Pokud si uděláte výlet do skanzenu a nebo do oblasti, kde se historicky cenné dřevěné domy dosud dochovaly a dokonce jsou užívány i jinak než jen jako muzeální prvky, uvědomíme si, o čem je řeč. Ovšem nejstarší nálezy, které dokazují existenci srubových staveb, pocházejí již z pozdní doby bronzové (1100-70 př. Kr.) a například zbytky roubených chat ze starší doby ledové byly objevené třeba u rakouského Hallstattu. Ovšem skutečný rozvoj starých srubových staveb a rozmach dřevěných konstrukcí budov nastal v době, kdy se domy přestaly stavět do zahloubení pod úroveň terénu, ale na terénu. Za zrod moderních srubových staveb je považován objev prahového věnce, což je prvek, který byl ve čtyřech rozích spojen do pravého úhlu (ať už z hraněného dřeva, nebo z kulatiny - kulánů) a stal se základem každé srubové stavby. Postupným vrstvením prahových věnců vzniká kvádrovitý blok domu. A právě tento princip je používán dosud, byť s řadou úprav. Od těchto srubových staveb vedla cesta dál až k selským stavením 17. až 19. století a nakonec k domům, u nichž se ze dřeva konstruovaly již jen krovy, stropy a podlahy a nakonec ani to ne. Pokud ale hovoříme o dalším možném využití starého dřeva historických staveb, které již dosloužily, je klíčový jejich stav a způsob opracování dřeva. Zájem je především o trámy a prkna. Tento materiál nesmí být napaden hnilobou, houbami a tesaříkem, nesmí mít příliš prasklin a vyštípnutí, nesmí též mít mnoho výřezů a trámy nesmí být příliš kulaté. Tolerováno a dokonce mnohdy i požadováno je napadení červotočem, ovšem záleží na celkovém stavu konkrétních dřevěných prvků a účelu jejich použití. Výhodně se můžete zbavit starých ručně tesaných trámů stáří nejčastěji alespoň 80 let (poté se dřevo začalo opracovávat rámovými pilami a strojově). Jde o trámy střešních konstrukcí z měkkého i tvrdého dřeva (smrk, borovice, modřín, dub) – trámy krovní od profilů 15 x 12 cm a 4 metrů délky a stropní trámy od profilů 18 x 20 v délkách od 2 do 14 metrů. Trámy musí být hranaté, ovšem malé zaoblení hran není na škodu. Trámy nesmí mít více jak dva výřezy v délce 5 metrů a to pouze z jedné strany – výřezy z více stran nejsou tolerovány. Trámy (stejně jako prkna obkladová a podlahová) též nesmí mít viditelně poškozenu svou originální patinu, problémem je naštípnutí, poškrábání, pokrytí olejem a barvou (s výjimkou vápna) apod. Zájem je též o černá, sluncem opálená prkna ze starých stodol, seníků a venkovských stavení. Ovšem pozor – černá barva nesmí být způsobena nátěrem, ale letitým působením slunce a klimatických vlivů. Tato prkna musí mít tloušťku alespoň 1 cm, šířku alespoň 12 cm a délku alespoň 1 metr. Velký zájem je také o stará podlahová prkna z různých materiálů (smrk, borovice, jedle, modřín a dub) a původem z různých objektů (mlýny, sýpky, špejchary, sklady chmele, průmyslové a zemědělské objekty), která jsou prošlapaná, čímž je při jejich novém použití dosaženo autenticity. U starých podlahových prken je velmi důležité stáří, jelikož čím déle byla podlaha používána, tím více je prošlapaná, respektive nese známky opotřebení, což je žádoucí. Minimální rozměry těchto prken jsou 3 cm tloušťka, 16 cm šířka a 2 metry délka.V každém případě je vždy lepší staré dřevo nepálit a nejlépe ještě před demolicí, kterou může být poškozeno, nechat posoudit odborníkem. Vykoupeno může být i takové dřevo, o kterém si vy sami myslíte, že už mu nic jiného než oheň neprospěje. Pokud se chcete zbavit starého dřeva, které by pro vás již nemělo jiné využití než jako palivo, kontaktujte společnost AH-BOHEMIA. Zdroj: www.staretramy.cz
