připomínající činnost forenzních vyšetřovatelů v amerických detektivkách. S podobně vražedným výsledkem. Hodně vám přitom napoví podoba, tvar skvrny, a její řekněme vektor. Průběh a velikost, to, kam směřuje. Jasně, voda vzlínající k povrchu ze stěny bude nakonec gravitačně směřovat dolů k podlaze. Ale podle toho, co na stěně vykresluje, se dá odhadnout zdroj. Chce to samozřejmě vědět, co se za tou stěnou, nebo uvnitř ní, nachází. Navíc konkrétní zdroj vlhkosti se může nacházet kousek nad skvrnou, nemusí se nutně překrývat. Spíše rovná vlhká/studená „čára“ (i několik centimetrů široká) teoreticky naznačuje přítomnost tepelného mostu, nebo příliš vysokou relativní vlhkost. Třeba tam, kde končí vnější zateplení základů domu. Anebo tam, kde dochází k netěsnému překryvu izolačních desek. Jednotlivá kruhová skvrna může naznačovat průsak vlhkosti přes nezajištěný vrut v sádrokartonu pod nátěrem. Hutný vlhký flek i pořádná mokrá „plachta“ naznačují poruchu rozvodů ve zdi. Pokud se nám vlhkost usazuje v horních rozích a nad okenními rámy, je to zase něco jiného. Povšimněte si, jak opatrně „naznačujeme“. Protože ono se mohlo porouchat ledacos. Od školáckých pochybení typu „vrut v sádrokartonu“, kterým se teď táhne vlhkost dovnitř, až po zásadní kolize. Ano, po bitvě je každý generál, ale tohle je přesně ten moment: „Vzpomínáte si, jak jste chtěli ušetřit na rozvodech, a tak jste si nechali doporučit plastové?“ případně „Jak jste chtěli ušetřit na izolaci trubek ve stěně…“ a ejhle, tohle je teď vaše úspora. Řešení, která se nabízí, pochopitelně míří ke zdroji. Takže dovnitř stěny, k poruchové součástce. Za jednou vlhkou skvrnou tak může stát oprava v řádu hezkých pár hodin a tisícikorun. Což opravdu nepotěší. Jenže voda kondenzovaná postupně na netěsněném a nezaizolovaném potrubí teplé vody může časem vyhloubit ve zdivu krápníkovou jeskyni. Můžete přijít o celou omítku, celou stěnu, celý dům. I ten obyčejný špatně zasazený vrut neguje výhodu a náklady vložené do sádrokartonového předělu. Prostě to musíte vyřešit, dokud je čas. Nakonec, ve hře je vaše zdraví a váš majetek. Plísně kvalitě obývání rozhodně prospívají, a vlhkost se může časem zasadit o narušení statiky celého domu. Není to prostě legrace. Teď, když už jsme dostatečně poděšení, se můžeme začít zvolna uklidňovat. Řekněme, že v inkriminované stěně s vlhkým flekem žádné rozvody nejsou. A sádrokarton ji také neobkládá. Pak se rozhodně vyplatí obhlídka zdiva zvenčí. Může to být taky naprostá banalita.Průsak zdí od prasklého okapu, nebo okap „cákající“ na zeď. Možná okrasná túje vysazená „natěsno“ ke zdi domu vytváří tak efektivní zástin, že je zdrojem vlhkosti (u nezaizolované stěny to zase tak překvapivé není). Nebo je na druhé straně vlhkého fleku do holého zdiva vytlučená omítka. Možná. Možná je to špatnou (nebo nepřiléhající) izolací. Prasklina ve střešní krytině může být „vlásková“, ale její dopady mohou být propastné. Odkapávající voda v nepřiléhající nebo narušené krytině může vést vodu až ke stěně, ta ji bude sát jako houba… a na konci je ten nenápadný flek. Řešení je prosté: zkontrolovat a opravit jeden nefunkční dílek střechy. Pokud to stihnete včas, ušetříte. Poměrně fádní příčinou vlhkosti uvnitř místnosti (kolem rohů oken) může být špatně zasazený venkovní parapet. Ano, dali jste ho tam pěkně rovně, aby na něm mohly stát květináče. Jenže parapet potřebuje spád, a teď se na něm možná dělají jezírka. Takže je třeba parapet vybourat a udělat znovu. A možná pro jistotu zatěsnit silikonem.Zkrátka a dobře, je třeba hledat příčinu, zdroj. A když nemáme zjevného pachatele? Je třeba ještě zvážit jednu variantu: jak je to s větráním a „dimenzováním“ místnosti s vlhkým flekem? To pro případ těch vlhkých rohů. Tady by totiž vlhkost a na ni brzy očekávaný příchod plísní souvisel s neoptimálním provozem. Příklad? Když si z malé ložnice (dobře větrané, se dvěma „nočními obyvateli“) uděláte pokoj pro tři malé děti (méně větrané, aby ratolesti neprochladly; a navíc s kontinuálním pobytem tří aktivních mini-obyvatel), zvrátíte ono původní optimum. Místnost „neudýchá“ zdravý provoz, vzduch tu bude teplejší, s tendencí ke kondenzaci, Usazování vlhkosti a plísním.Podobně můžete nastavenou rovnováhu vychýlit, když si z jedné místnosti uděláte na zimu sklad květin. Protože i ty dýchají, a desítka květináčů se na bilanci také umí projevit. Nebo když tu stojí sušák s mokrým prádlem. Kromě důslednějšího větrání a boje proti plísním toho ale moc (kromě jiného uspořádání místností) nevymyslíte. Poprat se se samotnou skvrnou je proti tomu okolo legrace. Ale nezapomeňte, nemá cenu řešit důsledek, pokud jste neodstranili příčinu. S flekem pak už můžete naložit podle svého gusta: vyplatí se ho „vyčistit“ agresivní chemickou směsí (voda a bělidlo v poměru 3:1), nechat tohle čistění chvilku působit, odstranit hrubší houbou povrch, následně osušit (papírovou utěrkou, fénem), nanést nekondensační film, základovou barvu a nátěr. V místě skvrny prostě ošetříte a obnovíte nátěr.Udělat to ale, aniž byste vyřešili prapůvodní příčinu? Řekněme, že v tom případě se s tou proklatou skvrnou nejspíš nevidíte naposledy.
