Bydlení je to moderní, minimálně tedy při pohledu do interiéru. Zvenčí působí o dost víc rustikálním dojmem, než by se na centrální Washington dalo čekat. A přece je to bydlení atraktivní. Dává dohromady přírodní materiály, řemeslnost a spoustu prvků udržitelnosti. Když to vezmeme postupně: kostra dřevostavby je vybudována z tvrdého akátového dřeva. To má skvělé konstrukční vlastnosti a výraznou tvrdost, a není třeba jej chemicky ošetřovat. O tepelnou izolaci fasády se starají lišty z korkového obkladu, doplněné o konopnou izolaci. Spektrum „dřeva“ pak doplňují ještě předěly vytvořené z bambusu. Bambusové konstrukční panely jsou v interiéru odhaleny a natřeny PolyWhey, který je – chvíle napětí – vedlejším produktem sýrařského průmyslu. Tady ale nachází stavební uplatnění. Dutiny stěn a ploché střechy pak vyplňuje celulóza a konopná izolace. Celý návrh jinak lineárního domu je jakoby o hledání rovnováhy mezi moderností a přírodním stylem. O vyvažování poptávky po soukromí, a přitom chuti po přirozeném denním světle a otevřenosti. Okna tu ústí na vnořené balkony, takže světlo/stín se vyrovnávají. Velkou měrou se obydlí opírá o polo-otevřené a přimknuté venkovní prostory. K nim patří už zmíněné balkony a terasy, ale též zádveří nebo strukturující obvodové plůtky, vymezující například střešní zahradu. Střešní zahrada z domu dělá ostrov soběstačnosti. Obyvatelům umožňují vypěstovat si většinu své stravy, a v některých obdobích roku ji aspoň doplňovat. Záhony využívají dešťové srážky tím nejpřirozenějším možným způsobem a vyživují rostliny rostoucí na záhonech. Dešťová voda, která dopadá na střechu, odtéká do cisteren, které se používají k zavlažování výsadeb podél severní fasády a v jižní zahradě. Stavební materiály byly získány z co nejvíce lokálních zdrojů, aby byla uhlíková stopa projektu co nejnižší. Současně se hledělo na to, aby byla vytvořena stavba, která spotřebovává co nejméně energie. Výsledkem je zdravé materiální prostředí, které usnadňuje zdravý životní styl. Dohromady 150 metrů čtverečních radosti k obývání. A potěšující na tom je, že byť je to dům „přírodní“ a „řemeslný“, kde se obyvatelé mohou s chutí rýpat v hlíně, není to nic nevzhledného a nedotaženého.Zdroj: BLDUSFoto: Ty Cole