Zásady bezpečnosti provozu plynového zařízeníZemní plyn je bezbarvý, nejedovatý a bez zápachu. Do zemního plynu je proto přidáván takzvaný odorant, díky němuž zemní plyn při jeho úniku cítíme. Mez výbušnosti zemního plynu je 5 až 15%. Pokud jej tedy cítíme, jeho koncentrace je většinou hluboko pod mezí výbušnosti. V případě úniku zemního plynu nesmíme používat otevřený oheň, musíme otevřít okna a uzavřít uzávěry plynu (páčka kolmo na směr potrubí). Nesmíme dále zapínat ani vypínat elektrické spotřebiče. Varujeme ostatní obyvatele domu a budovu opustíme. Ihned informujeme pohotovostní službu.V rámci zásad bezpečnosti je nutné provádět pravidelné kontroly (jednou ročně s výjimkou roku, kdy je provedena revize) a revize (jednou za 3 roky). Při revizi či kontrole je vystavena zpráva, která zahrnuje i termíny pro odstranění zjištěných nedostatků. Dále je nutné kontrolovat i odvod spalin od spotřebičů. Platí, že nefunkční odvod spalin způsobí orosení zrcadel a oken. Na povrchu spotřebičů jsou přitom usazené saze.Provozní revize plynových zařízeníProvádí se periodicky jednou za tři roky (dle vyhlášky 85/1978), provádí se kontrola těsnosti a kontrola přítomnosti oxidu ohelnatého pomocí detektorů.Revizní technik provádí kontrolu umístění, funkčnost a těsnost hlavního uzávěru plynu, uzávěrů větví stoupacích vedení, regulátorů a plynoměrů, uzávěrů a hořáků plynových spotřebičů. Dále provádí vizuální kontrolu umístění a stavu domovního plynovodu a kontrolu těsnosti všech rozebíratelných spojů.Kontrola plynových zařízeníKromě revize plynových zařízení musí být periodicky prováděna jedenkrát za rok i jejich kontrola s výjimkou roku, kdy je prováděna provozní revize (dle vyhlášky 85/1978). Kontrolována jsou plynová zařízení společných prostor (HUP, uzávěry ležatého a stoupacího vedení) a kontrola těsnosti pomocí detektoru. Pravidelné roční kontroly se netýkají uzávěrů a hořáků plynových spotřebičů.Proč dochází při spalování plynu k úniku oxidu uhelnatého?Většinou se tak děje díky nedostatečnému větrání (pokud spotřebič nemá odtah spalin), nesprávně seřízeným hořákům, zanesení výměníkových ploch u kotlů či díky netěsným kouřovodům či zanesenému komínu. Revize elektrických zařízeníDůležité jsou pravidelné lhůty revizí, které jsou stanovené podle druhu prostředí a umístění elekrického zařízení, v případě hromosvodu pak podle druhu objektu. Konkretně v prostředí základním a normálním jsou revize pětileté, v prostředí studeném, horkém nebo vlhkém jsou revize tříleté a v prostředí mokrém nebo s extremní korozní agresivitou jsou revize každoroční. V praxi jsou tedy běžné 1 krát za 5 let revize elektroinstalací společných prostor a revize hromosvodu. Pravidelné revize se však nevztahují na bytové prostory a příslušenství bytu.Revize elektrických zařízení jsou prováděné podle normy ČSN 331500, což je základní norma pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. Tato norma platí pro všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit lidské zdraví, užitková zvířata či majetek a okolní prostředí.Při revizích elektrických zařízení ověřujeme jejich stav z hlediska bezpečnosti. Pokud elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem, jsou požadavky na jeho bezpečnost splněné. Rozlišujeme výchozí revize (před zapojením elektrických rozvodů a spotřebičů do sítě) a pravidelné revize. O provedené revizi je vždy vystavena zpráva, což platí jak pro revizi elektrického zařízení, tak pro revizi hromosvodu. Revize komínůNové vládní nařízení, platné od 1.1. 2011, nařizuje pravidelnou kontrolu komína od kominíka alespoň jednou ročně. Toto nařízení platí pro domácnosti rodinných a bytových domů, ale i chat a chalup. Do některých větších bytových domů bude muset kominík přijít dvakrát ročně, pizzerie nebo restaurace s krbem se budou kontrolovat každé dva měsíce. Kontrole se nevyhnou ani komíny od kotlů a karem na plyn. Změny ale přinesou i ulehčení. Například u kotlů na dřevo a uhlí bylo čištění povinné šestkrát za rok, od příštího roku to bude jen dvakrát až třikrát, na chalupách jen jednou. Povinná kontrola se netýká vafek odvětrávaných fasádou a nevztahuje se ani na nepoužívané komíny, které však musí být zakryté proti dešti a označené tak, aby bylo jasné, že nejsou v provozu. Nakonec kominík vydá zprávu o kontrole, kde budou mimo jména kominíka a majitele objektu uvedeny i zjištěné nedostatky odstraněné na místě a neodstraněné i specifika čištěné spalinové cesty. Zanedbaný komín může kromě rizika požáru či otravy zplodinami přinést i sankce. Pokud hasiči po požáru zjistí jako příčinu zanedbaný komín, může se pokuta vyšplhat až na 25.000 korun. Když doklad o kontrole při požáru shoří, bude možné jej vyhledat u kominíka, který by si měl archivovat kopii. Zjistí-li hasiči po požáru, že kominík přehlédl nějakou závadu, ponese odpovědnost on. Samotné čištění komína přitom zabere kolem 10 minut bez vybírání sazí. Na jeho kontrolu si musíme připravit od 300 do 500 korun za jeden komín, záleží na jeho stavu a dostupnosti. Bude-li nutné použít kameru či endoskop, protože jsou kouřovody zabudovány do podhledů nebo chybí přístup pro kontrolu, cena se může vyšplhat až na dvojnásobek.
