Zatékání do domu shora může mít mnoho příčin. Poškozené tašky (stačí i jen 1 prasklá) a jiná střešní krytina, závady pojistné hydroizolace či její nesprávné provedení, nedostatečný přesah střešní krytiny přes sebe (především ve směru vertikálním), chyby či poruchy v oplechování například úžlabí, špatná izolace a napojení prostupů střechou, poškozený či ucpaný okapní systém apod. A pokud se nám do domu dostane voda právě shora, je to velice nepříjemné, obzvláště v případě, že jsme investovali do obytného podkroví. Vynechme nyní havarijní situace, kdy je střecha zralá na výměnu a nebo alespoň opravu krovů, nové přelaťování na novou pojistnou hydroizolaci a přeskládání tašek, některé příčiny zatékání se mohou pravidelně opakovat a řešení může být i velmi jednoduché. Zatékání shora je v každém případě třeba předcházet. Voda poškozuje krovy, stropy, omítky, případně i nábytek a podlahy, opravy jsou drahé a vlastně zbytečné. Stačí včasná prevence a pokud k nějakému poškození dojde, jeho včasné odstranění. Střechu je proto třeba před zimou i po zimě, ale i po silnějším větru či průtrži srážek, velké sněhové nadílce apod. kontrolovat alespoň vizuálně. Kolem vlastního rodinného domu chodíme tak nějak stále a již zvenčí si můžeme všimnout případných problémů, přesto se vyplatí občas vlézt i na půdu. Předejdeme tak situaci, že se náhle objeví například mokrý flek na stropě. Ovšem neměli bychom zapomenout ani na pravidelné kontroly u budov rekreačních. Pokud zde dojde k poruše a my to zjistíme až po týdnech či měsících, mohou již být škody fatální. Jestli střecha již dosluhuje také poznáme už jen letmým pohledem. A začít řešit financování nové střechy v době, kdy se střešní krytina začíná rozpadat, praská, kdy již dovnitř začíná zatékat, to je opravdu pozdě. A i kdybyste v tu chvíli měli dostatek finančních prostředků, těžko seženete firmu, která vám postaví novou střechu na lousknutí prstem. Co se týká okapů, tam je rada velmi prostá, pravidelně čistit. Při jejich čištění navíc zjistíme, zda již nejsou plechové prvky prorezlé a zda by nebylo třeba uvažovat o výměně. Okapy jsou ucpávané mechem ze střechy, listím, lišejníky, větvičkami, mohou si zde dokonce začít dělat hnízda ptáci, tedy dokud je první větší déšť nevyplaví. Od míst, kde je okapní žlab zanesený natolik, že již voda nemůže odtékat, pak začne okap přetékat a voda začne poškozovat fasádu a stěnu. Pokud se navíc ucpe gajgr či okapní svod, začne se to dít za silného deště téměř po celé délce okapního žlabu. A to je problém. Pravidelným čištěním přitom zabráníme jakékoli havárii. A pokud jsou okapní žlaby tak vysoko, že si na ně netroufneme, nezbude nic jiného, než přizvat firmu a nebo alespoň požádat někoho odvážnějšího, kdo se tolik nebojí výšek a má dokonce i vhodné prostředky (např. dostatečně dlouhý a bezpečný žebřík, horolezecké pomůcky pro práci ve výškách apod.). Může se také stát, že je třeba vyměnit pouze konkrétní díl okapního systému, případně okapní žlaby seřídit tak, aby voda ze střechy tekla právě do nich. Důležitý je také sklon žlabů směrem ke svodům, jinak se voda začne hromadit, kde nemá. To jsou též jednodušší řešení případných problémů. Pravidelnými nátěry navíc prodloužíme životnost plechových okapů (měď a titanzinek nátěry nevyžadují a obvykle není třeba natírat ani okapy hliníkové). Čistit lze okapy mechanicky vlastní rukou (třeba s lopatkou, špachtlí, zednickou lžící) a nebo také vysokotlakým čističem pomocí proudu vody (vapka). Při mechanickém čištění rukou je dobré na závěr okapní žlaby (a tedy vlastně celý systém včetně svodů) zevnitř pořádně opláchnout, umýt. Poté zkontrolujeme stav, zda se již někde nevyskytuje koroze a případně sáhneme k nátěru. Vnitřní nátěry žlabů jsou ještě důležitější než venkovní nátěry žlabů a svodů. I střechu lze po čase zbavit mechů, lišejníků a jiných nečistot silným proudem vody, tedy vysokotlakým čističem (vapkou), je však třeba zajistit dostatečnou bezpečnost při takové práci. Navíc existují firmy, které se zabývají renovacemi střech a dovedou zrenovovat vyčištěním a vhodným nátěrem jakýkoli střešní materiál. Pokud je však střecha ve špatném stavu, krytina se začíná rozpadat, praská a na některých místech je evidentně děravá, není čištění vapkou vůbec vhodné a nátěr by představoval zbytečně vyhozené peníze. Obzvláště pálené tašky po mnoha desítkách let zvětrávají, křehnou a snáze se rozbijí. Někdy dokonce ani nestačí opravit střechu, nýbrž stavební konstrukci nad ní, která se začíná rozpadat a odpadávající materiál poškozuje tašky. Může jít o komín, ale třeba i štít u složitějších konstrukcí. Pokud pak došlo k drobnějšímu poškození asfaltové hydroizolační krytiny, můžeme si vystačit s opravou bitumenovým tmelem.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
