Denní motýli, to jsou vlastně nadčeledi Hesperioidea a Papilionoidea. Dříve se jim říkalo kyjorozí podle kyjovitého tvaru tykadel. Všichni denní motýli jsou aktivní ve dne, mají paličkovitá tykadla, často jsou velmi pestře zbarvení a jejich tělo je protáhlé. Na rozdíl od nočních motýlů nejčastěji sedí s křídly složenými nad tělem a mohou také pohybovat každým párem křídel nezávisle. Noční motýli nikoli, protože mají křídla spojená. Noční motýli jsou aktivní především v noci, ale není to stoprocentní pravidlo, někteří jsou aktivní i ve dne, například dlouhozobka svízelová, která tak trochu připomíná i způsobem svého letu a sání na rostlinách kolibříky. Noční motýli nepotřebují výrazné zbarvení, spoléhají se na čich místo zraku. Jejich tykadla jsou proto obvykle větvovitá, jelikož právě tykadla jsou čichovým ústrojím motýlů. Mylné je označování nočních motýlů za můry, protože můry jsou pouze motýli z čeledi můrovití. Noční motýli mají obvykle zadní křídla menší a rozšířená, tělo zavalité a v klidu většinou drží křídla střechovitě složená. Kromě skvělého čichu mají i dokonalý sluch, dovedou detekovat zvuky o frekvenci až 300 kHz. Motýlí říše ukrývá mnoho zajímavostí, například že motýli nemají evolučně vyvinutý strach z lidí a žili již v éře dinosaurů. Chuťové pohárky motýlů jsou umístěné na ploskách nohou, některé druhy však během svého života nepřijímají žádnou potravu. Jsou druhým největším opylovačem květin na světě, nejčastějším opylovačem je včela medonosná a největším co do rozměrů madagaskarský lemur vari, který měří až 1 metr. Tedy kromě člověka, který rostliny opyluje úmyslně z vědeckých či produkčních důvodů. Nejrychlejší motýli umí létat rychlostí cválajícího koně, ti největší mají rozpětí křídel až 30 cm a většina exotických druhů žije v dospělém stádiu pouze 2 až 4 týdny. V našem kvízu se však budeme zabývat výhradně druhy tuzemskými, tedy těmi, které se vyskytují v naší přírodě.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, papilonia.cz
