Lidé se dělí na ty, kteří si bez nich neumí představit život, a takové, kteří bez obtíží přežijí se sprchovým koutem. Tření občas nastává tam, kde se tyhle osobně zažité preference setkají v jedné společné domácnosti. Ale obvykle se dají vyřešit kombinovaným řešením. Vanou se sprchou, anebo tam, kde je k tomu dostatek místa, vanou a sprchovým koutem. Skutečné problémy nastávají až tam, kde se začínají řešit optimální parametry vany. Vana je sice „jen“ doplňkem koupelny, ale v zásadě je to její délka a šířka, která rozhoduje o podobě celé místnosti. Tohle v jiných pokojích domu nezažijete: rozměry vaší postele obvykle nemluví architektům do toho, jak velká má být ložnice, a kuchyňské lince se taky většinou plán místnosti v projektové fázi nepřizpůsobuje. Ale v koupelně? Tam je vana nadřazena dimenzím místnosti. Doba pokročila, takže se dnes nedá prohlásit, že by některý typ užitého materiálu pro výrobu vany už nevyhovoval. Normované jsou všechny. A ano, všechny mají své kvality a neduhy. Vyplatí se sledovat, jak rychle se jejich studený obvod zahřeje, jak jsou silné (abyste je náhodou neprošlápli), zda se vyrovnávají dobře s mechanickou zátěží, jak snadno se čistí, jak dobře odolávají otěru nebo škrábancům, zda je možné je opravit, zda si rozumí s bakteriemi a běžnými čistícími přípravky. V zásadě se ale nedá říct, že byste s litinou, ocelovým smaltem, akrylátem, quarylem, dřevem, sklem nebo betonem vyloženě šlápli vedle. Takže tady je výběr jen na vás. Je třeba si jen pohlídat konkrétní řešení – kde bude sifon/odpad, případně na kolik litrů máte bojler (a jestli si tedy opravdu dokážete napustit 150-220 litrů vody, anebo sháníte vanu zbytečně prostornou). Chleba se ovšem láme hned u dalšího kritéria: velikosti. S délkou můžete začít u 100 centimetrů, ale to je opravdu spíš jen taková vanička. Vana může mít na délku i 180-200 centimetrů, což je už je pořádná nádrž. Se šířkou se u běžných modelů startuje na padesáti a končí u osmdesátek. Tedy od korýtka po malý bazén. Standardem je délka 160-180 a šířka 68-75 cm. Jaká je ta správná? Ta, která vám bude opravdu sedět. Chce to dopředu vědět, kdo a jak ji bude používat. Budou se v ní cachtat i děti? Budou se do ní nakládat senioři? A co pes, ten do vany taky smí? Trváte na společných romantických koupelích ve dvou? Potřebujete si opravdu sami napustit plnou vanu horké vody a ponořit se do ní až po uši? Je pro vás pobyt ve vaně chvilková záležitost každodenní hygieny, anebo v ní bude trávit hodiny s knihou, naložení v solné lázni? Bohužel platí, že čím více, rozmanitěji a čím frekventovaněji budete vanu využívat, tím více vás budou standardní katalogové parametry omezovat. Klasická vana vám totiž může přijít krátká/dlouhá (třeba jste v rodině nejmenší). Pak v ní ale nepohodlně krčíte nohy, nebo se nemůžete opřít. Může vám přijít moc hluboká pro vstupování a vylézání, moc široká a tím pádem nepraktická/nebezpečná pro děti. Nepohodlně může působit i absence opěry zad. A stále častěji budete narážet na to, že koupelna je pro vaši vanu nedostatečně disponovaná. Zvlášť když ještě v té samé místnosti počítáte třeba s umyvadlem či umyvadly, pračkou, sušičkou, toaletou nebo bidetem, bojlerem/kotlem na ohřev vody. To už vana vyloženě překáží. Zkrátka a dobře, v pravidelném uspořádání běžné koupelny se zrovna tak pravidelný obdélníkový profil vany stává obtíží. Což je první dobrý důvod, proč se rozhodnout pro vanu netradičně řešenou, atypickou. Díky svému nekonvenčnímu profilu vám totiž umožní větší komfort, lepší využití prostoru. A někdy obojí. Když se řekne atypická, nemusí to hned být úplná divočina