Cihly a zdivo jsou možná pevná jistota, ale určitě nejsou nic jako akcie na burze - abyste je dnes ve spěchu levně nakoupili a v budoucnu pak zhodnotili. Už proto, že jejich přehnaně brzké a unáhlené pořízení vám starosti spíš jen přidělá. Ať už plánujete rekonstrukci starého, anebo rovnou novostavbu, budete jich totiž potřebovat hezkých pár palet. A čistě logicky: budete je nejprve muset mít kam složit. Až u vašeho domu nebo chystané parcely radostně zatroubí plně naložený kamion, je složení materiálu (většinou) zdarma. Jenže co pak? Přeložíte těch hezkých pár tun materiálu kus po kusu do garáže? Budete je nějak sunout z místa na místo? Anebo je necháte tam, kde jsou, ale zablokujete či znesnadníte si tím trvale manipulační prostor a příjezd ke stavbě? Ne. Protože máte rozum. Při zakládání stavby a tvorbě základové desky budete potřebovat jezdit s betonem, a budete chtít mít rychlý přístup k jinému stavebnímu materiálu. Nebudete chtít zakopávat o cihly a kličkovat mezi plnými paletami. Teoreticky samozřejmě možné je – pokud k tomu máte dostatek místa – nechat si cihly a zdivo složit u stavby ve značném předstihu, ale ve stavební praxi to mnoho smyslu nedává. Lepší je ale přiblížit se stavu, kdy už máte hotovou základovou desku, a ten první depozit přivezeného materiálu složíte vedle ní (nebo na ní). Tady jen maličkost: myslete na to, že až hrubou stavbu rozjede zakládáním první řady cihel, budete kolem okrajů a rohů, stejně jako při úhlopříčném přeměřování, potřebovat místo. Tak ať si jej složeným předchystaným stavivem nezastavíte. Snaha zbytečně brzy pořídit cihly/zdivo by se vám nakonec mohla prodražit, minimálně co se nervů a fyzických sil týče. Železo stárne, železo stárne. Stárne i zdivo? Není to rozhodně ten největší problém příliš brzy složeného materiálu, ale je pravdou, že nevlídné klima si umí pohrát i se zdivem. Byť tedy dorazí na staveniště příkladně zatavené ve fóliích, po pár letech pod širým nebem už mohou být kvalitativní neduhy znatelné. A znehodnocující. Rok přitom určitě nehraje roli, ale léta už mohou. Jak to tedy udělat lépe? Pokud máte pocit (nebo jen zrovna teď máte peníze a výhledově už je mít nebudete, třeba dostali jste dárkový poukaz ze stavebnin, čert ví?), že teď je cenově nejlepší moment pro velký nákup, realizujte objednávku s platbou nyní – s tím, že si dodávku naplánujete na konkrétní datum v budoucnosti, podle předpokládaného průběhu/plánu vlastní stavby. Ideální „načasování“ je asi takové, že si například v zimě uděláte průzkum trhu a nabídky katalogů, vyberete, co budete potřebovat, objednáte – za vám lichotivou „zimní“ cenu - s termínem dodání v létě. Tím si zafixujete garantovanou cenu zboží tam, kde zrovna potřebujete. Ale upřímně, rozdíly a kolísání v zimní/letní ceně staviva jsou dnes minimální. Není to už cesta, jak výrazně uspořit. Objednávkou v rozumném předstihu si šetříte jen vlastní nervy, a pojišťujete si to, že až budete běhat kolem základů a desky, nebudete muset ještě po večerech usínat s hlavou zabořenou do katalogů zboží. Asi tušíte, k tomu, aby vám na takovém nákupním seznamu nechyběla žádná podstatná položka v půlročním předstihu, je třeba vědět, co přesně vlastně poptáváte. Jak to ale zjistíte? Vyčtete to ze stavebního plánu, řekne vám to a odsouhlasí projektant. Věci znalý projektant je schopen, po shodě s vámi a s vašimi představami, materiál s požadovanými vlastnostmi přesně vyčíslit, včetně bližších specifikací. Přímo vám řekne, kolik a jakých dílků skládačky máte sehnat. Ale znovu, chce to mít už hotový plán, projekt. Bez takového plánu (pokud tedy nenecháte organizační břemeno plně na stavební firmě) se stavět nedá. Rozsáhlá rekonstrukce nebo novostavba domu, byť svépomocí, není impulzivní hurá-akce. Dnes už se to nedělá tak, že s tátou a sousedem v sobotu ráno osedláte traktor, a půjdete zabušit na vrata Stavebnin, a budete si vybírat stavivo jako rohlíky na krámě a zavážet je na stavbu, abyste do toho v neděli mohli praštit. A