Proč se mulčuje? Mulčování je například vychvalováno za to, že snižuje prorůstání plevelů. Čímž vlastně ubírá z potřeby ošetřovat rostliny chemicky, herbicidy. Tudíž je to opatření ekologické. Jiní mulč chválí za to, že snižuje „agrotechnické nároky“ na obdělávání půdy. Coby ideální řešení pro lenochy. Protože pod mulčem se tolik nevytváří půdní škraloup, takže tu krustu půdy při povrchu netřeba narušovat rýčem nebo motykou.Mulč získává body za to, že zabraňuje erozi půdy. Což je fakt, protože půdu jim přikrytou jen tak něco neodfoukne nebo neodplaví. Vypíchnout je třeba i to, že vrstva mulče snižuje nároky na zalévání. Ani ne tak co do objemu, jako co do frekvence zalévání. Protože mulč zadrží vodu, zbrzdí její odpar z povrchu a umožní vláze prostoupit pomaleji a hlouběji ke kořenům. Mulč, pokud je organický, podporuje mikrobiální procesy v půdě. Je to dodatečná výživa i materiál pro další užitečné mikroskopické rozkladače. Tím zlepšuje složení půdy, zvyšuje obsah humusu v půdě. Což se většinou považuje za velmi žádoucí. Za časného jara i pozdního podzimu chrání mulč kořeny rostlin před mrazem. A tam, kde je sněhová pokrývka minimální, v tom pak pokračuje celou zimu.Kromě toho vypadá mulč jako estetické řešení: nechává záhonky upravené, učesané a bez plevelů. A pokud budete sklízet plody ze záhonku pokrytého mulčem, bude úroda o cosi čistší, neumazaná od hlíny. Zkrátka, z téhle přebohaté přehlídky možných důvodů „proč mulčovat“ si každý jistě vybere. Nápad to prostě není špatný. Jen tedy jeho provedení občas dobré být nemusí.Mulče jsme si totiž až k zoufalé automatičnosti propojili se stromovou kůrou jako jedinou variantou. A tohle napytlované univerzální řešení nemusí být vždy a za každou cenu prospěšné. Ano, mulč skutečně podtrhuje krásu rostlin, zadržuje vláhu, zakrývá rozvody kapkové závlahy a v místě potlačuje „plevel“. Ale opakované jarní aplikace kůrového mulče v konečném důsledku vytvářejí nepříznivé prostředí pro rostliny.Jak to? Mechanismů je taky celá řádka. Kůrový mulč se například díky mikroorganismům rozkládá. Našima očima viděno to jde pomalu a postupně. V praxi k sobě ale umí kůrový mulč „stáhnout“ větší část z mikrobiální osádky přítomné v půdě. Všechny ty výtečné živiny tak přestanou proudit k pěstovaným rostlinám. Naopak mohou mít přemíru dusíku, který jim sice může pomoci s budováním zelené biomasy, ale ne vždy je žádoucí. Méně komplikovaně se dá říct, že kůrový mulč naruší rovnováhu v příjmu živin. A to není dobré nikdy. Kůrový mulč může v létě akumulovat teplo (čímž brání přímému přehřívání kořenů v půdě). Ale to naakumulované teplo ze sebe vydává i tehdy, když se ochladí. A tím neustálým přitápěním pak může kořeny v půdě nakonec přehřívat ještě horším způsobem. Silná vrstva mulče brání odparu a ztrátám vody. Stará se o to, že voda nedochází „vně“. Ale zrovna tak může blokovat prostup vody dolů, k půdě a rostlinám. Setrvalé vrstvy vlhkého mulče podporují plísně, choroby a hniloby.Kůrový mulč může rostliny chránit před plevely, ale taky může deformovat jejich vlastní růst. Vypadá sice čistě a úpravně, ale zrovna tak může posloužit jako stavební materiál a útočiště pro nejrůznější nežádoucí hlodavce. Ano, ta kůra se nakonec jednou rozpadne, ale cena jakou zaplatily vaše trvalky, keře a stromy za tu parádu, může být až příliš vysoká. Každé to „pro“ mulče má evidentně i své „proti“.Velmi obecně se dá říct, že žádné z vámi pěstovaných rostlin nebyly od přírody určené k tomu, aby na povrch prorůstaly vrstvami stromové kůry. Vypadá to sice hezky, ale je to nepřirozené, nepřírodní.A to vůbec nezmiňujeme neduhy zkrášlujících kůrových mulčů barvených. Které postupně do půdy pod sebou luhují i ta podivná barviva, která neprospívají vůbec nikomu. Že chvilku popisujeme, jak je mulč parádní a pak jej dočista strháme? Ano, ten dojem je správný. Ale nezapomeňte na to, že hovoříme o všeobecných kvalitách mulče a nevýhodách mulče specificky kůrového. Mulč totiž může být z různých materiálů, nejen z kůry.Mulčovat nemusíte jen kůrou, štěpkou a pilinami. Mulčovat se dá i slámou, slamnatým hnojem a rašelinou; listím, pokosenou trávou. A také oblázky, štěrkem, textiliemi. Kamínky jsou ale hodně speciální případ a geotextilie moc do okrasných a produkčních zahrad nepatří, takže se přidržíme organických a přírodních mulčů. Ty jsou totiž mnohem „bližší“ tomu, na co jsou pěstované rostliny uvyklé. Shrabané a nasekané listí, posekaná tráva, slámovina i kompost se totiž rychleji rozkládají a propouští živiny ke kořenům rostlin rychleji. Je to vlastně výživa, nikoli zelené hnojení. Které zachovává to dobré pro rostliny (ochrana před plevelem, přiměřená vlhkost, ochrana proti přehřívání), ale ne v tak přehnaném a nekompromisním formátu jako mulčovací kůra. Listový mulč také vytváří ideální prostředí pro miliardy mikroskopických organismů, které tvoří onu důležitou půdní potravní síť.Tou nejpatrnější výhodou, kterou pocítíte vy i vaše peněženka, je ale dostupnost ne-kůrového, listovného/travního/kompostového mulče. Protože jej máte celou dobu k dispozici, z vlastních zdrojů. Nemusíte nakupovat pytle zboží kdesi v hobbymarketu, můžete si ho vytvořit sami. Na míru vaší vlastní poptávce. Jen tím, že chytře zužitkujete vlastní odpad ze zahrady. Recyklací podpoříte koloběh živin, hezky v tom správném a vyrovnaném poměru. Uklidíte si a prospějete si. Listový mulč a organický kompost samozřejmě tvoří podpůrný systém pro zdravá a biologicky rozmanitá rostlinná společenstva. Trvalkám a půdopokryvným rostlinám se v tomto přirozeně zdravém půdním prostředí daří, vytvářejí silné kořenové systémy a poskytují životně důležité prostředí pro užitečný hmyz a původní druhy. Mulč je docela dobrý nápad, nebojte se ho využívat v praxi i na své zahradě. Ale myslete na to, že existují i jiné druhy mulče než jen ten kůrový.Zdroj: paraspacenic.com, ozbreed.com, thelittlebiggarden.com
