Určitě platí, že všechny foukané izolace vyplní každou dutinu (mezeru), a že se všechny aplikují foukacím strojem přesně na místa určení včetně těžko dostupných dutin. V žádném případě nesmíme aplikovat foukanou izolaci svépomocí, je nezbytné přizvat odborníky s profesionálním vybavením. Svépomocí můžeme položit pouze izolanty prodávané v rolích či deskách. Při nesprávné aplikaci si může vrstva foukaného izolantu časem sedat, čímž se sníží jeho izolační schopnosti. A zde se dostáváme k důležitým pojmům (faktorům), jakými jsou sedavost a váha. Kvůli nim se před každou aplikací foukané izolace provádí na místě zkouška objemové hmotnosti. Sedavost totiž ovlivňuje, zda bude tepelná účinnost izolace stejná i po letech. Některé izolace mají sedavost minimální, jiné o něco vyšší. Pak je třeba izolantu nafoukat o něco více, aby po usednutí, které může trvat až roky, dosahoval požadované tloušťky a zachoval si tepelnou účinnost. Údaj o váze tepelného izolantu nám napoví, jak velkou zátěží bude pro prostor, ve kterém bude použit.Každý z izolantů má své specifické vlastnosti, kterých musíme umět využít. Foukané izolace přitom mají obecně i dobré schopnosti absorpce hluku a vyráběné jsou většinou z ekologických materiálů (např. celulóza). Zásadní jsou však izolační schopnosti vrstvy izolantu, díky kterým můžeme například pomocí foukané celulózové izolace ušetřit až 60 % nákladů na vytápění a chlazení. Obzvláště ve střešních konstrukcích je důležité, jak foukaná izolace pracuje s vlhkostí. A právě v tomto směru jednoznačně vede celulóza. Díky své prodyšnosti výborně odvádí právě vlhkost a dovede proto bránit vzniku a šíření plísní, čímž pomáhá vytvářet zdravý a příjemný domov. Vlhkost se nesmí hromadit především u nosných prvků, obzvláště těch dřevěných, jelikož by zkracovala životnost staveb. Foukaná celulózová izolace však dovede vlhkost v ploše rozprostřít a ve vhodnou dobu (když se oteplí) se vlhkost vypaří ven. Vlhkost tedy přijme a zase ji odevzdá. V horkém létě do interiéru, v zimě a za chladných měsíců pro změnu do exteriéru, čili ven. Foukaná celulózová izolace se dovede přizpůsobit vlhkosti právě v místech nosných konstrukcí. Účinně ji od nosných prvků ovádí. Tedy je chrání. Vlhkost nosné prvky degraduje, dřevěné mohou být pak napadeny hnilobou. Oproti tomu například PUR pěna nebo polystyren nedovede s vlhkostí vůbec pracovat a tím nosné konstrukce trpí. Foukaná celulózová izolace se dovede chovat jako zdivo starých domů, je totiž schopna do sebe akumulovat teplo nebo naopak chlad, čímž zajistí stabilní teplotu uvnitř domu. Celulóza totiž dovede hospodařit s teplem mnohem lépe než například umělý polystyren či chemická PUR pěna. V zimě udrží teplo uvnitř domu i několik hodin poté, co vypnete topení nebo vyhasnou kamna. V létě naopak trvá mnohem déle, než se protivné vedro dostane dovnitř. V případě moderních dřevostaveb se pak foukaná celulózová izolace hodí i k izolování stěn. Celulóza má nízkou tepelnou vodivost, 0,038 W/(m.K), tuto hodnotu má sice většina tepelných izolací, celulóza však zároveň dovede teplo akumulovat, má vysokou hodnotu měrné tepelné kapacity, 2020 J/(kg.K), podobně jako dřevo. Foukaná celulóza se vyrábí nejčastěji z recyklovaného papíru a je ošetřena proti poškození ohněm a dřevokazným hmyzem. Používané prostředky dokonce odrazují i hlodavce a kuny. Recyklovaný papír je totiž při výrobě izolantu rozmělněn a rozvlákněn, načež se do něj přidávají kromě nehořlavé impregnace i hořké přísady, které právě odrazují hlodavce, kuny a hmyz. Určitě to nepůjde ani bez inteligentních fólií a membrán. Tedy pokud chcete získat ideální izolační materiál pro difúzně otevřenou konstrukci, přitom však chcete, aby dům byl vzduchotěsný. Vzduchotěsné fólie, membrány a pásky se používají takové, které dovedou reagovat na změny podmínek v okolí i uvnitř budovy. Je však třeba dokonale ošetřit všechny potřebné detaily včetně oken a dveří. Používají se různé těsnící pásky, lepidla, manžety, průchodky a další spojovací materiály. Velmi důležité je i přelepení všech montážních spojů, stejně jako těsné napojení na ostatní konstrukční prvky. Při správné objemové hmotnosti a správné aplikaci materiál nesedá a přitom po celou svou životnost skvěle pracuje s vlhkostí i teplem. Foukaná celulózová izolace je ekologicky šetrná, protože se při její výrobě používá recyklovaný materiál s nízkým environmentálním dopadem. Jde o uznávanou alternativu tradičních izolačních materiálů, která je navíc nehořlavá a odolává hmyzu, hlodavcům i kunám. Foukaná celulózová izolace byla sice původně vnímána jako novinka pro ekologické nadšence, jenže postupem času se stala cenově dostupným materiálem, který plnohodnotně nahrazuje jiné izolanty. Tato izolace šetří naše peněženky i životní prostředí. Navíc je mnoha lety používání odzkoušená a prověřená, postupně přitom vyvrátila všechny mýty, které o ní kolovaly. Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus se vyrábí z 88 % z recyklovaného papíru. Ten navíc prochází úpravou zajišťující nehořlavost izolantu. Papírové vlákno je tedy impregnováno a při zahřátí na cca 180 °C uvolňuje krystalickou vodu a poté vytváří sklovinu. Právě tento proces zabraňuje šíření ohně a zároveň je prostředkem protipožární ochrany. Navíc platí, že celulózová izolace vydrží ve všech směrech, tedy pokud nebudeme brát ohled na extrémy. Receptura foukané celulózové izolace je založena na dlouholetých zkušenostech výrobců a tyto zkušenosti se pak promítají do záruky o délce až 20 let. Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus se dokáže chovat jako zdivo starých domů, je schopna do sebe akumulovat teplo nebo naopak chlad, čímž zajistí stabilní teplotu uvnitř domu. Celulóza má tedy nízkou tepelnou vodivost stejně jako třeba dřevo, zároveň však dovede teplo akumulovat. Díky své prodyšnosti také dovede bránit vzniku a šíření plísní, čímž pomáhá vytvářet zdravý a příjemný domov. Výborně odvádí vlhkost, která se z izolantu snadno odpařuje. Vlhkost v nosných konstrukcích snižuje životnost staveb, vlhkost na površích v interiérech pro změnu napomáhá šíření plísní. Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus však dovede vlhkost v ploše rozprostřít a ve vhodnou dobu ji zase vyfouknout. Za horkého léta odevzdá vlhkost do interiéru, v zimě pro změnu do venkovního prostředí. Přizpůsobí stavebním konstrukcím a zbytkové vlhkosti v nich.
