Vezmeme to od počátku. Biofilní design je architektonický a interiérový přístup; směr, který integruje přírodní prvky a procesy do umělého prostředí. Proč se o něm v posledních letech tolik mluví a je tak populární? Jednoduše proto, že vychází z přirozené lidské potřeby být v kontaktu s přírodou. Když se takový biofilní projekt dobře připraví, prospívá lidské pohodě. Napomáhá našemu zdraví a výkonnosti.Druhou otázkou pak je, jak se takový biofilní design vlastně dělá. A odpověď nepotěší: Většinou se totiž dělá špatně. Zádrhel je hlavně v tom, že jako všech věcí z oblasti designu a architektury, které mají potenciál prospívat psychické pohodě a zdraví, se i tohoto směru chytli lidé, kteří si to celé až příliš zjednodušují. Dělat něco v biofilním designu totiž není jen o tom, že někam umístíte pár bambusových rohoží, tkanou dečku z ovčí vlny, hliněnou omítku… a na střechu tomu zasadíte strom. Skutečný biofilní design je sice do značné míry o užitých (přírodních) materiálech, ale především stojí na přírodních procesech a přímých prvcích. Je to o přírodních tvarech a inspiraci divočinou; o rostlinách, které si rostou, jak samy chtějí; o přirozeném světle; vodě a dešti; šumění větru. A to všechno jde navrhovat, vkládat do tabulek a proměřovat, jen těžko a nesnadně. Z biofilního designu, návrhů napodobujících přírodu, se tedy bohužel v posledních letech stalo jen jakési nerozlišené a polovičaté rozšíření zelené architektury. Něco s líbivým pozlátkem, ale bez praktických rysů a očekávaných výstupů. Ale to už můžeme od kritiky přeskočit k mnohem povedenější konkrétní ukázce. Dá se totiž bez přehánění říct, že projekt nyní připravovaný pro tchajwanské pobřeží Jialeushi, celou tu pošramocenou reputaci biofilního designu znovu napravuje. A vrací ho do původně zamýšlených kolejí, navazuje na to nejlepší a nejryzejší. Na to, co biofilní design skutečně je. Projekt se jmenuje Nature Rocks, a je vlastně povedenou slovní hříčkou. Jednak znamená „Příroda válí“, a současně též „Přírodní kameny“. Smysl dává obojí. Protože celý záměr v Jialeushi, tak jak jej plánují architekti ze studia MVRDV, je postavený na rozvinutí tvarů příbřežních skalisek. Má to být dílo vystavěné člověkem, ale věrně kopírující přírodní předlohu. Postihuje přitom nejjižnější části pobřeží Tchaj-wanu, známé svými pozoruhodnými skalními útvary formovanými větrem a vodou. Populární místo výletů, přírodní památku. Kterou nově vloženými stavbami transformuje… v návštěvnické centrum, restauraci, vyhlídkové plošiny. Aniž by vizuálně sáhl do přírody jako takové.Biofilní design je o napodobování přírodních tvarů a práci s přírodními materiály. Ne o tom, že se na střechu domu přidá pár stromečků. A tady hlavní osu projektu tvoří skaliska přirozená a betonem vytvořená. Která jsou od sebe nerozeznatelná. Jsou tu dutiny, zasídlené obslužnými prvky. Některé vydobyté erozí, jiné umělé. Chodníky, které napodobují velké balvany. Hlavní tvůrčí silou tu byly geologické síly, které svou práci odvedly před miliony let. A architekti z MVRDV k nim jen „přidávají“ drobnosti navíc. Byť se tedy ty drobnosti nachází na ploše 140 000 metrů čtverečních. Což projekt z Jialeushi skromným nečiní.Přesto má být Nature Rocks o přírodě jako takové. Ctí ji a usměrňuje její tok jen mírně. Celá stavbou ovlivněná lokalita tak bude i nadále vystavena přírodním procesům, bouřlivému příboji, leptajícím korozivním mořským solím, divokému větru, vlhkosti. Ze své divokosti nic neztratí, všechny přírodní procesy jsou tu přítomné. A to činí celý záměr velmi inovativním. Nature Rocks dává přírodě hlavní roli.Zdroj: MVRDVFoto: MVRDV
