Z listů vykukuje mohutné tělo, na přední části jsou dva nápadné kruhy a zadeček často zdobí špičatý výrůstek. Není divu, že se zahrádkář při prvním setkání zarazí. Housenky lišajů patří k největším housenkám, které můžeme v české přírodě a na zahradách potkat. Některé dorůstají několika centimetrů a jejich vzhled působí téměř tropicky.To, co vypadá jako velké oči, však nejsou oči. Jde o barevné skvrny na předních článcích těla. Skutečná hlava housenky je mnohem menší a při vyrušení ji živočich stáhne dovnitř. Přední část těla se současně opticky rozšíří a vznikne nápodoba hlavy drobného hada. Je to obranný trik, který má odradit ptáky a další predátory. Člověku housenka neublíží, nekouše, nebodá a není třeba ji likvidovat. Jedním z typických srpnových nálezů je lišaj vrbkový. Jeho housenka může být zelená i hnědavá, má výrazné oční skvrny a na konci těla krátký „růžek“. Najdeme ji na vrbovkách, svízeli, netýkavkách a někdy také na pěstovaných fuchsiích. Právě na fuchsii si jí lidé často všimnou až ve chvíli, kdy je téměř dospělá a opravdu nepřehlédnutelná.Barva housenky není spolehlivým určovacím znakem. Jedinci stejného druhu mohou vypadat různě a starší housenka se může před kuklením zbarvit dohněda. Důležitá je kombinace kresby, tvaru, zakončení zadečku a rostliny, na které byla nalezena. Z jedné rozmazané fotografie proto nemusí být možné druh určit s naprostou jistotou. Na zahradách a v jejich okolí se můžeme setkat také s housenkami lišaje lipového, šeříkového nebo svízelového. Liší se kresbou i živnými rostlinami, společná jim ale bývá robustní stavba těla. Některé mají nápadný růžek, jiné výrazné šikmé pruhy. Samostatnou kapitolu představuje lišaj smrtihlav, jehož obří žlutavá či zelená housenka má modré šikmé pruhy a zrnitý zahnutý výrůstek na konci těla.ČESKÉSTAVBY.cz už příběh nalezené housenky smrtihlava sledovaly od nálezu až po vylíhnutí dospělého motýla. Nový přehledový článek proto nemusí tento příběh opakovat. Může čtenáře naučit, podle čeho odlišit více běžných lišajů, a na starší texty odkázat jako na konkrétní ukázku vývoje jednoho z nich. Nejlepší řešení je obvykle nedělat nic. Pokud housenka sedí na rostlině, nechte ji tam. Sežraných několik listů dospělou fuchsii, vrbovku nebo keř zpravidla nezničí. Jestliže jste ji našli na cestě, terase nebo místě, kde jí hrozí sešlápnutí, můžete ji opatrně přemístit do bezprostřední blízkosti porostu, ze kterého pravděpodobně slezla. Nevozte ji na druhý konec obce a nedávejte ji na náhodnou rostlinu.Na konci vývoje housenka přestává přijímat potravu, opouští živnou rostlinu a hledá místo ke kuklení. Může proto lézt po zemi, i když je naprosto zdravá. Lišaj vrbkový se kuklí v hrabance nebo těsně pod povrchem půdy. Housenku v této fázi není vhodné zavírat do sklenice ani nutit zpět na listy. Pro určení pořiďte ostrý snímek shora i z boku a přidejte měřítko, například pravítko nebo minci položenou vedle housenky. Vyfoťte také celou rostlinu a detail listu. Právě informace o místě a živné rostlině může být pro určení stejně důležitá jako barva těla.Housenku nemačkejte, nenatahujte a neotáčejte násilím na záda. I když vypadá odolně, její tělo je měkké. Když ji necháte v klidu, promění se z nápadného „malého hada“ v elegantního nočního motýla, který za soumraku navštěvuje květy a patří k pozoruhodným obyvatelům našich zahrad. Zdroje: AOPK ČR – karta druhu lišaj vrbkovýČESKÉSTAVBY.cz – starší článek o housence lišaje smrtihlava
