Špatná kvalita půdy je prvním z obvyklých podezřelých. Proč? Protože pěstované rostliny mají ve vašem vyvýšeném záhonu jen omezený přístup k živinám. Zatímco při pěstování naplacato se mohou kořeny natahovat i pod pěšinky anebo tam, kde jim to „chutná“ více, z uzavřeného prostoru nemají kam utéci. Nemusí to být jen o kvalitě, ale obecně o vlastnostech půdy. Pokud neodpovídá požadavkům, rostliny to poznají na špatném růstu a slabých výnosech. Na kvalitě půdy záleží vždy, ale v případě vyvýšených záhonků na ní záleží ještě o něco víc. Je to dobré, ale je toho málo. Na mysli máme hloubku půdy. Rostliny mají jasno v tom, do jaké hloubky chtějí zakořeňovat. Když mají možnost růst více do hloubky, nevadí jim to. Ale určitě se nespokojí s málem, příliš mělkou půdou. Pro většinu zeleniny „rostoucí při povrchu“, například saláty, je zdravým minimem alespoň třiceticentimetrová vrstva. Ovšem kořenová zelenina, jak název napovídá, si říká alespoň o 45 (a víc) centimetrů hloubky. Učiněným zabijákem, který jen čeká na svou příležitost, je špatná drenáž vyvýšených záhonků. Je záludná tím, že všechno může fungovat výborně, do prvního pořádného slejváku. A najednou se ukáže, že místo kvalitního vyvýšeného záhonku máte bezodtoké necky. Je po legraci, takový prostor se nedá pořádně využít ani k pěstování rýže. Když se voda začne hromadit „uvnitř“ toho ohrazeného objemu, začne rostlinám chybět provzdušnění a ve vlhkém substrátu jim budou uhnívat kořeny. Sluníčko. Když je ho málo, neroste to. Když je ho moc, je to ještě horší. Protože se půda ve vyvýšeném záhonku, ve vymezeném ohraničeném prostoru, snadněji přehřívá. Což je pro rostliny fatální. Chyba je přitom už v samotné prvotní fázi zakládání vyvýšeného záhonku. Ne vždy je to dobré tam, kde se vám to na zahradě zrovna hodí. Ideálem je šest hodin plného slunečního osvitu. Ale radši ne o moc víc. Vezměte v potaz také stín vrhaný stromy. Pokud vyvýšený záhonek zakládáte v zimě, bude to s olistěnými stromy vypadat jinak. Vyvýšené záhonky vznikly původně jako kapesní zahrádky. Z toho plynula i potřeba je osadit nahusto. Ale někteří zahradníci to vážně přehání a ve snaze neponechat ani centimetr čtvereční ladem to s hustotou výsadby dost přehání. Jen proto, že jsou o něco výš, neznamená to, že přestává platit vše o výsadbě v rozestupu/odstupu, sponu… když je neúměrně přeplněno na malé ploše, stává se soupeření rostlin o živiny, vodu a sluneční světlo nezvladatelné. To není chyba záhonu, ale vašeho plánování. A ještě jedna klasická chybička se při osazování vyvýšených záhonků nabízí. Protože jen proto, že jsou vyvýšené, neznamená to, že by se půda v nich „chovala“ jinak, než na obyčejném záhonu. Přetěžuje se, vyčerpává se. Zvlášť pokud mezi sezónami nestřídáte plodiny. Na jedno místo tím dříve nebo později přilákáte škůdce, choroby rostlin. Střídat je třeba, stejně jako doplňovat živiny, hnojiva.Zdroj: FamilyHandyman.com, BHG.com, Gardenary.com