řešená na zakázku. Pravda, můžete si místo obdélníku pořídit ovál, šestihran nebo osmihran, ale tím většinou řešíte požitek z koupele, než nedostatek prostoru. Ten naopak pomáhají sofistikovaně řešit vany polo-rohové a rohové. S nimi totiž můžete vyplnit hluchý prostor, vmáčknout je do rohů, vsadit je mezi umyvadlo a další prvky. Dva metry délky jejich délky uchopené v úhlopříčce nepůsobí dojmem vizuální překážky, a garantují pohodlí, bezpečné používání i snadnou dostupnost. Jak? Rohové vany nejsou jedna hluboká káď, ale mají členitější dno. Je tu místo na odkládání kosmetiky, něco, o co se můžete opřít a co vám usnadní nástup/výstup. Komplexnější tvarové provedení pak nahrává širším možnostem využití. Na první pohled to vypadá, že rohová vana zabírá více místa, ale ona ho současně šetří třeba tím, že vás zbavuje nutnosti mít k ní nějaký další stoleček nebo kousek koupelnového nábytku. Její vykrojený roh může vést klidně pod umyvadlo, nebo nějakou stejně neaktivní část místnosti, a nevadí to. A pak je tu ještě jedna kategorie atypických modelů. Vany asymetrické. Jde o designově formované kousky, jejich profil je těžké postihnout. Mohou mít „dvě jádra“, respektive dvě širší části, propojené zúžením. Dost na to, abyste si pohodlně natáhli nohy, ale místem už se tu neplýtvá na celý objem. Asymetrické vany mohou být na řezu složeny z oválů nebo trojúhelníkových sekcí, být různě zahloubené, s nestejnocenné průběhem dna. A bohatší mohou být o sedátka, vlysy pro ruce, odkládací plochy, podpůrné manipulační prvky. Jsou hodně originální, a v tom je jejich síla. Šetří totiž místo, je možné je v různém natočení vpravit i do velmi malých koupelen. A mohou (když je náležitě předem otestujete) plně vyhovovat vaší ergonomii. Mládí je skladné, takže atypické profily anebo asymetrické profily většinou ocení jen tam, kde se lidé perou s nedostatkem místa v koupelně. S přibývajícími lety se ale asymetrická vana stává investicí do soběstačnosti a nezávislosti.K tomu, že se s večerní koupelí poperete i bez asistence. Že se zvládnete do vany pohodlně usadit, i z ní pak vylézt. Poměrně průlomovou záležitostí jsou přitom i vany s bočními dvířky. K čemu je to dobré? Inu, nebudete muset překonávat výškový rozdíl hrany, balancovat mezi kluzkým dnem vany a dlaždicemi. Vstupujete dvířky, po uzavření napouštíte vodu a než budete vylézat, tak zase vypustíte. Do kategorie „speciálních“ řešení spadají i tzv. vany sedací. Opět je to průnik mezi garancí bezpečnosti a komfortu pro seniory, kteří se dokáží z vody snáze zvednout. Před instalací se hodí popřemýšlet i nad tím, jak vysokou podezdívku nebo hrazení ke každé vaně pořídíte (a třeba i to, jak vysoko předtím musíte instalovat baterii). Vana je zkrátka záludnost. Je svérázným prvkem, který rozhoduje o parametrech místnosti. Chytře zvolený typ vany vám zrovna tak může pomoci vyřešit nedostatek místa v koupelně, a přitom nehledat nechtěný kompromis, při němž byste museli zůstat jen u sprchového koutu. Členitý profil vany zvyšuje uživatelský komfort, bezpečnost a nabízí i širší využitelnosti. Samozřejmě, že můžete zůstat u klasiky. Ale pokud už třeba pomýšlíte na důchod, jsou pro vás asymetrické nebo sedací modely, případně ty s bočními dvířky, zajímavější volbou. Zatímco klasické obdélníky van jsou univerzální, asymetrické vany jsou prostě „šité“ na míru. Což znamená, že si v nich možná nepohoví úplně každý, ale vy stoprocentně ano. Vana není křeslo nebo židle, abyste se jich mohli snadno zbavit. Když ale nebudete želet chvilky času a vyberete si dobře, ušetříte si do budoucna opravdu velkou porci možných komplikací.
