Jako by nestačily vichřice, při kterých stromů podél silnic pravidelně ubývá, stejně jako pod náporem sněhu a ledu či vlivem silných elektrických výbojů za bouřek. Když si všimnete, jak úporně se zvyšuje snažení “zobačů stromů“ podél silnic od února do konce března, tedy do konce oficiálního období vegetačního klidu, nenechá vás to chladnými. Hlavně fakt, že náhle zmizí třeba úplně zdravý dub či lípa rostoucí v dokonalé symetrii tvaru koruny, zatímco hned vedle se nechávají (do dalšího předjaří) stromy, které se hned kousek nad terénem větví na dvě a více silných větví (lidově tzv. vidláky), místo aby rostly jako jeden hlavní rozvětvený kmen. Samozřejmě záleží i na druhu dřeviny, stromy rostou různě, ale když zmizí například zcela zdravá lípa (stačí se při jízdě autem podívat na pařez, než bude odfrézován a pamatovat si, jak celý strom vypadal před kácením), působí to dost divně. Kdo jezdí po stejných trasách skoro denně, přehled má. Že jde o vzdálenost rostoucí dřeviny od silnice? Ale kdeže, to by rovnou zmizely všechny stromy v řadě. Zprava i zleva. Byly často vysázeny ve stejné vzdálenosti od silnice a ve stejnou dobu. Všimli si toho už i ekologové. Stromy podél silnic totiž mizí různými úředními cestami, ve výsledku však jen od roku 2003 do roku 2022 bylo podél silnic vykáceno 326 497 stromů, jako náhrada jich přitom bylo vysazeno jen 202 394. V roce 2023 bylo vykáceno 18 015 a vysazeno pouze 10 718. To jsou obrovské spousty dřeva za velké peníze.Člověk by čekal, že v době rostoucích veder a vysychání krajiny se najde osvícený politik či úředník, který bouchne pěstí do stolu a důrazně řekne: „Místo jednoho pokáceného dva nové včetně péče po dobu 10 let! A tečka!“ Smutné je, že spolu se stromy kácenými mnohdy evidentně se zištným záměrem a pod pláštíkem úředního šimla, mizí dominanty krajiny, ale i úkryty pro různé živočichy. Když je vedro, určitě se raději projedeme či projdeme pod vzrostlými stromy i my sami. Přitom však za každé tři vykácené stromy nejsou vysazeny ani dva nové, zatímco si úřady brousí zuby na kácení stromů v obcích, podél silnic zůstává nadále zhasnuto.Nově připravované předpisy pro kácení stromů v obcích, pro jejichž pokácení je nutné povolení, upřednostňují novou výsadbu a následnou péči o nově vysazené stromy po dobu pěti let. V opačném případě bude třeba uhradit poplatek, který má činit v průměru 31,5 tisíce korun za strom. Stát tak plánuje vybrat ročně přibližně 551 milionů korun, které mají putovat do rozpočtů obcí a sloužit například k financování právě nové výsadby stromů a péči o ně. Pokácené stromy tedy zaplatí či nahradí jinými v rámci důsledně kontrolovaného systému většinou soukromí vlastníci pozemků. Kdo však zodpovídá za stromy pokácené podél silnic? Kdo je má povinnost nahrazovat či platit poplatky? V ekologické organizaci Arnika se začali touto problematikou zabývat a ze statistik vyčetli dlouhodobě velmi znepokojující trendy. Stromů podél silnic nenávratně ubývá a nikoho to příliš netrápí. Dlouhodobě jsou na tom prý nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Lépe se daří nahrazovat stromy vykácené podél silnic novou výsadbou v krajích Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském a na Vysočině. Nejlépe si vede kraj Liberecký.Arnika hovoří o alarmujícím stavu a negativním vlivu na naši krajinu. Stromy podél silnic jsou její součástí, poskytují úkryt různým drobným živočichům, za veder však i lidem. Tvoří též důležitý základ pro biodiverzitu (biologickou rozmanitost života). Prostě a jednoduše ekologové začali volat po ochraně stromů podél silnic a mají pravdu. Zdá se totiž, že tyto stromy jakoby neexistovaly, že jsou podrobeny zvůli kdekoho. Silniční zeleň je třeba povýšit, dát jí velký důraz, zvýraznit její hodnotu, aby si to lidé uvědomili. A také hrozit sankcemi. Na mnoha místech je třeba tyto stromy vrátit do krajiny. Podle Arniky to ale vyžaduje zásadní změny v přístupu státu, krajů, měst i obcí. Platí totiž, že pro stromy u krajských silnic je zapotřebí pozemek o šířce 4,5 m od krajnice a zároveň přibližně 2 m za vysazeným stromem. Ovšem právě takové pozemky především silničáři nyní ve své správě nemají, neexistují ani finanční prostředky na vykupování pozemků. Vlastníci okolních vhodných pozemků je navíc často ani nechtějí prodat. Možná by mohl existovat nějaký institut, podle kterého by mohli s výsadbou jen souhlasit? Chybí též placení dendrologové (arboristé) na příslušných manažerských pozicích krajských správ silnic. Tedy lidé, kteří budou určovat, co se musí nutně udělat, kteří budou radit technickým zaměstnancům, co je zdravý a co naopak nemocný strom, kteří si ohlídají, jaké stromy mají podél silnic zmizet a jakými mají být nahrazeny. A jaké musí samozřejmě zůstat. Kteří budou sledovat úspěšnost a stav nových výsadeb...Navíc v podstatě neexistuje žádná ucelená statistika a přehled o dřevinách podél silnic. Pouze lze z dat vyčíst, kolik stromů bylo pokáceno a kolik vysazeno. Chybí i statistiky o úspěšnosti nových výsadeb. Prostě je nezbytná zásadní systémová změna, nikoli jen točení se okolo několika legislativních paragrafů jako holubi na báni.„Máňo, támhle tím dubem budeme “opřesrok“ v zimě topit...“Zdroj: novinky.cz, arnika.org, ČESKÉSTAVBY.cz
