Stromy jsou základními stavebními kameny mnoha ekosystémů. A chytří lidé to samozřejmě vědí, proto se svátek stromů slaví po celém světě, byl nazván Dnem stromů, ovšem alkohol v tyto dny neteče proudem. Jak se slaví? No především výsadbou stromů, načež podzim ještě před příchodem prvních mrazíků, je u nás ideálním obdobím.Datum oslav Dne stromů je v jednotlivých zemích různé, vybírá se s ohledem na klimatické podmínky konkrétní země a tedy ideální období právě pro výsadbu stromů. U nás připadá Den stromů na 20. října. Jestliže je 20. října všední den, pořádají se různé akce nejčastěji nejbližší sobotu či celý víkend (předcházející či následující). Letos připadá Den stromů na čtvrtek a spolu se stromy slaví svůj svátek Vendelín.Roku 1951 přijala FAO (Food and Agriculture Organisation) Spojených národů následující usnesení: Konference shledala jako potřebné, aby si všichni lidé uvědomovali jak estetickou a psychologickou, tak i hospodářskou hodnotu lesa, a proto se doporučuje, aby se každoročně ve všech členských státech slavil světový svátek stromu, a to v době, kdy se to za lokálních podmínek zdá být příhodné. Tradice Dne stromůNa začátku této tradice stál prostý čin člověka, který jím vzbudil v dalších lidech zájem, uvědomění. Kořeny dne stromů najdeme v USA, ve státě Nebraska. Zde si místní osadník a novinář Julius Sterling Morton (1832 – 1902) uvědomil, že je v jeho okolí až příliš málo stromů, které však tolik miluje. A od vědomí nebylo daleko k činům. Začal v okolí svého domu vysazovat stromy, čímž oslovil nejen své nejbližší okolí natolik, že byl v roce 1872 vyhlášen první celostátní Den stromů (Arbor Day). A jak jej tenkrát v Nebrasce oslavili? Vysadili přes milión stromů! Sterlingovo sídlo v Nebrasce obklopuje obrovská sbírka stromů a keřů. Jeho park byl nazván Arbor lodge a dřevin zde najdeme na 270 druhů (např. duby, javory, kaštany, borovice, jabloňové sady, více jak 200 kultivarů šeříků apod.). To by se naši politikou a historií zblblí „šeříkobijci“ divili, jak nádherná záplava květů to je! Šeříky samozřejmě za nic nemohou, natož za lidskou propagandu.Většina stromů je zde doplněna bronzovými destičkami s vyrytými jmény. Mnoho původních stromů bylo sice zničeno, ale po roce 1990 začalo s restaurování jabloňového sadu, načež zde opět rostou doslova legendární odrůdy Winesaps, Golden Delicious, Red Delicious, Jonathans, Jonadels a další. Oslavte si den stromů po svémV den stromů či o víkendu před ním a nebo po něm se můžete přidat ke konkrétní oficiální akci, ovšem den stromů lze oslavit i po svém. Prostě nějaký ten strom vysaďte na svém pozemku či ve svém okolí sami a také se rozhlédněte. Budete překvapeni, co všechno okolo vás roste a pokud nejste z botanického hlediska znalí, otevřete si klíč k určování rostlin a s chutí do toho. Zajímavou alternativou též může být návštěva arboreta, výstavy bonsají apod.. Například u Chudenic na pomezí okresů Klatovy a Domažlice, pod strážní věží Bolfánek, která je umístěna na kopci a je obklopena lesy, najdete Černínské arboretum, takzvanou Americkou zahradu, která vám vyrazí dech v kterékoli roční období. V zámeckém parku psychiatrické léčebny Červený dvůr v českokrumlovském okresu, který je celoročně volně přístupný, si také přijdete na své, ale takových míst u nás je. Češi si stromů váží a opomineme-li neurvalce myslící pouze na zisk, je pěstování stromů a vždy bylo důležitou součástí naší krajiny i hospodářství. Objevovat též můžete ve svém okolí staré zahrady a sady, půvab starých stromů a to dokonce i těch již mrtvých, ale stále stojících, monumentálních, rozvrásněných, popraskaných, s dutinami… Každopádně opravdu nezapomeňte nějaký ten strom také vysadit. A co víc, dál o něj i pečovat. Obzvláště v období sucha dochází i stromům s mohutnými kořeny dech. Udržujte půdu okolo stromů prokypřenou, nezapomeňte ani na hnojivo. Před zimou nezapomeňte ochránit ty stromy, které to potřebují a před škůdci a chorobami ty, které nám plodí a které léčí. Muž, který sázel stromyA pokud bude venku pršet a bude to fičet, klidně si oslavu a výsadbu stromů přesuňte na jiný den a otevřete si útlou knížečku „Muž, který sázel stromy,“ novelu od francouzského spisovatele Jeana Giona, kterou napsal v roce 1953. Její hrdina - provensálský pastýř Elzéard Bouffier - skutečně žil, ovšem poselství knihy jeho život přesahuje. Říká, že každý z nás může změnit krajinu a stačí jen málo –trpělivost a vytrvalost! A výsledky mohou být opravdu úžasné! Zdroj: wikipedia.org, ireceptar.cz, shutterstock.com
