Kdybyste chtěli fontánku, rozprašovač nebo nástěnný vodopád, určitě byste si je dávno pořídili sami. Jenže vy máte klimatizaci, za kterou zůstává vlhká stopa na stěně, nebo ještě hůře, rovnou z ní odtéká nějaká kapalina. Pokud je to „jen“ kondenzovaná voda a ne kapalné chladicí médium (což je ta horší varianta), znamená to obvykle zanesené kondenzační potrubí (odtok kondenzátu), potažmo zaražený plovák čerpadla. Obecně jsou to neduhy špatné instalace, které napraví kontrola/re-montáž servisním technikem. Tedy, pokud nenecháte klimatizaci téci moc dlouho, a necháte ji opravit včas. Pokud je to skutečně kaluž, pak nejspíš došlo k naprasknutí vaničky na kondenzát. A to je průšvih se vším všudy, který musí vyřešit odborník. Přesněji tedy, odborník větší než ten, který vám neodborně provedl instalaci poprvé. S nadbytečnou vlhkostí může souviset i další nepříjemnost. Nelibý odér, podivné aroma, anebo když to řekneme na plná ústa, smrad. To, že klimatizace zapáchá svému okolí, může být dost často způsobené zaneseným filtrem. Ten, a trocha vlhkosti k tomu, se může postarat o růst plísní, jež pach svůj puch uvolňují do okolí. Někdy je to jen letmý závan, jindy konstantní čmuch. Nepotěší, že z mírného zápachu se progresivně stává silnější. Co s tím? Pokud je problémem tvorba vlhkosti na vnitřním výměníku, je možná lepší nechat to na servisním (zvlášť, když je aparát v záruce). Pokud jde o čištění a dezinfekci filtrů, zvládnete to jistě sami. Čištění, případně výměnu filtrů, byste měli provádět před každou sezónou. Zvláštní zvuky, hučení a pískání, nebo podivné chrastění. Akustická kulisa, připomínající návštěvu strašidelného hradu anebo start motorového letadla, by provoz klimatizace určitě provázet neměla. Obvykle to značí ucpávající se nebo zanesený filtr, na němž se tvoří nějaký vydatnější nános. Možná jde o průnik nějakého cizorodého tělesa, možná došlo k uvolnění nějaké součástky, která vevnitř poletuje nebo plave. Pískáním se pak hlásí sací ventilátor. Problémem je, že při neefektivním tlumeném sání se klimatizace snaží akcelerovat a dohnat ztracený výkon. Což vede k přehřívání, a v lepším případě „jen“ ke zkrácení životnosti stroje. Při horším scénáři může dojít až k přepálení, vyhoření. Když tedy náhodou zacítíte z klimatizace zápach spáleniny, nenechávejte už nic náhodě. Zmrzlinu máme rádi patřičně ledovou, v hrnci a s teplotou vývaru by nás v horkém létě nepotěšila. A s klimatizací, která nechladí, je to podobné. Máme ji přeci proto, aby chladila, ne? Slabé proudění vzduchu z klimatizace je jedním z prvních příznaků, že je něco v nepořádku. Klasickou příčinou neduhů je už opět ucpaný filtr, který zamezuje dostatečnému proudění vzduchu. Může to být i unavený kompresor. Když pročistíte a „profouknete“, a pořád nechladíte? Zádrhel může být v chladicím médiu. Třeba v tom, že už skoro žádné chladivo nemáte, a je třeba ho doplnit. A jestli to není ani chladivem? Vylučovací metodou můžeme dojít k tomu, že nám výpověď bez udání důvodu dalo čerpadlo. Někdy ale toho chladu může být až příliš. To když začne povrch klimatizace namrzat. Opět se točíme kolem filtrů. Které jsou tak zanesené nečistotami, že se jimi ochlazený vzduch nemůže protlačit ven. Může to ale signalizovat i vážnější poruchu nebo únik chladiva, takže je lépe to nechat na odbornících. Ti by se měli účastnit oprav i v případě, že klimatizace vyhazuje pojistky. Protože to nic příjemného nebude. Značí to poškozené kabely (narušenou izolaci), nebo třeba vadný ventilátor vnější/venkovní jednotky. Jak to probíjí, je lepší na to nesahat. Takže? Největší procento závad a sníženého výkonu se pojí se zanesenými/znečištěnými filtry, sáním ventilátoru, kompresorem a čerpadlem, potažmo zanesením teplosměnných ploch. U vnějších ventilátorů se často řeší poškození lopatek (a následná nevyváženost kola, snížení výkonu a zvýšení hluku), případně poškození klínových řemenů. U chladicích systémů pak snížení výkonu s důsledku snížení průtoku teplonosné látky, poruchy hydrauliky. U filtrů pak můžeme zápasit s nadměrným znečištěním filtrační tkaniny vedoucí ke snížení „průtoku“ vzduchu. Na vině může být i mechanické poškození tkaniny (uskřípnutí, protržení). I když to není zrovna ochlazující zjištění, ve všech těchto případech je závada řešitelná opravou, servisem. Jak ale poznáme, že s námi klimatizace tráví nejspíš už poslední sezónu a bude to brzy chtít jiný model? Třeba tím, že startuje jen velmi zvolna, pomalu a těžkopádně. Trvá jí minuty, než se „chytne“ podle termostatu. Jednoduše proto, že už není nejmladší, a notně opotřebované jsou už nejspíš všechny součástky. Podobně blížící se konec značí i „náslech“ provozu klimatizace. Když vytrvale startuje a zastavuje, chladí a pak dodýchává. Tenhle zacyklovaný režim dává dost srozumitelně najevo, že už to lepší nebude. Ostatně, dobrým signálem je i to, že k její opravě musíte někoho volat před zahájením každé sezóny. A třeba to, že provoz klimatizace vychází každý rok o něco dráž (a to nejen kvůli zdražování elektřiny). Průměrná životnost je odhadována na optimistických 10-12 let, takže jestli se k tomuto horizontu už blížíte, vyplatí se poděkovat té staré a už myslet na novou.
