Obložení stěn a dna bazénu keramickými obkladyPo vyschnutí betonové (resp. železobetonové) kostry bazénu – betonové vany – se provádí z vnitřní důkladná penetrace stěn a dna. Před penetrováním musí být zbytková vlhkost betonu nižší jak 4%. Poté se provádí hyroizolace izolační stěrkou. Jde o hydraulicky tuhnoucí izolační stěrku, která je nanášena nejméně ve dvou vrstvách a každá z vrstev zasychá alespoň 24 hodin. Přitom je třeba podklad před nanesením první vrstvy izolace navlhčit. Mezi první a druhou vrstvu hydroizolační stěrky se vkládá do rohů a koutů izolační páska.Ovšem ještě před nanášením izolace je třeba znát místa a způsob zabudování detailů – světel, trysek a podobně, aby například osvětlení příliš neustoupilo do podkladu.Keramický obklad se pokládá nejdříve 24 hodin po aplikaci poslední vrstvy hydoizolační stěrky. Obklady se lepí na stěny a dno bazénu flexibilním lepidlem. Jiný typ tohoto lepidla je používán pro velkoplošné obklady a jiný pro mozaiky. Mezi obklady samozřejmě zůstávají spáry, mnohdy jsou ovšem třeba i dilatační spáry mezi dnem bazénu a stěnami. Vždy záleží na velikosti a tvaru bazénové vany. Do vyčištěné dilatační spáry, která je ošetřena adhezním přednátěrem zlepšujícím přilnavost silikonu, se vkládá PES provazec PES, který je překryt neutrálním silikonem. Spárování dlaždic se provádí epoxidovým tmelem, resp. epoxidovou spárovací hmotou, která je chemicky odolná vůči dezinfekčním prostředkům, používaným při provozování bazénu. Pokud jsou dlaždice touto hmotou znečištěny, lze je vyčistit speciálním prostředkem.V případě venkovních bazénů je navíc třeba použít pouze mrazuvzdorné materiály, pro keramickou dlažbu to tedy znamená, že musí být naprosto nenasákavá, respektive smí být jen minimálně nasákavá. Obložení kolem bazénuI plochy kolem bazénů jsou vysoce zatěžované, ovšem vyžadují i protiskluznost povrchu, ve venkovním prostředí mrazuvzdornost a nenasákavost. Důležitá je též životnost a údržba obkladů kolem bazénu. Čili hlavní roli nehraje v tomto případě design, ale užitné vlastnosti, kterým odpovídá i volba stavební chemie a kotvících prvků. Samozřejmě je třeba dodržet platnou legislativu, vyhlášky o bezpečnosti, hygieně a vhodnosti použití materiálů, především pak do veřejných provozů – veřejných bazénů a spa. Asi nejméně vhodný je obklad dřevem v podobě dřevěných terasových prken s drážkami. Lze sice sáhnout po cizokrajných dřevinách s vysokým obsahem pryskyřic, které jsou bezúdržbové, ale přesto bude vhodnější dřevoplast či plast. Pokud jsme se rozhodli pro lepení dlažby, je třeba vybrat materiál vhodný do daného prostředí, zásadní rozdíl je samozřejmě mezi dlažbou exteriérovou a interiérovou. Dlažba musí být praktická, bezpečná (především protiskluzná) a odolná. Kolem venkovních bazénů obkládáme protiskluznou a mrazuvzdornou, nenasákavou dlažbu (resp. minimálně nasákavou). Samozřejmě lze použít i mozaiku stejně jako je tomu v případě stěn a dna bazénu. Dalším tradičním materiálem je přírodní kámen, ovšem i kámen umělý, který je vyráběn z betonu. Obzvláště umělý kámen (betonová dlažba a obklady) má vysokou odolnost, je bezúdržbový a bezpečný. Přitom dovede umělý kámen svým vzhledem věrně napodobovat přírodní materiály.Obecně vždy platí, že je vhodnější volit materiály, které nemusíme nijak zvlášť udržovat, natírat či impregnovat, které se snadno čistí a jsou odolné vůči konkrétní předpokládané zátěži.Zdroj: www.keratex.czZdroj použitých fotografií: www.keratex.cz, www.shutterstock.com
