Křehoučcí motýli létající z květu na květ jsou pravou okrasou zahrady a chloubou jejího pyšného majitele. Má to však jednu podmínku, nesmíte býti zelináři úzkostlivými o své výpěstky. Pak vám nebude vadit třeba ani bělásek zelný. Zahradu vhodnou pro motýly přitom vytvoříme velmi snadno, stačí výsadba či výsev vhodných druhů rostlin, nejčastěji květin, které ten či jiný druh motýlů preferuje. A pokud nabídnete dostatek stravy i housenkám motýlů, aniž by vám bylo líto škod, které napáchají, bude se vzduch nad vaší zahradou jen tetelit barvami. A jelikož začíná jaro, je ten správný čas se zamyslet, čím zahradu doplnit, aby se zde motýlům zalíbilo. Společným jmenovatelem rostlin, které preferují nejen motýli , ale i včely, je jediné slovo, totiž „medonosné“. Včelaři vědí, my ostatní se musíme teprve naučit. A květy nemusí zrovna zářit barvami, i když tomu tak často právě je, nýbrž musí lákat na slaďoučký nektar alespoň svou vůní. Jenom to ale nestačí, motýli totiž potřebují také bezpečí a vodu. Potřebují tedy místa, kde se mohou ukrýt před větším chladem, větrem a dešti (stejně jako na noc a v zimě), ale také kde se pak mohou prohřát na sluníčku. Vynikající jsou suché zídky, svazky či hromádky větviček, staré trouchnivé pařezy, kupa listí apod. Pomůže samozřejmě i důmyslně členěný hmyzí hotel. A voda? Jezírko by určitě mělo mít mělkou část, stejně jako je možné nechávat deštěm plnit vodou různé mělké nádoby, které mohou být nakonec v zahradě i pěknou dekorací. Pokud pak chcete motýlům umožnit rozmnožování přímo ve vaší zahradě, je třeba poskytnout potravu i jejich larvám – housenkám. Kromě již zmíněného zelí pro běláska zelného jde především o divoké rostliny, hlavně miříkovité, ale i některé druhy bodláčí, jetele, čičorku (vhodná pro housenky mnoha druhů motýlů, především pak žluťáska), ale i nať kopru či mrkve (housenky otakárka), housenky baboček preferují kopřivy, housenky dalších druhů preferují třeba šťovík a nebo hloh. Vůbec nejznámější rostlinou pro motýly je stále skloňovaný takzvaný motýlí keř, čili komule Davidova (Buddleja). I bez motýlího keře, který u nás ostatně není vyloženě tradiční a už vůbec ne původní, však můžeme motýlům poskytnout mnoho lákavého nektaru. Z dřevin je to například také ořechokřídlec clandonský, šeřík malolistý, ale i jiné šeříky, vajgélie květnatá, kalina, tavolník, libora a zploděr. Z květin tuto službu zajistí například slunečnice, levandule, šalvěj a pelargónie, modřence, okrasné česneky a kosatce, hvězdnice, astry, záplevák podzimní, perovskie lebedolistá, mavuň červená, šanta hroznovitá, třapatka nachová, sporýš, plicníky, prvosenky, tařičky, ostálky, aksamitníky, hlaváče, dobromysl a jiné. Zajímavostí je, že se motýli slétávají také na květy trnkových keřů a dospělci otakárka milují šťávu z přezrálého a nahnilého ovoce stejně jako třeba vosy. Samozřejmostí je pak alespoň kousek květnaté louky místo pravidelně střiženého trávníku. Úbytek motýlů v naší přírodě je alarmující, stejně tak jsou však ohrožené i včely a další hmyz. Platí přitom, že právě motýli a některé druhy rostlin si vytvořili vzájemně prospěšný vztah. A že jde o významné opylovače, o to tom již není vůbec pochyb. Mnohé rostliny motýly dokonce lákají na pestré barvy svých květů, ale i na specifickou vůni a koncentraci cukrů v nektaru. Nektária jsou v květech rostlin, které mají motýli v oblibě, uložena tak, aby motýli při sběru nektaru přišli do kontaktu s pohlavními orgány květu. A právě tak dojde k opylení. Příroda je důmyslná. K výsadbě rostlin vhodných pro motýly vybíráme stanoviště slunná, ale závětrná. Dále je dobré přidat na záhony s těmito rostlinami výhřevný mulč z kamenné drti, kačírku a nebo kůry jehličnatých dřevin. Z vyhřátých kamínků se uvolňuje do okolí příjemné teplo, což motýlům vyhovuje. Vůbec ideální je osázet záhon jako trvalkový a s rostlinami prérijního typu. Ovšem, jak je již patrno z výše uvedeného výčtu rostlin, kromě vytrvalých bylin a květin jsou vhodné i mnohé dřeviny, rostliny jednoleté (letničky) i dvouleté. Důležité je dosáhnout značné pestrosti nejen v habitu rostlin, ale i jejich barvách a vůních. Velikost „motýlích“ záhonů pak samozřejmě volíme podle velikosti zahrady. V každém případě platí, že vhodně druhově osazený záhon bude pro motýly doslova prostřenou tabulí. Umístěný vedle jezírka s mělkou příbřežní zónou pak přilákáme i robustnější „helikoptéry“ vážek.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
