V konkurenci těch skutečně nejstarších nepřetržitě zasídlených měst světa ale neobstojí ani Bruntál, který je – alespoň papírově – oficiálně nejstarším městem Zemí českých. Jeho zakládací listina pochází z roku 1213, což mu dává stáří ohromných 811 let. Na skutečné rekordmany je to nicméně málo.Řecký Argos byl totiž osídlen – a je stále obýván – už od roku 3000 před naším letopočtem. Určitým paradoxem je, že tehdy tuto mykénskou metropoli obývalo 20 000 lidí, a dnes tu žije jen o dvě tisícovky obyvatel víc. Luxor se stářím sahajícím k roku 3100 před naším letopočtem je na tom podobně. Byť je dnes proslavený coby jedna z nejvýznamnějších egyptských památek a archeologických nalezišť, stále ještě „žije“ jako normální město s půlmilionem obyvatel.K rekordmanům se pochopitelně počítá i libanonský Sidon. Vznikl v roce 4000 před naším letopočtem. O jeho slávu se postarali Féničané, kteří z něj udělali nejdůležitější přístav světa. Od té doby ale jeho síla upadá, a sídlo bylo postupně dobyto snad všemi civilizacemi v regionu. Plovdivu – druhému největšímu městu Bulharska – byste nejspíš přes šest tisíc svíček na narozeninovém dortu nehádali. A přesto, byl založen už před rokem 4000 před naším letopočtem. Dnes tu žije 340 000 lidí. K Jeruzalému upínají svůj vznik tři hlavní monoteistická náboženství světa. Za svaté tohle místo považují židé, křesťané i muslimové. Na 220 pamětihodností tu dokládá historii vzniku, sahající až k roku 4500 před naším letopočtem.Zpátky do Libanonu. V Byblosu si totiž podávali dveře Egypťané, Peršani, Římani i Turci. Historie zasídlení lokality tu sahá neuvěřitelných 7000 let před náš letopočet, město jako takové pak datuje svůj vznik „jen“ 5000 let před něj. Souboj o místo s libanonským Byblosem svádí Fajjúm v Egyptě. A je to těsné. Protože se tu historie trochu utápí v mýtech o tzv. Krokodilopolis. Jisté je, že v egyptské oáze se ve městě žilo přinejmenším 5000 let před naším letopočtem, a dnes tu populace dotahuje na 400 000 obyvatel. Kolébka demokracie, řecké Atény, jdou ale ještě dál. V čemsi připomínajícím městský stát se tu bydlelo už před 7000 lety. Většina památek, které dnes turisté navštěvují – Parthenón, Erechtheion nebo Propylaea – jsou blíž nám než zakladatelům města. Vznikly totiž v 5. století př. n. l. Čtvrté největší město Iráku, Irbil v iráckém Kurdistánu, bylo kdysi mnohem významnější, než třeba Bejrút. To proto, že bylo křižovatkou kupeckých stezek i sídlem na hranicích říší prvních civilizací. Irbil byl jako město založen 6000 let před naším letopočtem. Kdo to může trumfnout? O slovo se hlásí Damašek. Syrská metropole s 2,3 miliony obyvateli, poničená válkou, vzpomíná na lepší časy. Prokazatelně bylo městem už před 8000 lety před naším letopočtem, a trvalé zasídlení se tu datuje až 10 000 let př. n. l. Tou dobou jsme u nás žili ještě v době kamenné. Vítěz ale může být jen jeden, a tím historicky skutečně nejstarším – dosud trvale osídleným – sídlem planety Země je izraelské Jericho, na západním břehu Jordánu. Jeho vznik je doložen k roku 9600 před naším letopočtem, takže dnes odpočítává dobře 11 600 let své existence.To se s Havířovem vážně nedá srovnat.Zdroj: Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
