Až příliš nízký porost, tedy jeho přílišné zkracování, je problémem číslo 1. Kvalitu a vzhled trávníku sekání opravdu ovlivňuje, ovšem jak pozitivně, tak negativně. A někdo by udělal lépe, kdyby zde vysel luční směs a sekal nejvýše párkrát za rok. Opravdu není dobré, když se vám po trávníku neustále potuluje robotická sekačka a do nekonečna žvýká a žvýká. Ano, neustálý chod robotického vysavače v bytě je skvělá věc, ale péče o trávník není odstraňování nečistot z podlahy. Trávník by měl být vysoký alespoň 3 až 4 cm, tedy do dalšího sekání. A je dobré jej nechat chvíli také poporůst. Obvykle se má provádět další sekání až když stébla dosáhnou alespoň zhruba dvojnásobné výšky. Čili robotickou sekačku ano, ale ať si běhá jen třeba celou sobotu a pak ať týden zase odpočívá. Navíc zcela nejšetrnější je vůči rostlinám vřetenová sekačka a vůbec si nejsem jist, zda se takový typ v robotické podobě vůbec prodává. A sekání trávníku na určitou výšku má i další pravidla, záleží totiž také na počasí. V létě za sucha a veder je dobré nechat travní porost vyšší, snáze pak odolává extrémnímu počasí, protože si snáze a déle udrží vlhkost. Právě sekáním na příliš nízký porost travní plochy v létě vlastně vypalujeme. Za deštivého počasí je pak naopak vhodné sekat častěji a porost může být nižší. A vůbec tou nejzásadnější chybou je nesladit frekvenci a výšku sekání s účelem trávníku. Okrasné trávníky sekáme častěji, ty běžné užitkové stačí sekat nejvýše jednou týdně. Ať ale tak či onak, víkendovému bzukotu sekaček se prostě nevyhneme… Za normálního počasí, které u nás bývalo tradiční, není zálivka trávníků vlastně vůbec třeba. Jenže ono poslední roky s výjimkou loňského léta a letošního jara (uvidíme, jak letos dopadne léto) příliš nepršelo a vedra byla náramná. A srážky byly minimální i v zimě. Bohužel mnohde dokonce zakazovali zavlažovat v zahrádkách i zeleninu z vodovodního řádu, studní a vodních toků a ploch. Natož trávníky. A dešťovka prostě nebyla. Mnozí se však poučili, prodej jímek na dešťovou vodu běží jako o závod stejně jako plastových sudů a barelů. A to může mít v budoucnu pozitivní dopad právě i na trávníky.Mohlo by vás také zajímat: Nejčastější chyby při práci se sekačkou. Trávníky prostě potřebují celoročně pravidelný přísun vláhy. Jde o ohromné množství na sebe těsně nahloučených rostlin, které sají a sají a sají… V létě je za sucha třeba zalévat trávníky dvakrát denně a nejlépe brzy ráno a k večeru. A tomu samozřejmě přizpůsobíme i nastavení případného zavlažovacího systému. V opačném případě nás čeká hadice a oblíbená činnost, „hra na hasiče“. Za opravdu silných veder pak pomůže i lehké zavlažení přes den, raději však nikoli za největšího poledního žáru, protože kapky vody fungují jako zvětšovací sklíčka a ta, jak je známo, dovedou „popálit“. Při zalévání za plného slunce navíc hrozí i podpora růstu plísní a hub. Co se týká množství zálivkové vody, doporučuje se 4 až 6 litrů na metr čtvereční travní plochy při každé zálivce. Záleží však také na propustnosti půdy, množství předchozích srážek, je to prostě alchymie. Ale ona příroda také není přesná, čili zalévejte alespoň jakkoli, pokud můžete a máte čím. A určitě ne za poledního žáru! Stejně jako travní plocha stále saje vodu, spotřebovává neustále i velké množství živin. Topíte v zimě dřevem? Ušetřete za vyvážení naplněných popelnic a rozsypávejte vychladlý popel po travních plochách, i když jsou zrovna zasněžené, později to trávník ocení. Je třeba počítat s tím, že právě stálým sekáním a vysypáváním posekaného porostu na kompost trávník připravujeme o živiny. Uhynulé rostliny by zde totiž hnily. Je proto třeba stále doplňovat hnojivo a začneme na jaře například poházením Cereritu, ovšem třeba i dobře prosátého a kvalitního kompostu. Tedy pokud nebyl právě váš trávník vysazen na písku, v takovém případě zůstaneme pouze u hnojiv umělých. Ideální jsou hnojiva s dlouhodobými účinky a déle rozpustná. Při výběru hnojiva pak záleží i na typu travní směsi a péči o trávník. Je též na zváženou, zda posekaný porost z trávníku odstraňovat a nebo využít mulčovacích služeb sekačky. Pokud je nabízí. Travní mulčí travní plochu hnojíme a zároveň snižujeme výpar vody. V tomto ohledu by vlastně nemělo být problémem ani listí na podzim, jenže mělo by být sekačkou nasekané na jemno stejně jako travní mulč. Potom listí nebude zdrojem šíření plísně včetně nebezpečné plísně sněžné. Čili listí nehrabat, neodstraňovat, ale sbírat sekačkou a drtit na jemno. Poté rozprostřít po ploše pravidelně (rozhodit) stejně jako travní mulč (zelené hnojení). Není to třeba dělat každý rok, natož dvakrát ročně, pokud však trávník již není v dobré kondici, potřebuje umravnit mírnější genocidou, čímž se vytvoří nové místo pro mladé a vitální rostliny. Vertikutace a aerifikace nejsou mantry, ale především nutné kondiční postupy vedoucí (ať již preventivně a nebo vyloženě jako farmakum) k dobrému stavu trávníku. Hned po takovém zákroku vypadá trávník sice prachbídně, ale rychle nás přesvědčí, že jsme konali správně a moudře. Po vertikutaci a aerifikace je pak vhodné provést dosev travní směsi. A pořádně zalít. Ideální je samozřejmě vědět, z jaké travní směsi trávník vznikl, pokud to však nevíme, necháme rostliny alespoň na kousku povyrůst, určíme si travní druhy a odhadneme jejich četnost. Podle toho pak vybereme osivo pro dosev. Případně sáhneme po univerzální směsi, která obvykle slovo dosev (či podobné) nese ve svém názvu. A pokud nás již pravidelná péče o trávník včetně sekání přestala bavit, není nic snadnějšího, než postupně dosévat luční směsí a za pár let se to na naší zahradní louce bude jen hemžit motýly a jiným hmyzem. A vlastně půjde o nejrozumnější řešení ve všech směrech. Louka nepotřebuje zalévat ani hnojit, přinese do zahrady život a podpoří biodiverzitu. A když ještě přidáte nějaký ten hmyzí domeček, hromádky dřeva a kamenů, zahradní okrasné jezírko, je „vymalováno“. Budete ve své zahradě a přitom v přírodě. Určitě se budete cítit příjemněji než na travní ploše kvality fotbalových velkoklubů.
