Pomologické dny - podzim v zahradě je především další z výstav starých odrůd ovoce. A tentokrát se výstava uskuteční přímo pod širým nebem u genofondové plochy Chotobuz v zadní části Průhonické botanické zahrady. Výstava starých odrůd ovoce vás seznámí s pestrým sortimentem podzimních jablek a hrušek, z nichž některé pochází přímo z místního genofondu (např. odrůda hrušek Merodova a Špinka, jablka Wealthy a Oldenburgovo). Součástí doprovodného programu bude například seminář zaměřený na zpracování ovoce na mošty, kde si návštěvníci mohou osobně vyzkoušet tradiční způsob moštování a také čerstvé odrůdové mošty ochutnají. Na výstavě proběhnou i oblíbené pěstitelské přednášky, například na témata zásad celoroční péče o ovocné stromy a významných odrůd, kdy proběhne v rámci přednášky i prohlídka genofondového sadu. Průvodcem bude přímo garant programu Oživení starých odrůd Ing. Martin Lípa. Po celou dobu dvoudenní výstavy bude fungovat pomologická poradna s možností určení donesených vzorků ovoce a také zodpovězení ovocnářských dotazů. V poradně najdete i odborného poradce Ing. Zdeňka Buzeka.Zaujmout může také Lichenologický seminář, který proběhne v sobotu 3. září 2022 (v 10:00 a 13:00). O lišejnících v ovocném sadu bude přednášet RNDr. David Svoboda. Seminář se uskuteční v rámci realizace projektu Podpora ohrožených druhů epifytických lišejníků v ovocných výsadbách, který je podpořen grantem z Norských fondů. Obecně vnímáme jako staré odrůdy staré stromy po předcích, které mnohde dokonce ještě plodí, může to sice být v určitém případě pravda, ale obecně se můžeme mýlit. Za staré odrůdy jsou totiž odborníky považované pouze takové, jejichž vznik a šíření patří do období před druhou světovou válkou. Po ní nastal velký rozmach cílevědomého šlechtění. A pojmem staré odrůdy pojmosloví zdaleka nekončí. Používá se také pojem krajové odrůdy, čili odrůdy, jejichž vznik a rozšíření jsou datovány a umístěny do jednoho konkrétního kraje. Ovšem konkrétní krajové odrůdy opět vůbec nemusí být staré. Dále platí, že se setkáme se starými odrůdami častěji v krajině než v zahradách. A dlužno říci, že mnohé z těchto dřevin již zplaněly (například v pohraničí, kde byly opuštěné celé usedlosti a vesnice a o sady nikdo nepečoval, ty pak volně přešly v les, kde ještě místy najdeme kamenné zbytky staveb).Dalšími pojmy jsou odrůdy místní a lokální. Jde o odrůdy, které byly dokonce rozšířené často jen v rámci jedné vesnice. Tyto odrůdy nejsou většinou ani nikde popsány, svého času však měly velký lokální význam, postupně ale byly vytlačené jinými. Místní a lokální odrůdy sice většinou nedosahují kvalit tradičních odrůd (proto byly ostatně vytlačené odrůdami tradičnějšími), jako zajímavost ale určitě stojí alespoň za zkoumání. Platí též, že každá doba má svůj ideál ovoce i stromů samotných, jejich tvaru i vzrůstu. Například bujný růst a velký vzrůst ovocných dřevin jsou dnes vnímány negativně, dříve však byly tyto vlastnosti zcela neodmyslitelné. Čím větší jabloň, tím lépe! Tím větší úroda! To prostě platívalo! Hlavní požadavky jsou dnes kladené na vzhled, velikost a chuť ovoce. A třeba jablka se dnes pěstují na tenkých vřetenech, jejichž doba obmytí je nejvýše 20 let. A to samé platí třeba i pro hrušně a meruňky.Je také dobré si připomenout, že staré aleje, sady a další místa, kde byly vysazeny ovocné stromy, tvoří v krajině jakési oázy, útočiště pro mnohé živé tvory a často pestrá společenství druhů. Stejně tak jsou pro krajinu cenné nově zakládané genofondové plochy, kde jsou vysazovány právě více či méně tradiční a dávné, již téměř zapomenuté a mizející ovocné odrůdy.Zdroj: izahradkar.cz, csop.cz, avcr.cz, stareodrudy.cz