proti minulosti budovatelského socialismu, která se do paměti našich otců nehezky propsala, je tu ještě jeden další rozdíl. Prakticky zmizel termín „nedostatkové zboží“. Nikoho nemusíte podplácet, aby vám vydal nedostupnou podpultovku. Pravda, covid-19 s mezinárodními dodavatelskými řetězci pořádně zacloumal, ale u stavebnin objednávaných v přiměřeném předstihu na bariéru: „Nemáme, přijďte to zkusit za týden“ dnes prakticky nenarazíte. Regionálně se můžete dostat do časové tísně u úzkoprofilového zboží (řekněme třeba dlouhé betonové dílce spirollových stropů, kde je delší čekací doba daná výrobcem), ale pokud jste si objednávku zadali včas, problém by to vážně být neměl. Internet hýbe světem, takže udělat si celou objednávku zdiva/cihel hezky z pohodlí domova od počítače je svůdně lákavé. Jednotliví velcí výrobci stavebnin a producenti ucelených stavebních systémů přitom dodávají kompletní nabídku pro hrubou stavbu. Sympatické jsou i jejich kalkulátory cen, přehledně propojené katalogy zboží. Tady jen malý zádrhel: řekněme, že si propočet ceny staviva udělám u výrobce značky A. Tahle cifra se ale nedá použít - ani jako orientační - pro výrobce značky B. Každý to má dnes opravdu jinak, aniž bychom teď nějak poukazovali na to, kdo je lepší/horší. Přesnost nacenění zboží je skutečně daná sortimentem konkrétního výrobce, a u jiného může být úplně jiná. Liší se jejich provozní vstupy i cenová politika. Na druhé straně, vyplatí se taky nepodcenit sílu lokálních stavebnin. Koneckonců, nejen zdivem živ je člověk. Budete totiž potřebovat i „železo“, omítkoviny, stavební pojiva, polystyren na zateplení (pokud budete zateplovat), perlinky… a když se s takhle komplexní poptávkou obrátíte na stavebniny, možná zjistíte, že vám mohou s cenou vyjít vstříc. Nebo taky ne. Dokud se ale nezeptáte, vědět to nebudete. Důležité je ale mít přehled a nechat trochu dodavatele, ať se poperou o vaši přízeň. Při poptávce si zadejte konkrétní přesná množství zdiva a cihel, dopravu na místo stavby. Pokud jde o onen hlavní návoz stavebního materiálu, nemusíte se omezit nutně na lokální dodavatele, ale klidně pátrejte i mezi většími regionálními. I jim zdivo/cihly přivezou z výrobního závodu, takže vzdálenost roli úplně nehraje. Nebo hraje? Hodí se prostudovat bližší podmínky dodání zboží. Protože tady se může skrývat pořádný chyták. Ignorovat text psaný malinkatými písmenky ve smlouvách se obecně nikdy nevyplácí. A platí to pro některé stavebniny i některé velké výrobce. Rádi přivezou a složí. Někdy zdarma, ale jindy vás to může něco stát. Vlastně, docela dost. Například?Chytráci, kteří si naúčtují dopravu zboží. Třeba z geograficky hodně vzdálené lokality, ne regionálního skladu. Frajeři, kteří vám napočítají složení materiálu. Jednorázově za návoz, strávený čas anebo klidně i za složení každé palety. A ti úplně nejšikovnější vydřiduši, kteří vám zboží dodají na systémově ne-vratných „vlastních“ paletách, u nichž vám naúčtují zálohu, a po měsících si je vyzvednou, ale nevrátí vám za ně plnou sumu vydané zálohy, protože z ní odečtou amortizaci opotřebením. Takže člověk, který myslí na rekonstrukci nebo nový dům, snadno přehlédne, že mu zdivo/cihly přijely na jih Moravy ze středních Čech s cenou 70 kč/kilometr (bratru 21 000,-), palety mu někdo hodinu skládá po 150 korunách za kus a účtuje si i stání (řekněme 8500,-), a každá z padesátky „zálohovaných“ palet vyjde na 350 (17 500,-), ale zpětně je po amortizaci vyzvednou jen za dvě stovky od kusu. Při stavbě za miliony korun se to může zdát jako maličkost k opomenutí, ale ve skutečnosti je to pořádná díra do vaší peněženky. I tomu se pochopitelně dá předejít tím, že si na výběr konkrétního stavebního materiálu, zdiva nebo cihel, a hlavně prostudování cen a dodacích podmínek, dopřejete trochu času. Takže? Nepodcenit přípravu, mít plán a z projektu vycházející jasnou soupisku materiálu, oslovit s nabídkou dodavatele malé i velké, a po prostudování podmínek si vybrat ty nejlepší.
